Článek
Martin Nečas se připojil k týmu a konečně nastoupil ke svému prvnímu utkání za českou reprezentaci. Konečně proto, protože se nějaký čas čekalo na jeho výstroj, díky čemuž vynechal úvodní utkání Čechů proti Švýcarům. V tom se Češi na výhru v prodloužení poměrně nadřeli. Dvakrát v zápase prohrávali, Pastrňák střelecky mlčel a o stoprocentním výkonu celého týmu se nedalo zatím mluvit.
Když pomineme právě Davida Pastrňáka, je Martin Nečas rozhodně největší hvězdou českého týmu. Jen v poslední sezoně v zámoří měl v průměru více než bod na zápas (1,05) a vešel se do první dvacítky nejlepších hráčů kanadského bodování. Při vzpomínce na minulý šampionát to byl také právě on, kdo vnesl celému týmu novou šťávu a svými skvělými asistencemi se podílel na zlatém úspěchu.
A tak se pochopitelně na Nečase kladou až spasitelské povinnosti. To, v jaké formě ale z NHL přijel, se dalo jen těžko předikovat. Přizpůsobí se jinému kluzišti? Najdou mu trenéři tu správnou formaci, ve které nastoupí? Je Norsko tím vhodným soupeřem na rozehrání se? A co tlak veřejnosti a spoluhráčů na jeho výkon? Poradí si s tím?
Hned první střídání ukázalo, že musíme být trpěliví. Přestože si Nečas už na mistrovství světa „dvacítek“ zahrál po boku Špačka a Zadiny, v zápase s Norskem spolupráce tolik nezafungovala. To ostatní formace Norům zatápěly více a bylo je vidět. Rodák z Nového Města na Moravě je hráčem světových rozměrů. O tom žádná. Tak jako ale jeden šikovný pěšák nevyhraje válku, ani sebelepší hokejista nemůže bez ostatních vyhrát zápas. O to víc, když na ledě tráví jen několik minut v každé třetině.
- Nečas hned od první minuty kouzlil. Snažil se o kličky, překvapivé přehrávky, ale technicky se mu nedařilo. Jediným světlejším místem byla první přesilová hra, kdy kombinace speciálně se Zadinou měla už ty nejvyšší parametry.
- Za zápas se pokoušel Nečas vystřelit několikrát a netrefil. Norsko přitom patří k nejslabším týmům ve skupině, čemuž nasvědčovaly i předzápasové kurzy sázkových kanceláří.
- Nečas byl také součástí přesilovkové formace, kde ale kombinace z jeho strany spíše vázla, pomineme-li první přesilovku zápasu. Místo kýžené kreativity jsme tak byli svědky spíše ztracených puků a nepřesných střeleckých pokusů.
- Ani směrem dozadu nefungoval Nečas nejjistěji. A to především v momentech, kdy ztratil v útočném pásmu kotouč a byly z toho nebezpečné protiútoky Norů, které nezvládal zastavit ani aktuálně šikovný útočník Colorada.
- Navíc byl to sám Nečas, který neuhlídal ve druhé třetině „svého“ hráče Solberga, který se postaral o vyrovnávající gól. Ten šel částečně na vrub právě českého útočníka.
Přestože Nečas Čechům k úspěšně zvládnutému zápasu a hubené výhře 2:1 nijak výjimečně nepřispěl, není třeba si zoufat. Jak se říká: „Každý chvilku tahá pilku.“ A v tom je týmový sport vzorovým příkladem toho, že „spasitelem“ nemusí být vždy jen ty největší hvězdy. Navíc vzpomeňme na minulý rok. Stejná očekávání měla tenkrát veřejnost od Davida Pastrňáka. Ten se nemohl dostat do formy. Vlna kritiky ale byla zapomenuta, když ve finále vstřelil vítězný gól. Třeba se něčeho takového dočkáme i v ročníku 2024/2025 v hlavní roli s Martinem Nečasem.
