Článek
Pracovníci Charity Praha- Chodov stráví v terénu ročně 18 tisíc hodin. Denně docházejí i k paní Hance. Dámě, které letos bude 95 let.
Hanka, Markéta a Minda
„Kočce je 17 let, takže mám na starosti dva seniory,“ směje se Hančina dcera Markéta. Hudební vědkyni se život obrátil vzhůru nohama před dvěma lety. Její maminka tehdy dostala virózu, po které zeslábla, dusila se a nevstala z postele. Lékař už Markétu připravoval na nejhorší. Obrátila se proto o pomoc na Charitu Chodov.
Sestry a sociální pracovnice dokázaly za pár týdnů nemožné: Hanka se s pomocí chodítka znovu postavila na nohy a vrátila se jí chuť do života. Jako češtinářka se dodnes rozčiluje nad chybami novinářů. Je zkušená pletařka a ráda háčkuje – za dva roky uháčkovala devět velkých dek.
Hanka háčkuje, háčkuje a háčkuje
Sama už ale být v bytě nemůže. Markéta se k ní proto přistěhovala a vzala s sebou i svou kočku Mindu. Ta ze změny měla deprese. Časem se z ní ale stala„terapeutická kočka“. Kontroluje Hanku a toleruje, že do bytu chodí cizí lidé. „Dnes je maminka ráda, že tu chlupatou bytost má,“ směje se Markéta.
Bez Charity by to nešlo
Hanka je komunikativní a vstřícný člověk, pečovatelé za ní chodí rádi. Zvykli si i na Mindu. Její krabice vyplněná hedvábným papírem je uprostřed pokoje – nejdřív měli tendenci ji vyhazovat, ale teď už vědí, že se na ni nesmí sáhnout. Je na ní nápis ve dvou jazycích a v češtině zní takto: Multifunkční bezbariérově mobilní zařízení.
Markéta ukazuje pelíšek Mindy
Hanka měla problémy s usínáním, a tak jí Markéta každý večer zpívá. S věkem se role matky a dcery obrátily: Markéta vaří to, co mamince chutná. „Nikdy téhle péče nebudu litovat,“ říká. Ano, občas si prý sáhnou na kuří oko, ale jdou dál.
Denní péče má jasná pravidla: ráno se o Hanku postará Markéta, pak ji vystřídají pracovníci Charity Chodov, kteří zajišťují hygienu, oběd, pohyb i další potřeby. Markéta převezme péči opět po práci. Díky Charitě ji může vykonávat dál - od roku 1985 pracuje v Českém muzeu hudby. Spravovala například hudební pozůstalost po Antonínu Dvořákovi.
Lymfodrenáž – přivýdělek charity
Charita neustále rozvíjí své služby a hledá způsoby, jak udržet terénní péči dostupnou. Markéta si sem chodí užívat lymfodrenáž – novinku, která přispívá k financování pečovatelské služby.
Eva Černá zapíná Markétě Kabelkové lymfodrenáž
Za hodinu pečovatelské služby zaplatí klient 165 korun, přitom skutečné náklady na pečovatelku jsou o 600 korun vyšší. Rozdíl doplácí příjmy z dalších aktivit Charity – například právě z lymfodrenáže, kam může přijít kdokoli z veřejnosti a zaplatit 600 korun za 50 minut. Tím Charita pokrývá část nákladů a udržuje péči dostupnou. Lymfodrenáž obsluhuje přímo ředitelka Eva Černá.
Eva Černá – srdce Charity Chodov
Eva Černá pracuje v Charitě Chodov už 26 let, z toho 25 let jako ředitelka. Je zdravotní sestra a svou energii čerpá každodenním plaváním a výlety. Kromě fyzické vitality ji podporuje i duchovní rozměr – je věřící evangelík.
„Mám tu fantastický tým,“ říká Eva. „Bez něj bychom nemohli zvládat tolik práce v terénu ani péči, kterou poskytujeme klientům.“
Eva je autorkou knihy Sestřičky na cestách, kde popisuje domácí péči vtipně a s respektem:
„Za klienty chodíme pěšky, drandíme na kolech, koloběžkách, bruslích, řídíme auta a skútry. Vstupujeme klientům do nejintimnějšího prostředí, lezeme za nimi do postelí, doprovázíme je do koupelny, na záchod, otevíráme jejich lednice, vynášíme odpadky a válčíme s jejich domácími zvířaty.“ píše se v úvodu.
Kniha Sestřičky na cestách
Kniha vznikla díky spolupráci s Hankou, která dělala korekturu. Jsou v ní příběhy, které sociální pracovníci zažívají dnes a denně. Jsou veselé i smutné, jako je samotná domácí péče.
Péče o seniory není lehká. Když se k ní ale přidá respekt, blízkost a trocha humoru – jako u Hanky, Markéty i v příbězích Charity Chodov – dá se zvládat s lehkostí i důstojností.
