Článek
Extrémní proměny jsou oblíbenou show, která už několik týdnů baví diváky televize Nova. Ve své podstatě jde o poměrně zajímavý a originální pořad s bohulibou myšlenkou. Ukázat příběhy lidí, kterým se povedlo extrémně zhubnout. Jejich proměna pomůže nejen jim samotným, může být ale především inspirativní pro celou společnost, která navíc v obecném měřítku s obezitou dlouhodobě neúspěšně bojuje.
Každý díl trvá bez reklam přibližně 85 minut, ve kterých je shrnuto 365 dní hlavního aktéra. Ten je vždy divákům pro osobnější prožitek stručně představen. V jakém místě Česka žije, čím se živí, jaká byla jeho cesta k obezitě. Poté následuje setkání s trenérem, první cvičení a celkové putování za vysněnou ztrátou váhy. I když někdy dělá Nova z některých částí epizod uměle dojemnou chvíli, dá se jí to odpustit.
Co už se ale odpustit nedá, je senzacechtivost Novy, která se s každým dalším dílem stupňuje. Vzpomeňme na předešlé díly. Hned v tom druhém se Dominika Vymazalová rozplakala, že nemá od partnera takovou podporu, jakou by si představovala. Už tehdy mi to jako divákovi přišlo přespříliš osobní. To byl ale jen začátek. V jedné z dalších epizod se pak představil Lukáš Skupin, který po proměně svou partnerku dokonce opustil, protože neměla věk na to, aby mu mohla dát děti. V osmém díle jsme pak byli svědky situace, kdy si Klára Dušková dokonce během svého vztahu začala s jiným partnerem a chvíli to táhla na obě strany.
S obezitou dnes bojuje velká část společnosti
Všechno to byly příběhy v životě těchto lidí, které neměly žádnou souvislost se ztrátou obezity. Tedy hlavním posláním celé show. Televize Nova je ale komerční televize, a tak se patrně snažila diváka těmito reálnými telenovelami rozptýlit. V posledních dvou odvysílaných dílech to už ale přehnala. To, co se stalo Monice a Petrovi, totiž přebilo jejich úspěšnou hubnoucí cestu, a celý pořad to tak zbytečně poškodilo.
Monika v 10. díle popisovala své dospívání a s tím související myšlenky na sebevraždu: „To bylo kvůli tomu, že jsem se v šestnácti opila a v podstatě jsem přišla o panenství s někým, koho vůbec neznám. Člověk by to asi klasifikoval jako sexuální zneužití, protože jsem byla člověk bezvládnej.“
Poměrně naturalisticky popsaný zážitek, který musí být líto každému. Osobně jsem se po tomto krátkém medailonku nebyl schopen soustředit na zbytek dílu, což patrně nezamýšlela ani sama Nova.
Další hrůzný zážitek pak popsal v 11. díle Petr, který vzpomínal na své dětství, když mu byly necelé tři roky: „Tatínek jednou přišel hodně pozdě večer. Byl opitý. Vím, že jsem byl v pokojíku, hrál jsem si s mašinkama. Začala hádka vlastně mezi rodičema. Já jsem šel do kuchyně, jo, protože jsem to slyšel. No a taťka vytáhl nůž a nejdřív mě teda chtěl vzít tím nožem. Ale mamka mě odstrčila a vlastně mamču trefil do páteře a ještě vlastně někam, takže ta pak ochrnula vlastně.“
Dvě tragédie, které poukazují na smutný stav lidstva. Zároveň ale dvě tragédie, které nemají mít místo v Extrémních proměnách. Navíc jde o pořad, který není vysílaný po 22. hodině. Nova by si tak měla zvolit jednu cestu. Když vysílá televizní noviny, divák očekává, že v nich televizní noviny uslyší. Stejně tak pokud se dívá na Ulici, moc dobře odhadne, s čím bude mít tu čest. To ale není případ Extrémních proměn. Ty se totiž za posledních několik týdnů opravdu proměnily, a to extrémně. Vývoj příběhů, které nesouvisí se ztrátou váhy, se abnormálně stupňuje a kromě šokování a soucitu nepřináší vlastně nic užitečného.
