Článek
Slovům Petra Fialy o slušnosti jsem se dříve smál, nebo nad nimi alespoň minimálně kroutil hlavou. To, že slušnost není slabost, že je zásadní pro budoucnost společnosti, že se chce proto chovat k lidem důstojně. To je vážně téma? A nebyl jsem sám. I Petr Fiala o tom sám nedávno mluvil. Že mu druzí lidé celou dobu, co je v politice, říkají, ať není tak slušný, že to tak nejde, že takhle body nenažene.
Slušnost versus dominantní síla
Já osobně tato slova poprvé zaregistroval v kampani v dubnu tohoto roku, kde mi přišlo, že jim dává současný premiér až zbytečně moc prostoru. Sebe jsem se ptal asi následovně.
Jak chcete pane Fialo uspět ve volbách tím, že budete slušný a tuto hodnotu budete tak silně tlačit do společnosti? Vždyť je to nesmysl, nemyslíte? Lidi chtějí vůdce, osobnosti. Někoho, kdo se nebojí si dupnout, křiknout. A ne někoho slušného, kdo se bude někde v rohu za bodyguardy krčit a tvrdit, že slušnost není slabost, nemyslíte?
Fiala dnes slušností boduje
Od té doby už uběhlo několik měsíců. A já, ač nerad, přiznávám změnu názoru. A byť mám k Fialovi spoustu politických výhrad, v tomto u mě nakonec paradoxně boduje nejvíc. A velká část jeho lidí to vidí podobně, soudě dle jejich reakcí na osobních setkáních s Fialou nebo v komentářích pod jeho příspěvky.
Fiala boduje především v kontrastu s neslušností druhých. Řeč je tu o sociálních sítích politiků, o rozhovorech, o politických debatách. Uvedu jen několik příkladů.
- Jana Maláčová v nedávném rozhovoru pro Deník N osočila moderátora (v čase 25:45), že si pořád mele svoje. Ten se musel poté ohradit, aby se chovala slušně a zároveň ji konfrontoval s tím, že vůbec neodpovídá na otázky, což se dělo po celou dobu rozhovoru a bylo to velmi unavující.
- Nebo Petr Letocha a Radim Fiala v debatě na konci léta na CNN Prima News. Záznam z diskuze končí tím, že oba politici mluví naráz, ani jednomu nejde rozumět, mají v sobě plno emocí a divák musí nutně prožívat frustraci z toho, na co se to vlastně dívá.
- V ponižování druhých a v mluvení si toho, co chce, pak hraje nejvyšší ligu Tomio Okamura. Stačí si poslechnout jen jeho první reakci na jednoduchou a rozehřívací otázku ve studiu TN Nova za nepřítomnosti žádných konkurentů. Moderátorka se ho zeptala, co by dělal, kdyby je ve volbách předstihli Piráti. Ti totiž podle ní avizovali, že by si Bartoš odstranil dredy a nechal by si je naplést Hřib. A Okamura? Začal nesmyslně mluvit o voličích, o sociologických průzkumech, o selhání Pirátů v bydlení a končil tím, že jejich cíl je vyměnit Fialovu vládu.
Slušnost není slabost. 🤝
Posted by Petr Fiala on Monday, June 30, 2025
Česko Fialovu slušnost potřebuje
A tak se Fialova slušnost začíná ukazovat jako něco, co společnost potřebuje. Fiala ji projevuje i při běžném rozhovoru s moderátory nebo s běžnými lidmi, jako to udělal ve videu výše. Jako učitel, jako člověk, jako vzor společnosti. Jen málo politiků zvládne to, co on. Tedy normálně slušně odpovědět na otázku, nezabíhat pryč, nezačít hned pošpiňovat druhé. Prostě vést normální dialog.
Mám za to, že v tom dříve býval ještě lepší. Dnes to ale připisuji změně politické kultury, které se chtě nechtě také musel alespoň částečně přizpůsobit a tu a tam se proti svým soupeřům vymezit.
Slušnost neznamená být dobrý politik
Kdyby byly volby o tom, jak se politici chovají jako lidé sami k sobě, jako lidé k ostatním, jak jsou slušní a vychování, musel by vést Petr Fiala na plné čáře. Jenže volby jsou o něčem jiném. Proto tento text Fialu ani nehaní, ani nechválí, pokud jde o politický pohled.
Pro mě osobně i pro mnohé další je ale tímto svým chováním nakonec za hrdinu. A za nositele hodnot, které chceme mít v naší společnosti i za desítky let. Až budeme jednou rekapitulovat, jestli jsme tu měli před padesáti lety Babiše nebo Fialu, na to si možná nevzpomeneme. Ale to, jak se budeme chovat jedni k druhým, to bude naše každodenní realita. A jak už v dubnu varoval Fiala: „Když se to (neslušnost) stane normou u politiků, tak se to stane normou u všech, protože si na to zvykneme.“
