Článek
Rozumějte, nejsem necitlivá. Když mě někdo slušně požádá o pomoc, ráda pomohu. Ale ta arogance některých matek mě přivádí k šílenství. Pomůžete mi, není prosba, je to rozkaz. A když nepomůžete okamžitě, následují pohledy plné opovržení. Nikdo vás nenutil mít děti. Bylo to vaše rozhodnutí, vaše zodpovědnost. Tak proč by měli cizí lidé řešit vaše problémy? Proč bych já měla riskovat své zdraví při zvedání těžkého kočárku jen proto, že vy jste si pořídila dítě?
Minulý týden jsem zažila typickou situaci. Matka s kočárkem stála před schody do metra. Místo aby slušně požádala o pomoc, začala nahlas komentovat, jak jsou všichni bezohlední. Přitom výtah byl jen o třicet metrů dál. Ale ne, ona musela jít schody a očekávat, že se svět přizpůsobí. A co teprve v autobuse! Kočárky zabírají místo pro tři lidi, matky očekávají, že jim všichni uhnou z cesty.
„Máme přednost,“ říkají. Ale co senioři? Co handicapovaní? Ti přednost nemají? Nejhorší jsou ty, co si myslí, že mateřství je nějaká superschopenka. Že jim dává právo být arogantní, bezohledné a očekávat, že se jim každý podřídí. „Jsem matka, ustupte mi z cesty!“ Jako by to byl nějaký šlechtický titul. Proto píšu tento článek. Ne proto, že bych nenáviděla matky s dětmi. Sama mám dvě děti. A malé. A po nikom nechci pomoc, protože je to moje dítě, moje starost. Ale proto, že slušnost a pokora by měly být samozřejmostí. Že o pomoc se má požádat, ne ji vyžadovat jako samozřejmost.
A těm matkám bych chtěla vzkázat - ano, mateřství je krásné. Ale není to důvod k aroganci. Není to vstupenka k bezohlednosti. A hlavně - není to důvod očekávat, že se vám celý svět podřídí. Protože víte co? Když slušně požádáte o pomoc, většina lidí vám ráda pomůže. Ale když budete arogantně očekávat, že je to jejich povinnost, setkáte se jen s odporem. A to je škoda - pro vás i pro vaše děti.
Takže příště, než začnete očekávat pomoc od cizích lidí, zkuste říct prosím. Zkuste být vděčné, ne nárokující. Protože svět se netočí kolem vašeho kočárku, i když si to možná myslíte. A pamatujte - to, že máte dítě, je vaše volba. Ne povinnost ostatních vám s ním pomáhat. Trocha pokory by některým matkám opravdu prospěla. A možná, maminky, také byste mohli pomoci starým, nemohoucím lidem a nezabírat místo s kočárkem. Stačí někdy jen malý pohyb a hned budeme všichni veselejší.
