Článek
Možná je to naivita. Možná je to jen přání. Může to být ale také skutečnost. Šance, že Petr Fiala porazí v říjnových volbách Andreje Babiše, stále existuje. A jistou paralelu můžeme hledat u nedávných prezidentských voleb právě v postavě jmenovce současného premiéra, tedy Petra Pavla.
Drtivé vítězství prezidenta Petra Pavla
Pojďme na chvíli opustit předvolební predikce a průzkumy. Zaměřme se tentokrát na prezidentské volby v roce 2023. Právě tehdy přinesla data dvě unikátní informace.
- Ta první se týkala samotného počtu voličů. Srovnáme-li například jen účast u druhých kol v posledních třech prezidentských volbách, máme tu neoddiskutovatelný nárůst zájmu voličů o hlavě státu rozhodnout. Volební účast byla v roce 2013 zaokrouhlena na celá čísla 59 %, v roce 2018 pak 67 % a o čtyři roky později při vítězství Petra Pavla dokonce 70 %.
- A ta druhá informace jde za postavou Andreje Babiše. I přes svou popularitu v Česku je porazitelný. A to ne s „odřenýma ušima“. Ale o celý parník. Potvrdil to právě Petr Pavel, který dostal v druhém kole prezidentských voleb o 959 105 více hlasů než jeho protějšek. A to je vítězství opravdu nezpochybnitelné.
Proto nemusí být tak naivní si myslet, že je Andrej Babiš porazitelný. Není třeba házet flintu do žita a smířit se s predikcí, že Fiala se již k moci jistě nedostane. Zájem lidí o politiku je obrovský.
Strašení jako nefunkční zbraň Andreje Babiše
Jistá paralela je navíc zřejmá i v kampani, kterou tehdy Babiš zvolil. Ta mu úspěch nepřinesla. Přesto dnes dělá to stejné. Právě iRozhlas tehdy informoval s odkazem na Asociaci public relations (APRA), že Babiš zneužíval motivu strachu, šířil poplašné zprávy a choval se neeticky. Stačí si vzpomenout na kontroverzní billboard, ve kterém vyrukoval s tím, že nezavleče Česko do války, protože je diplomat a ne voják (jako je Petr Pavel).
Totéž dělá Babiš i dnes. Straší kdečím. Jednou je to obava z manipulace voleb. Jindy je to strach z obří inflace, za kterou může podle něj současná vláda. Je toho spoustu. Drahé energie, padání příjmů střední třídy. Jenže toto strašení se může Babišovi vymstít.
Nezdravý odklon od západu
No a potom je tu prozápadně nebo provýchodně orientovaná politika. I tady si většina Česka zvolila v prezidentských volbách západní cestu. Právě Petr Pavel celou dobu poukazuje na důležitost organizací, jako jsou EU a NATO.
Babiš jde ale opačnou cestou. Na jednom z nedávných meetingů na Plzeňsku, o kterém informoval novinář Radek Bartoníček, Babiš nevyloučil spoluvládnutí s SPD a poměrně kladně se vyjadřoval i k možnému referendu o vystoupení ČR z EU. To je mimochodem přesně to, po čem už dlouho volá právě Tomio Okamura a co je naprosto v rozporu s Fialovou i Pavlovou vizí. Babiš jde navíc v mnohém i proti NATO. Naposledy šlo o jeho nesouhlas s výdaji na obranu. Je toho ale mnohem více. Zmíním například jeho silné přátelství s proruským Viktorem Orbánem.
A tak ono je dost možné, že až se bude v říjnu lámat chleba, Češi se nakonec přikloní k nedokonalému a chybujícímu Fialovi, protože se budou cítit bezpečněji jako součást Západu a Evropské unie. Ano, parlamentní volby nejsou prezidentské. Fiala není pro mnohé tak charismatický jako Pavel. Přesto může zvítězit. Když se to před dvěma lety povedlo téměř neznámému generálovi, může se to tento rok povést i současnému premiérovi.
