Článek
Kateřina Konečná prožila dost možná svůj politicky nejtěžší rok v kariéře. Po volebním neúspěchu hnutí Stačilo! nabídla svůj post v čele KSČM a nyní otevřeně přiznala i svůj největší osobní boj. Už 20 let žije s roztroušenou sklerózou. Známým chronickým autoimunitním onemocněním, které napadá centrální nervovou soustavu a postupně oslabuje tělo.
Úspěšná kariéra Kateřiny Konečné
Kateřina Konečná toho během svých 44 let života dokázala víc, než mnoho jejích politických rivalů. Byla jednou z nejmladších poslankyní v České republice. Do Sněmovny se dostala ve svých jednadvaceti letech. Prosadila se v Evropském parlamentu, patřila mezi nejvýraznější řečníky na domácí scéně a dokázala si dlouhodobě udržet pevnou základnu voličů. A to vše v době, kdy jí lékaři naznačovali, že možná neskončí na politickém stupínku někde vysoko, ale na vozíku.
Předsedkyně KSČM Kateřina Konečná
Otevřená zpověď o nemoci
Konečná v rozhovoru pro Rytmus života (o kterém informuje například deník Echo24) popsala, že nemoc ji omezuje mimo jiné v dlouhém stání nebo vyčerpávajících debatách, ale naučila se s ní žít a nemoc má dnes dle vlastních slov stabilizovanou. „Nikdy jsem nechtěla, aby mě někdo litoval,“ řekla. Její aktivní a disciplinovaný přístup ke sportu, práci a rodině může mnoha lidem se stejnou diagnózou dodat sílu a inspiraci.
Česká společnost mile překvapila
Co je ale nejzajímavější? Reakce společnosti. Komentáře pod články a příspěvky na sítích ukazují nezvyklý moment. Vlnu empatie napříč tábory. Lidé jí přejí pevné zdraví, drží palce a odkládají politické emoce stranou. A to i přesto, že její hnutí ve volbách podpořily sotva čtyři procenta voličů, tedy zhruba čtyři lidé ze sta. Zbytek s ní nesouhlasil, ale v této chvíli umí být lidský. A to je v českém veřejném prostoru možná ten nejdůležitější signál celého příběhu.
Příkladem je komentář s mnoha lajky od jednoho přispěvatele, který se vyjádřil pod text z dílny Super.cz. Jeho slova jsou následující.
„I když paní Konečná není můj šálek čaje, přesto jí přeji hodně zdraví.“
Tento komentář je všeříkající. Společnost, která dokáže projevit soucit i směrem k člověku, jehož by nikdy nevolila, je společností, ve které zkrátka chceme žít. Své by o tom mohla říct i Markéta Pekarová Adamová, která zase na své frontě bojuje s jinou nepříjemností.
A tak tento text není jen o Kateřině Konečné, ale také o české společnosti.
