Článek
Téma humoru je především v posledních letech poměrně těžko uchopitelné. Zdá se, že prochází jakýmsi bouřlivým vývojem a pokud bychom použili častý výrok politiků, pak bychom museli konstatovat, že humor mnohdy rozděluje společnost. Proč?
Dva přístupy k humoru
Jedni tvrdí, že humor snese vše. Že humor dává alibi mluvit o jakémkoliv těžkém tématu v jakékoliv době. Je jedno, jestli se bavíme o úmrtí, nemocech, rase, pohlaví. Když je něco zkrátka myšleno s humorem, není v tom žádný problém. A dnešní přecitlivělá doba na jakýkoliv humor tomu akorát škodí.
Jenže pak je tu druhá také početná skupina, která má jistě humor také ráda, ale nějaké hranice v něm rozhodně podporuje. Je hloupé se ponižujícím vtipem strefit třeba do skupiny zelenovlasých v momentu, kdy vedle vás někdo se zelenými vlasy zrovna stojí. Nemluvě pak o rasách, pohlavích, dětech, nebo třeba zmíněných nemocech.
Veřejně pouze jemný humor
Ať už ale patříme do jakékoliv skupiny, hádám, že se shodneme na tom, že pikantní humor, nebo humor na hraně, jakkoliv ho nazveme, nepatří do veřejného prostoru. A už vůbec ne z úst veřejně známých osobností s obrovským vlivem.
Karel Šíp je vlivný český moderátor a bavič.
Jednou takovou osobností je pak i Karel Šíp a právě on v nedávno odvysílaném díle Všechnopárty překročil hranici, za kterou se neměl dostat. Začal přitom skvěle.
Duševní nemoci a každý pátý Čech
Ve své úvodní řeči totiž Šíp vzpomenul, že přibližně 20 % Čechů trpí duševními nemocemi. Patrně tady vycházel z několik let staré informace, o které psala pro deník.cz například Olga Tušicová. Šíp sám k tomu dodává, že je to vážná věc.
A tak začíná vstupovat do tématu hlouběji a chvíli se zdá, že posluchače navede, kde případně hledat pomoc. Mluví totiž o telefonním čísle, kam se dá zavolat a dožadovat se rady a pomoci.
Šípův nevhodný humor
Bohužel Šíp nevyužil příležitosti a na skvěle zvolené téma nenavázal. Naopak. Necitlivým způsobem se dotknul psychicky nemocných. Řekl totiž, že na ono číslo cvičně zavolal a udělal si poznámku z toho, co mu (osobně dodávám údajně) řekli.
Jsem tam cvičně zavolal a ozvalo se: Děkujeme Vám za zavolání. Pokud máte obsedantně kompulsivní poruchu, stiskněte jedničku. Pokud trpíte závislostí, stiskněte dvojku. Pokud jste mnohočetná osobnost, stiskněte trojku, čtyřku a pětku.
Na druhé straně linky je vždy člověk
Nenechme se tak tímto nepovedeným humorem zmást. Na druhé straně telefonní linky je vždy člověk. Nikoliv automat, jak v nedomyšleném humoru řekl Karel Šíp. A variant, kde si říct o pomoc, je spoustu. O jedné z nich mluvil například i prezident Petr Pavel, který lidi odkazoval na projekt Nevypusť duši. V tak závažné oblasti, jako je lidské zdraví, totiž na opačné straně telefonního spojení stojí vždy erudovaný člověk, který přesně ví, co a kdy říct.
Nevěřím osobně tomu, že by chtěl Karel Šíp dvaceti procentům české populace jakkoliv vědomě ublížit. Ani ne úzké skupině lidí, která trpí mnohočetnou poruchou osobnosti. Přesto je namístě se proti tomuto typu humoru vymezit. Ve veřejném prostoru by neměl mít místo. I když vychází z úst tak milého člověka, jakým Karel Šíp bezesporu je.
