Článek
V sobotu večer odvysílala Nova Fun v pořadí již 16. ročník prestižní soutěže krásy Miss Czech Republic. V mnoha ohledech se znovu jednalo o unikátní přenos, který nabídl kromě nových tváří i několik novinek. Stejně tak lze ale pozorovat v některých ohledech i meziroční pokles úrovně této oblíbené události.
Hned na prvním místě je třeba zmínit prezidentku a ředitelku soutěže Taťánu Makarenko. Sebevědomá žena, která se nebojí stát (i sedět) na těch nejviditelnějších pozicích. I když by bylo zdrávo pozornost nechat spíše na desítce soutěžících. Hned při prvním nástupu všech desíti dívek v bílých šatech se k nim přidala i jedenáctá. Sama šéfka soutěže. A zaujala hlavní místo uprostřed, s nejzajímavějšími šaty a s jakýmsi závojem, na kterém byla vypsána jména všech finalistek. Pozornost tak automaticky strhla na sebe. Vzápětí následoval úvodní několikaminutový rozhovor mezi moderátorem a právě ředitelkou soutěže. Ta mluvila o „svých“ dívkách a „vlastní“ práci. Následně seděla na hlavním místě v porotě a byla to i ona, která vyhlásila hlavní ocenění Miss Czech Republic. Bylo by sympatické, kdyby pokorně stála více v ústraní a nechala za sebe mluvit své výsledky. Chvílemi se totiž zdálo, že je celý večer spíše o ní.
V tomto ročníku jsme také byli svědky nevídaného počtu umělých otázek i odpovědí. Co pro tebe znamená krása? Co pro tebe znamená sebevědomí? Co podle tebe dělá ženu opravdu krásnou? Co pro tebe znamená být inspirací? Přesně to jsou otázky, na které v několika vteřinách snad ani nejde odpovědět. A tak není divu, že některé odpovědi vypadaly následovně: „Krása je velmi subjektivní. Když je žena krásná uvnitř, tak je automaticky krásná i navenek.“ Nebo třeba: „Tak pro mě sebevědomí znamená věřit sama sobě, i když o mně třeba někdy někdo pochybuje, ale já tu sílu vnímám, když já si věřím a hlavně když překonám svoji překážku, tak se cítím silnější a jdu dál a cítím se lépe a silná.“
Soutěž si stále drží i jednu ponižující disciplínu. Tu navíc ještě podtrhl moderátor Ondřej Novotný, který hodnotil vystoupení každé dívky, a tím dával jejich výkonu větší důležitost. Šlo o jednoduché zodpovězení položené otázky někoho z poroty. Celá tato desetiminutovka byla skoro až ponižující, protože se hodnotilo, jak dobře dokáže daná soutěžící odpovědět. Jestli se nezadrhne, jestli její odpověď bude mít hlavu a patu. Bohužel přesně tento tlak pak pochopitelně způsoboval některým dívkám stres, který vyústil právě v ony umělé odpovědi.
Čím vyšší číslo ročníku, tím více ocenění. Jeden by se v tom až ztratil. Best startup winner. Titul Top Model. Miss popularity. Miss International. Miss Earth. Miss Supernational. Miss Grand International. Jedna cena se týká krásy, druhá ekologie, třetí businessu, čtvrtá fotogeničnosti. Divák se ale za chvíli ztrácí, kdo že to vlastně vyhrál a v čem je tedy nejlepší. Je například Miss Earth méně než Miss Czech Republic? Toto množství ocenění celé soutěži zbytečně ubírá na kvalitě.
Reklamní bloky. Něco, co z komerčních televizí známe a co už bereme za samozřejmost. Ale i tady je nějaká hranice, kterou divák zvládne unést a při jejím protržení prožívá frustraci. Tak jako jsme toho byli svědky během tohoto přenosu. Tři reklamní bloky, kdy každý trval lehce kolem devíti minut, už byly zkrátka přes čáru.
Přesto se domnívám, že má tato soutěž na české scéně „krásy“ své místo. Spoustě dívkám pomůže v mnoha ohledech. Označit vysílání jako dno televizní zábavy je moc přísné. Je třeba ale přehodnotit, jakou podobu by finálový večer měl mít. Přeci jen je v přímém přenosu dostupný širší veřejnosti.
