Článek
Nevím jak vy, ale já už jsem tématem přípravy na stáří v souvislosti s penězi přesycen. Ano praktické tipy, jak ušetřit například vyhnutím se slevám nebo třeba správně načasovanou dovolenou, se hodí asi vždy. Ale desítky článků měsíčně o tom, kolik si máme týdně odkládat, kde investovat a jak vysoký náš důchod bude, jsou přespříliš. Pojďme se proto na téma přípravy na důchod podívat trochu jinou optikou – tou nefinanční.
1. Zdravotní stav a fyzická připravenost
Ke stáří nemoci bohužel patří. Rakovina, cukrovka nebo třeba demence. V souvislosti s prodlouženým věkem odchodu do důchodu se nově mluví také o psychických problémech. Rozhodně lze ale něco aktivně dělat už během života, aby nás tento čtyřlístek potíží v důchodu minul, nebo jsme alespoň snížili pravděpodobnost jeho výskytu.
Problém přitom nevidím ani tak ve zmíněném pozdějším věku odchodu do důchodu, jako spíš v jakém fyzickém stavu do něj lidé reálně chodí. Ano, určitě tu platí obecně korelace vyšší věk = častější výskyt nemocí. S tím nic neuděláme. Nerozumím ale tomu, proč už dnes znám relativně dost čtyřicátníků, kteří nejsou schopni téměř fungovat. Mají nadváhu, vysoký tlak a za sebou infarkt. Ti, co pracují fyzicky, často ještě bolesti zad a další potíže. Oprávněně se pak bojí, že nevydrží pracovat až do důchodu.
Je fér říct, že někdy za náš zdravotní stav nemůžeme. Stejně fér je ale přiznat, že o zdraví často nepečujeme. Ať už jsme na tom ale jakkoliv, můžeme začít se změnou už dnes. Vzít to jako jednu ze tří nefinančních priorit na stáří. Začít se o sebe více starat. Je totiž „lépe nemocem předcházet, než s nimi následně bojovat,“ jak uvádí NZIP. Přidává navíc i hlavní zásady zdravého životního stylu.
Nikdy není pozdě obnovit preventivní prohlídky u lékaře. Neignorovat, co nám tělo říká. Začít zdravě sportovat. Přemýšlet o tom, co jíme a pijeme. Kolik času denně sedíme. Jak spíme. A mnoho dalšího. Jako zdraví totiž můžeme být po šedesátce stále čiperní a schopni pracovat. Ono navíc aktivní šedesátník při pohovoru může být pro firmy lákavější než kdejaký líný mladík.
2. Vztahy s rodinou a místní komunitou
Budujte vztahy se svými blízkými. Proč? Jednoduše proto, že oni můžou být těmi, kteří se o vás v důchodu postarají. Nebo alespoň vypomůžou. Může jít o sousedy, komunitu lidí, ve které žijete, a samozřejmě také o rodinu, pokud máte to štěstí a jste její součástí.
Minimálně dříve se říkalo, že děti jsou nejlepší investicí, ty se o nás postarají. Rodiny žily pospolu ve vícegeneračních domech a vzájemně se podporovaly. Podobně fungoval i komunitní život na vesnicích. Možná nebylo potřeba ani tolik peněz. V té době jste měli vajíčka od sousedky, kamarád přes ulici vám opravil rozbitou branku, někdo jiný zase zajistil přístup k levnějšímu dřevu nebo vás svezl do města.
Dnes bohužel rodiny žijí jinak. Na druhém konci republiky. Nemají nad sebou v patře babičku, která může pohlídat. Žije se dnes více anonymně a individuálně v „tříkákáčkách“. Mnohem více proto hrozí, že na důchod můžeme zůstat sami.
Máte-li tedy obavy z budoucnosti, že se na stáří nezvládnete zajistit, investujte do vztahů už teď. Věnujte se vašim dětem, rodině, přátelům. Mějte je kolem sebe, chovejte se mile. Pokud jde o rodinu, možná se sestěhujte blíž. Nabídněte dětem, že jim pohlídáte vnoučky. Začněte si pravidelně telefonovat. Vyhněte se častým důvodům, které k přerušení kontaktu mohou vést. Pokud jde o komunitu, kde žijete, pozvěte sousedy na večeři. Uspořádejte na zahradě grilovačku. Zkuste zkrátka jednoduše přemýšlet, jak si být navzájem prospěšní a více nápomocní. Oceníte to v budoucnu.
3. Vzdělávání a schopnost se adaptovat
Trh práce dnes je zásadně jiný, než byl kdysi. Už dávno neplatí, že se jako teenager něčím vyučíte a v důchodu děláte to stejné. Trh práce se proměňuje stejně jako i potřeby firem, které hledají flexibilní pracovníky. Mění se to, co budeme muset v budoucnu umět.
Přijímejte proto výzvy, které se na vás valí. Vstupujte vědomě do nekomfortních situací, ať se něco naučíte. Dodělejte si školu, rekvalifikační kurz, zlepšete se v angličtině. Popřemýšlejte, co může být potřeba na trhu za 20 let a jestli to budete umět. Udržujte si všeobecný přehled. Vymyslete si plán B, pokud si nejste jistí, že o to, co umíte, bude ve vašem důchodovém věku zájem. Udržujte se v kondici. Jednou to nebude o tom, co umíte nazpaměť, ale o vlastním kreativním myšlení.
Jste-li už v pokročilejším věku, začněte dnes. Máte-li starší rodiče, pomozte jim. Ať si zkusí něco zaplatit bezkontaktně. Ať si objednají nákup přes jakoukoliv donáškovou službu a koupí lístek v MHD online. Zkuste také společně položit nějaké otázky umělé inteligenci. A mohl bych pokračovat. Budete-li se vzdělávat, nemusíte se bát, že o vás nebude zájem.
Není důvod se obávat
Pokud se cítíte trochu pod tlakem, je to správně. Ono jde vlastně docela o hodně. Ale hodně z toho máme ve svých rukou. A to je dobrá zpráva. Přeji vám všem, abyste v důchodovém věku byli tímto vším: lidmi, kteří se dobře připravili finančně. Lidmi zdravými, silnými a schopnými se o sebe postarat fyzicky, jak nejdéle to půjde. Lidmi se skvělými vztahy v rodině a místní komunitě. A v neposlední řadě také lidmi, kterým neujede svět a kteří budou držet krok s mladšími ve znalostech, dovednostech a schopnosti se adaptovat na změny pracovní, technologické a mnohé další. Potom nebude důvod se stáří obávat.
