Článek
Ani dnes se mi nevyhlo pracovní pojíždění a tedy rychlá cesta do garáže a již nasedám na Scottyho (moje motorka, kdyby někdo netušil). Pěkné počasí vypadá slibně pro další cestu. Vyrážím a jako vždy cestu si užívám. Po cestě po radlické dolů mi přímo před kolo vjede muž s volt brašnou na elektrické jednokolce. Jdu hned na brzdy. Naštěstí v motoškole jsem se naučil prudce brzdit abych nespadl. Často mi to pomohlo od spadnutí. „No co, to se stane.“ říkám si. Pokračuji dále, jezdce nechám za mnou. Zase tak rychle nejede. O kousek dále přejedu do autobusového pruhu a musím zpomalit. V té chvíli mi přímo před kolo vjede zase jezdec na jednokolce. Znovu ostré brzdy. „Hlavně v klidu. Veze jídlo a asi spěchá.“ znovu mi proběhne hlavou. Jedeme a kolojezdec zůstává opětovně za mnou. Dole předjedu kolonu a zařadím se před semafor. Padne zelená a před odbočením mi před motorku opět vlítne jednokolový střelec. Tentokrát už toho mám dost a kromě vytočení motoru tisknu i klakson. Vidím, jak se hlava v panice otočí, ale jednokolka se potkává s obrubníkem. Gyroskop funguje u jednokolky dobře, protože zůstane stát, jenže jezdec i s batohem „Wolt“ udělá kotrmelec. Měl helmu, chrániče na dlaně. Jediné, co utrpí tedy újmu je jeho batoh a jídlo uvnitř. No lekce sice nepříjemná, ale kdybych byl náklaďák nebo rozjetá dodávka asi by to mohlo dopadnou hůř.
Podle mě tohle a koloběžky na silnici nepatří, ale když už se tam objeví měli by vědět, jak se chovat. I když to v Čr neví mnoho řidičů.
