Článek
Před několika okamžiky vystoupil prezident Petr Pavel v poslanecké sněmovně. Svůj projev věnoval k závěru volebního období vládě i opozici. Ačkoliv šlo o institucionální a spíše vážnou chvíli, atmosféra celého projevu hned po samém začátku nápadně připomínala dojemné okamžiky žáků devátých tříd při loučení se se základní školou. S hymnou, rekapitulací, nenápadným pokáráním i osobním přáním do budoucna.
Právě úvodní hymna nastolila slavnostní tón celé události. Petr Pavel pak oslovil všechny přítomné slovy: „Vážené paní předsedkyně a předsedové, členové vlády…“, což nápadně připomínalo slavnostní řeči učitelů, ředitelů, nebo vybraných žáků devátých tříd při závěrečném loučení.
Následovala rekapitulace období. „Chtěl bych vám říct několik svých pozorování k období, které za pár měsíců skončí. Rád bych nabídl alespoň osobní pohled,“ uvedl prezident a krátkým průřezem se vrátil k některým zásadním událostem. Stejně jako žáci devátých tříd bilancují. Co vše prožili, jak rostli, čím si prošli a co se naučili.
Nechybělo ani jemné a spíše nenápadné kárání. Pavel neútočil. Nevyhnul se ale kritice, která je důležitá. V tomto případě se mu nelíbily průtahy v jednáních vlády a nekonečné diskuze, které mnohdy znemožňovaly pružné a rychlé fungování parlamentu. Stejně jako to tehdy neměli učitelé jednoduché s námi během studií.
Zásadní je ale také pohled do budoucnosti. Výzva a apel směrem k politickým stranám, aby vedly důstojné a korektní předvolební kampaně. Žádné nefér útoky. Odkázal i na veřejnost, která si podobné férové jednání jistě přeje. Připomíná mi to apel mých tehdejších učitelů, kteří si také přáli, ať jsme pro společnost užiteční a šíříme dobro, ne zlo.
K tomu je ale třeba sebereflexe a upřímné hodnocení. I k tomu v tomto případě nabádal český prezident. Vláda by měla zhodnotit své dosavadní působení. Co se povedlo, co se nepovedlo a kde je ještě prostor pro zlepšení. Stejně tak nezapomněl na opozici, kterou pobídl ke konkrétním nápadům a stanoviskám.
Důležitý byl i apel na lidskost. Pavel nabádal politiky, aby se v kampani k sobě nechovali zle, protože slova plná nenávisti nezmizí s volební nocí. Naopak. Zůstávají ve společnosti. Stejně jako učitelé u deváťáků často připomínají, že kromě znalostí je důležité i to, jací budou jako lidé.
Závěrečné přání dojalo. Působilo totiž lidsky a velmi osobně. „Ať už se rozhodnete pokračovat v politice, nebo svou životní dráhu nasměrujete jinam, chtěl bych vám do osobního i pracovního života popřát hodně zdraví, štěstí a úspěchů.“
Slova, která by s klidem uspěla i na pódiu základní školy při rozloučení s deváťáky. Jen místo studentů šlo tentokrát o politiky. A řeč třídního učitele dnes nahradil prezident. Petr Pavel tak svou řečí připomněl, že loučení má mnohdy podobný scénář. Trochu bilance, trochu kárání, trochu apelu. A hlavně přání, aby se všichni vydali správným směrem.
