Článek
Na festivalu Colours of Ostrava vystoupil v sobotu 19. července prezident České republiky Petr Pavel. Povídala si s ním moderátorka Lucie Výborná a mimo jiné otevřela jedno velice zajímavé téma (od 12. minuty). A tím je budoucnost Česka po říjnových volbách.
Vše přitom začalo nenápadně, když se známá moderátorka opatrně zeptala na jisté pochybnosti o možné další kandidatuře Petra Pavla na prezidentský post. Petr Pavel odpověděl opatrně, ale přímo. Mluvil o tom, že práce prezidenta není snadná, že s přibývajícím věkem člověku nepřibývá sil ani psychické odolnosti. A pak dodal (pro tento text velmi zásadní) následující informaci:
„Zatímco do teďka to bylo prezidentování víceméně příjemnou záležitostí, tak po volbách se to může velice rychle změnit… Přijdou jiní lidé, kteří budou mít úplně jiný přístup, možná budou trošku razantnější v prosazování svých názorů a ambicí, a to, co zatím bylo víceméně spoluprací, tak se může stát konfrontací. A taková konfrontace potom nepřidá nikomu na pohodě. Kdo je trochu soudný a kdo to sleduje, tak ví, že situace po volbách nebude identická s tou, kterou máme teď… Bude potřeba tomu věnovat mnohem více času, mnohem více úsilí a snažit se o to, aby nedošlo k některým špatným krokům. A tam samozřejmě pak ta únava materiálu bude výrazně vyšší, než je tomu dosud.“
Prezident přitom nic nenazývá přímo. Neříká Babiš, neříká SPD, neříká Rajchl. Ale kontext je poměrně čitelný. Mluví o možnosti, že po příštích parlamentních volbách bude vládnout někdo jiný než současná koalice. A že to změní atmosféru.
Festival Colours of Ostrava patří mezi ty vůbec nejoblíbenější u nás.
Prezident a nestrannost
Prezident se zároveň otevřeně přiznává, že současná spolupráce s vládou je vlastně pohodlná a prezidentování je příjemné. S vládou si jsou totiž hodnotově blízcí. Zároveň tím ale říká, že to může skončit a že to nebude nic lehkého. Dalo by se namítnout, že tím prezident ztrácí svou nestrannost. Už dopředu se domnívá, že s „jinými lidmi“ to bude horší a že se bude jednat o jisté riziko. Předjímá, že s „jinými lidmi“ to nebude partnerská debata, ale spíše těžké konfrontační přetahování.
Petr Pavel ale nemluví „kampaňově“. Neřekl, že je Babiš hrozba. Pouze upozornil na to, že může nastat jisté složité konfrontační období, což nemusí být samo o sobě špatně. Také neřekl, že kvůli opozici nebude dále kandidovat. Pouze připustil, že to bude těžší, což je jistě férová úvaha. A svou nestrannost také prokazuje tím, že nestraší. Pouze upozorňuje na to, že se bude muset vynaložit větší úsilí, aby nedošlo ke „špatným krokům“.
Psychologická a politická stránka prezidentování
Právě tato část byla podle mě na Pavlově výpovědi nejzajímavější. Prezident totiž vlastně otevřeně přiznal, že se role hlavy státu odvíjí nejen od něj samotného, ale i od okolností, které nemá pod kontrolou. Tedy od konkrétního složení vlády a atmosféry ve společnosti. Přiznal, že prezidentování není „nezávislá konstanta“, ale proměnná, která se odvíjí od politického klimatu. A pokud se zásadně změní složení vlády a s ní styl komunikace (což se po říjnu 2025 dá očekávat), pak se změní i samotná podstata prezidentování.
Tímto výrokem se zároveň stírá poměrně zaběhlá představa, že prezident musí být za všech okolností stejně neutrální, stejně aktivní a stejně klidný. Nemusí. A není to tak. Petr Pavel nám jemně připomíná, že i prezident je jen člověk, kterého může unavit prostředí, ve kterém pracuje. A že i ta nejvyšší ústavní funkce má své limity – lidské, psychologické a politické.
Z politického hlediska je to narážka směrem k Andreji Babišovi a dalším opozičním lídrům. Neříká se to naplno, ale čtenář si může domyslet, že s dnešní vládou to nějak funguje, s těmi, kteří možná přijdou, to fungovat nemusí. A že právě to by mohlo vést k oné „únavě materiálu“, o které Petr Pavel mluvil. V každém případě je dobře, že máme prezidenta, který nemlčí.
