Článek
Na cestě za první plovoucí nádrží se musíme přenést do roku 1954 a nahlédnout do amerického Národního institutu mentálního zdraví. Zde v té době pracoval 39letý muž jménem John Cunningham Lilly. Než sem nastoupil, stihl vystudovat fyziku a biologii. Již v útlém věku se v něm probudila vášeň pro vědecké experimentování. Nebylo tedy od věci, když si k vystudovaným oborům přidal ještě medicínu. Což se celkem hodí. Nemusíte své výzkumy limitovat jenom na delfíny, ale můžete nějakou tu elektrodu zapojit i do člověka. Mimochodem, ti delfíni (a vlastně i ty elektrody) nejsou vybraní náhodně. Zkoumal totiž i komunikaci mezi delfíny a člověkem. Mimo jiné podstoupil i trénink psychoanalýzy. Zabrousil i do filozofie, neurovědy a napsal několik publikací.
Při takovém množství informací a vědomostí je celkem logickým vyústěním potřeba svůj namáhaný mozek čas od času vypnout. A to víceméně doslova. Žádný hluk, žádné světlo, jednoduše ticho a klid. Žádné vnější stimuly. Prostě nic. A právě za tímto účelem John C. Lilly vymyslel plovoucí nádrž. Někdy se setkáme spíše s anglickým výrazem float tank či floating tank, případně se mluví o izolační nádrži nebo deprivační nádrži. (Mně by tedy dávala větší smysl spíše antideprivační nádrž…)
Jedná se o zvukotěsnou nádrž se slanou vodou, ve které se vznášíte a zároveň nic neútočí na vaše smysly. V prvotním modelu nádrže koukala zavěšenému člověku z vody pouze hlava se zatemňovací maskou. Ta sice vypadala dost hrozně, ale poskytovala přístup ke kyslíku a blokovala vnější světlo. (Kožená maska se zipem naproti tomu vypadá celkem něžně.) Masky se výzkumníci později zbavili a místo ní přisypali do nádrže více soli. Díky tomu se mohl člověk v nádrži pohodlně vznášet.
John byl nadšený a tvrdil, že dvě hodiny v nádrži mu přinesly odpočinek odpovídající osmihodinovému spánku. Okusil i různé stavy vědomí – lucidní sny, halucinace. Našemu Johnovi to však nestačilo. Tak moc ho fascinovaly změněné stavy vědomí a alternativní reality, že se rozhodl dopomoct si halucinogenem. Vzal si tedy LSD a zavřel se v nádrži. Pak si zobl i ketamin, který láskyplně nazýval vitamin K. A napsal o tom knihu. Nádrž tak pro něj (i pro ostatní) představovala bránu do jiných světů.
Osciloval mezi respektovaným neurovědcem a kontroverzním šílencem. Nicméně jeho nádrže slaví úspěch dodnes a lze se do nich ponořit v nejrůznějších wellness studiích. Ty vám slibují zážitek v podobě hluboké relaxace a meditace. A jedna hodina vás bude stát přibližně tisíc korun. Takže je to relativně hluboký zážitek i pro vaši peněženku. Samozřejmě si můžete dopřát i low-cost verzi, kdy si napustíte vanu se solí (vy se sprchovým koutem máte smolíka) a zhasnete. Ale nechtěla bych vidět, jak by se na to tvářil pan Lilly. („Tak já to tady vymýšlím jak blázen a oni z toho udělají tohle…“)
A co vy? Měli jste možnost si pobyt ve float tank vyzkoušet? Podělte se o své zážitky v komentářích.
Zdroje:
