Článek
Film Moře na dvoře jsem zhlédl v neděli 9. března. A přiznám se, že už dlouho jsem nezažil tak velké zklamání. Na české filmy, přestože mám některé z nich rád, do kina běžně nechodím. Tentokrát se ale okolnosti sešly jinak.
Velká očekávání, velká zklamání
O to větší byla moje očekávání. Takové lidské obsazení a předpovídat neúspěch? To je jako tvrdit, že basketbalový tým USA nebude hrát na olympiádě finále. Z herců zmíním Vetchého, nebo Langmajera. Z filmového štábu pak režiséra a scénáristu Martina Horského, který stál za veleúspěšným filmem Ženy v Běhu (2019), nebo scénografa Milana Býčka, který je ve své profesi patrně číslo jedna v Česku. Viz jeho stopa ve filmech Pelíšky, Báječná léta pod psa, nebo třeba Ženy v pokušení.
Velká očekávání ale velmi záhy vystřídalo zklamání. Moje nejstručnější dvouslovné hodnocení filmu je „o ničem“. A to říkám maximálně seriózně. Děj se poměrně vlekl, absentovala jakákoliv výraznější zápletka. Ve filmu neexistoval žádný skutečný konflikt. Vztahy byly až nevěřícně harmonické, ideální. Téměř celou dobu jsem v kině čekal na moment, kdy se film konečně rozjede, nebo kdy už alespoň skončí. Skončil dříve, než se rozjel.
Nepovedená komedie a nejmladší účastník
Film se sice tváří jako komedie s dramatickými prvky, ale pokud by se člověk měl orientovat podle reakcí lidí v sále, jen těžko by poznal, že se jedná opravdu o komedii. A právě tady chci pochválit českého diváka. Mám za to, že už je kritičtější. Náročnější. Už ho nerozesměje Langmajer, který mluví o „ladění pian a ladění žen,“ (vtipné zde má být použití stejného podstatného jména ladění) nebo používá hlášku: „Miluju podvazky, nesnáším závazky.“ Od komedie už očekáváme víc. Nestačí pouze samotná postava Langmajera, byť může být sebelepším hercem.
Bohužel i samotné dialogy postrádaly humor a působily plytce. To šlo nejvíce vidět u nejmladšího herce, v době natáčení ne staršího než 7 let, který se v celém filmu ptal dospělých na poměrně nesmyslné otázky. Například scéna, kdy držel v ruce takový ten starý telefon se sluchátkem a ptal se mistra houslaře (Ondřeje Vetchého), jestli se tím dá fotit. To byla jistě chyba režiséra, že se s něčím takovým spokojil. Ono poslouchat sedmileté dítě pokládat otázky může být až roztomile vtipné. Ale rozhodně ne, když jich je v hodině a půl několik desítek. Navíc všechny ve stejné intonaci.
Recept na dobrý film neexistuje
Celkově film vyzněl melancholicky, trochu jako ze staré školy, bez konfliktů, hlavně neřešit problémy. Podobně jako podivná epizoda s Vetchým, kterému ve filmu oznámil lékař poslední dva měsíce života. A jako by nešlo ani poznat, že se Vetchý v hereckém projevu nachází v posledním stadiu rakoviny.
Film působil dojmem, že Martin Horský věřil v osvědčený recept, který mu vyšel v roce 2019 v podobně Žen v běhu. Bohužel to, co fungovalo před několika lety, nemůže zafungovat pokaždé. Navíc s jiným hereckým obsazením, o které se postarali dva filmoví veteráni (to není myšleno hanlivě), poměrně neznámá a málo obsazovaná Linda Rybová, a již zmiňovaný nevýrazný výkon mladého začínajícího herce.
Linda Rybová, hlavní ženská herečka ve filmu Moře na dvoře
Negativní třešnička na dortu
Když k tomu přidáme ještě jeden rušivý element, kterým byla hudba, máme tu celkově nepovedený produkt. Když totiž zabrouzdáte na web csfd.cz, případně se zahloubáte do titulků na konci filmu, zjistíte, že hudba pocházela z hudební banky. Opravdu. Za jakýmkoliv jiným filmem v sekci hudba vždy někdo stojí. Kromě filmu Moře na dvoře. Celkově tak film působí právě i díky nekvalitní hudbě lacině a odfláknutě.
Moře na Dvoře je tak dalším českým počinem bez většího smyslu, který neosloví ani milovníky komedií, ani ty, kteří se chtějí nad životem alespoň částečně zamyslet.
Zdroje: csfd.cz, totalfilm.cz, netflixer.cz
