Článek
Navštívila mě kamarádka a mimo jiné jsme si povídaly o bydlení. O tom, co bychom dělaly, kdybychom neměly vlastní byty a musely se potýkat se stále se zvyšujícím nájemným. Kamarádka řekla, že by se přestěhovala na chatu, ale tahle varianta by pro mne nebyla. Jednak žádnou chatu nemám, a kromě toho mám fobii z rodinných domů. Fakt to existuje. Kdykoliv se ocitnu někde na chalupě nebo u někoho v domě, a může to být i supervila, přepadne mě hrůza z těch čtyř obnažených stěn. Já prostě musím mít sousedy shora, zdola zleva i zprava. Těší mě, když slyším zvuky ze všech stran, prostě jsem v tom vyrostla a k životu to potřebuji.
Řekla jsem kamarádce, že kdybych na své současné bydlení neměla, našla bych si byt někde jinde. Hned jsem otevřela počítač a dala si do vyhledávače nejlevnější byty v naší krásné zemi. Žádné milióny s vidinou čtyřicetiletého splácení hypotéky, kterou by mi ostatně nikdo v mých letech už nedal. Objevila jsem desítky nabídek, které bych si mohla dovolit.
Tak například v Krupce na Teplicku bych si mohla vybrat hned z několika bytů s cenou do půl milionu, většina z nich zhruba za čtyři sta tisíc. Sice Krupku moc neznám, ale určitě bych si tam nějakou krásu našla.
Vybrala bych si i v Litvínově, jen čtvrť Janov mi evokuje jakési problémy, ale zase bych se tam zřejmě nenudila. Nadějné byty jsem našla v Ústí nad Labem a tam si život představit dovedu. Ústí znám, mám tam kus rodiny a našla jsem byt dvě plus jedna, šedesát metrů za 599 tisíc. Dům pohledný a ulice Jindřicha Plachty. Ještě se mi líbil jeden byt ve Slezských Rudolticích, byl za šest set tisíc, ale pro mě moc velký, přes osmdesát metrů.
Podívaly jsme se s kamarádkou na pronájmy, protože v našem seniorském věku už koupě není nejideálnějším řešením. A také bychom si vybraly. V mnoha městech jsou tak zvané podporované byty, to by zřejmě pro nás nebylo, určitě tam očekávají mladé rodiny, ale i nepodporovaných nájmů do deseti tisíc je přehršel.
V Ostravě jsou k mání byty kolem pěti tisíc měsíčně, v Třemešné se nabízí padesátimetrový byt se zahradou a parkovacím stáním, který i s poplatky vyjde měsíčně na 6 900 korun. Jelikož Třemešnou neznám, vyhledala jsem si ji a okouzlila mě. Krásná slezská příroda a unikátní úzkokolejná železniční trať do Osoblahy. Tam by se mi zcela jistě líbilo.
A vy, co mi chce odepsat, že je to dobrá myšlenka a my senioři bychom opravdu mohli opustit své byty v Praze, Hradci Králové, Liberci a dalších místech, kde je bydlení nejdražší, zklidněte se. Tohle už tady bylo, není to originální nápad, ale hlavně přestěhovat se může každý, i junioři. Dnes existuje spousta profesí, které se dají vykonávat z domova. Třeba influencerovat se dá odkudkoliv, stačí, když tam bude signál.