Článek
Skoro až neuvěřitelný počin se před několika desítkami let povedl izraelskému špiónovi Elimu Kohenovi. Všechno přitom začalo poměrně nenápadně.
Eli Kohen se narodil v roce 1924. Pocházel z egyptské Alexandrie. Působil nevýrazně, byl vzdělaný a ovládal jazyky, což se později ukázalo jako zásadní. Své mládí v Egyptě i prožil. Jako vlastenec se hlásil do armády, organizoval demonstrace, protože mu nebylo jedno, co se děje kolem něj. Pak ale v roce 1951 došlo v Egyptě k vojenskému převratu, sám byl zatčen a pod drobnohledem nové vlády začalo být jeho další působení v zemi složité.
Eli Cohen v roce 1929
Jeho rodina už se před tím přesunula do Izraele. On sám Izrael navštívil v roce 1955 kvůli výcviku. Pak se ještě na chvíli vrátil do své rodné země, ale odtud byl po dvou letech znovu vyhoštěn, takže se natrvalo usadil v Izraeli. A právě tam se začal psát jeho neuvěřitelný příběh. Ke spolupráci ho totiž oslovila tajná izraelská služba Mossad. Kohen souhlasil.
Z obyčejného přistěhovalce Eliho Kohena se tak rázem stal charismatický Kamel Amin Thaabet. Se svou novou identitou se musel nejdříve pořádně sžít. K tomu mu pomáhala i partnerská rodina ve švýcarském Curychu, která spolupracovala s Mossadem a Kohen se u nich vždy nejen fyzicky, ale i psychicky „převlékal“ do nové identity. Odtud totiž vedly jeho kroky nejčastěji do Jižní Ameriky, kde se snažil navazovat vztahy a budovat svou novou identitu syrského bohatého obchodníka.
Jeho mise ale byla Sýrie. Když už s vybudovanou kariérou charismatického syrského obchodníka přijel do Damašku, málokdo mu odolal. Měl peníze, uměl se bavit, jednat, znal vlivné lidi. Trvalo to jen chvíli, aby se dostal do té nejvyšší společnosti. Ministři, armádní generálové, nejbohatší obchodní elita. Dveře se mu otevíraly rychleji, než si kdokoliv v Izraeli dokázal představit.
Kohen mezitím každý den pracoval. Nenápadně odesílal šifrované zprávy do Izraele. Popsal, co slyšel, viděl, čeho si všimnul. Kdo kde velí. Kde stojí vojenské základny. Jaké mají syrové plány na útoky. Izrael dostával informace z úplného centra syrské armády. A to včetně fotografií. Díky němu tak měla Izrael přístup k takovým detailům, ke kterým by se jinak nikdy nedostala. V minisérii na Netflixu dokonce balil jako obchodník nádoby do novin, aby se po cestě do Izraele nerozbily. Právě místní noviny ale sloužily jako unikátní zdroj informací pro izraelskou tajnou službu.
Jedna rada se později ukázala jako klíčová. Na Golanských výšinách, kam se dostal také protekčně, si syrští vojáci stěžovali na horko. Betonové bunkry se v přímém slunci měnily v rozpálené pece. Kohen jim navrhl jednoduché řešení, tedy vysadit kolem bunkrů eukalypty. Nápad měl úspěch. Stromy rychle rostly, vojáci si pochvalovali stín. Jenže zároveň to byl pomyslný dárek pro izraelskou armádu. Právě podle těchto eukalyptů totiž později lokalizovala izraelská armáda syrská postavení během Šestidenní války.
Eli Cohen (uprostřed) se svými přáteli ze syrské armády na Golanských výšinách s výhledem na Izrael. Šlo o přísně střeženou vojenskou oblast.
Kohenův úspěch rostl. Byl až příliš blízko u moci. Viděl vše důležité. Věděl, co se chystá. Byl zván na vojenská cvičení. Nikomu už ani nepřišlo divné, když se začalo mluvit o tom, že by mohl dostat post ministra obrany. Nikdo ale celou tu dobu netušil, že před nimi nestojí movitý Syřan, ale izraelský špión.
Jenže s jídlem roste chuť. Nejen sám Kohen, ale i izraelská tajná služba toho chtěla co nejvíc. Jen si představme, co by to znamenalo pro Izrael, kdyby se ministrem obrany jejich největšího nepřítele stal jejich vlastní člověk. Naprosto nemyslitelné. Jenže na pilu tlačil i sám Kohen. Vysílal do Izraele mnohem častěji, než by bývalo bylo zdrávo. Syrská kontrarozvědka tak postupně začala zachytávat neobvyklé rádiové signály a to je nutilo pátrání zintenzivnit.
Jednoho dne zadrželi Kohena přímo při vysílání. Sám už nestihnul polknout tabletu, která by pro něj znamenala jistou smrt. A tak ho syrské orgány zajaly. Následovaly brutální výslechy a vše skončilo nemilostným procesem. I přes obrovský mezinárodní tlak na milost byl v roce 1965 Eli Kohen veřejně v Damašku oběšen.
Izraelský špion Eli Cohen na lavici obžalovaných u vojenského soudu v Sýrii, první zleva, 1965
Netflix přinesl jeho příběh zpět
Jeho osud ale dodnes fascinuje. Izrael ho pochopitelně považuje za národního hrdinu. Natočily se o něm dokumenty. A v posledních letech se k jeho příběhu dostal i Netflix. Seriál The Spy podává opravdu až syrovým pohledem jeho příběh.
Eli Kohen se totiž dostal tam, kam se většina špionů ani nepřiblíží. A to do samého srdce nepřátelského režimu. Mezi lidi, kteří rozhodovali o válce. Jen kousek ho dělil od toho, aby se stal ministrem obrany. Jeho odvaha i tragický konec z něj udělaly legendu.
