Svůdná tanečnice Isadora Duncan: přiměla náhodného Itala ke zplození dítěte, zemřela kuriózní smrtí

Isadora Duncan, někdy také známá pod vlastním jménem Dora Angela Duncan. Americká tanečnice, která si v životě prošla téměř neuvěřitelnými situacemi. Její nesmírně zajímavý život navíc končí tragicky. Zemřela nepřirozeně stejně tak, jako její dvě děti.

Isadora Duncan se narodila v květnu roku 1877 na západním pobřeží Spojených států v San Franciscu. Podobně jako spousta rodin v té době, i ona byla jedním z mnoha dětí svých rodičů. Už jako malá milovala tanec. Zároveň se v ní velmi brzy objevil jistý odpor ke konformitě, který vygradoval do odporu dál chodit do školy. Ve věku deseti let tak ukončila formální režim školní docházky, který se neslučoval s jejím volnomyšlenkářstvím. Stejně tak opustila původně milovaný balet, který jako by bránil jejímu rozletu. Matka její postoj akceptovala. Isadora tak má rázem spoustu volného času, který věnuje pouze tanci. Zanedlouho se ve svém vlastním stylu stává opravdovým profesionálem.

Tančila zpravidla bosa. Tuhé korzety nahrazovala často poloprůhledným, ale hlavně volným oblečením, což působilo spolu s rozpuštěnými vlasy vyzývavě. Na parketech poskakovala a pobíhala zleva doprava, ruce měla často při tanci nad hlavou. Do té doby něco nevídaného, na co americký divák nebyl zvyklý. Isadora ale tancem vyjadřovala své vnitřní já, hledala krásu ve spontánním pohybu a nacházela inspiraci v přírodě kolem sebe. Od dětství byla nejen vlastní matkou podporována v nezávislosti a kreativitě. Její unikátnost ale zprvu vřele přijata nebyla. Přestože se dostala ke kratšímu angažmá ještě v Americe, rozhodne se v roce 1898 odcestovat a zkusit štěstí v Evropě.

Za Atlantikem se rázem vše mění. Isadoře se opravdu daří. Evropa, jako by byla více připravenější na její taneční styl. Brzy se tak stává slavnou. Úspěchy sklízí ve Francii, v Německu pak otevírá svou vlastní taneční školu. Méně štěstí už ji ale provází s muži. S tím prvním, Gordonem Craigem, má sice dítě, ale nevydrží spolu dlouho. On je navíc ženatý, takže Isadora přimkne k jinému muži. Jde o podnikatele Parise Singera. Scénář téměř totožný. Mají spolu dítě, ale Isadora ho také opouští.

Patrně nejhorší zážitek ale na Isadoru čeká v dubnu 1913. Její dvě děti spolu s paní na hlídání jedou automobilem na projížďku po Paříži. Po nějaké chvíli ale motor v kopci vypoví službu, a tak je nucen řidič z automobilu vystoupit a zkontrolovat, kde je problém. Ten se mu podaří najít a odstranit. Zapomene ale zatáhnout ruční brzdu, což se oběma dětem i s chůvou stane osudným. Motor totiž po opravě znovu naskočí a automobil se dává samovolně z kopce do pohybu. Vozidlo skončí v řece, kde se všichni tři utopí.

Tahle tragédie přiměje Isadoru k přesunu do Řecka a později Itálie, kde se snaží psychicky zotavit. Nemá manžela, přišla o obě své děti. Rázem se tedy stává osamělou. Hledá všemožné způsoby, jak zahojit stále bolestivé rány, a tak přemluví náhodného Itala, aby s ní měl sex za účelem dalšího mateřství. Opravdu otěhotní, ale v roce 1914, jen několik málo okamžiků po porodu, děťátko umírá. V témže roce se snaží díru po smrti dětí zalepit prací. Zakládá tak další taneční školu, tentokrát v Paříži. Jenže nastupující první světová válka její profesní plány komplikuje, a tak se na několik let vrací do své rodné země, tedy zpátky do Spojených států.

Po návratu domů zažívá konečně úspěch i na domácí scéně. Vyprodává představení, lidé ji mají rádi. Stále ji ale táhne Evropa. Jako na zavolání tak přichází nabídka z poválečného Ruska, která slibuje Isadoře vilu a financování nové taneční školy. Podmínka je jediná - přestěhovat se do Moskvy. Souhlasí. V Moskvě se věnuje Isadora mladým dívenkám a potkává dalšího z osudových mužů – Sergeje Jesenina. V roce 1922 se berou, přestože je mladý ruský básník o 18 let mladší. Ani tento vztah ale není procházka růžovým sadem. Je plný hádek a alkoholu, a tak hned rok po svatbě jejich známost končí.

Isadora tak Rusko opouští a vrací se zpět do Francie. Není v dobré finanční situaci, alkohol si ji také podmanil a už ani netancuje. Potká ale mladého francouzského mechanika Falchetta, se kterým začíná randit. Ten se chce předvést ve svém kabrioletu, kterým Isadoru také sveze. Jejich vyjížďka podél Azurového pobřeží ve francouzském městě Nice je ale to poslední, co Isadora zažije. Během jízdy se jí totiž dlouhý šál omotaný kolem krku zachytí do zadního kola. A silné trhnutí má na svědomí zlomený vaz. Isadora tak 14. září 1927 nečekaně umírá.

S její smrtí tak přišel svět o unikátní a osobitou tanečnici, která měla zásadní vliv na nastupující generaci dalších tanečníků. Někteří tak právem datují počátky moderního tance právě do doby, kdy žila a tančila slavná Isadora Duncan.

Zdroje: