Zabořil brusli do ledu a předvedl kličku snů. Dámy a pánové, David Pastrňák

David Pastrňák v noci znovu dokázal, že jeho talent snad nemá hranice. V zápase proti Torontu se kromě celkového skvělého výkonu blýskl i několika kanadskými body. Každý si přitom nechal na jednu třetinu.

Začněme první a třetí třetinou. V té první rodák z Havířova načasoval skvělou přihrávku přesně tak, že ji mohl jeho reprezentační kolega Zacha jen lehce usměrnit a puk zaplul za soupeřova gólmana. Skoro by se tedy chtělo říct, že hlavní podíl na tomto úspěchu měl právě Pastrňák.

Přibližně uprostřed třetí třetiny pak Pastrňák zazářil znovu. Znovu šlo o hru v početní převaze. Tentokrát byl ale Pastrňák na svém oblíbeném místě, na kterém si ho můžeme pamatovat i z vítězné trefy na Mistrovství světa v ledním hokeji v Praze. I tady dostal přesně mířenou přihrávku a gólem upravil konečný stav zápasu na 5:3 pro Boston.

To hlavní se ale odehrálo ve druhé třetině. I v ní totiž David Pastrňák skóroval a všechna média začala psát o historickém milníku. Jenže tento rekord možná zbytečně upozadil nádheru, kterou česká hokejová legenda předvedla.

Na první pohled to vypadalo nenápadně, ale najednou se z ničeho nic objevil Pastrňák sám před gólmanem Toronta. Na modré čáře si velmi chytře pohlídal kvůli ofsajdu nohu a pokračoval na brankáře. Nabral rychlost, naznačil kličku doleva, takže si gólmana položil na led. Jenže místo zakončení zabořil brusli do ledu, otočil se zpátky doprava a kolem betonu zasunul puk do prázdné branky.

Přesně toto jsou momenty, kdy klička předčí samotný gól.

Byl to gól z říše snů. Takový, na který se rádi podíváte opakovaně a pořád se nebudete nudit. Kromě rekordu a hokejové Pastrňákovy nádhery ale existuje pro české fanoušky ještě další dobrá zpráva. Boston teď konečně začal šlapat i jako tým. Po tragickém začátku sezony právě v tomto zápase připsal už sedmé vítězství v řadě a jede na vítězné vlně. Zlepšila se obrana, probouzí se i Pavel Zacha a celé to dává smysl.

Je tak stále reálná šance, že se Boston znovu probojuje do vyřazovacích bojů. Navíc se ukazuje, že volat po výměně trenéra po pár neúspěších by byla hloupost. Chce to zkrátka čas, trpělivost a víru v tým. A když má tým hráče jako je Pastrňák, je o zázraky na ledě postaráno.