Článek
Troufnu si říct, že na internetu není jediné video, které bych s uznávaným českým psychiatrem Radkinem Honzákem neviděla. Jeho životní moudra hltám už několik let. Proto když jsem se dozvěděla, že přijde do redakce Aktuálně.cz, kde jsem tehdy pracovala, bylo mi jasné, že ho musím poznat osobně.
Počkala jsem si, až poskytne kolegovi rozhovor a šla jsem ho pozdravit. V ruce plastovou krabičku s bublaninou. Světe div se, udělal si na mě čas. Je to už šest let, takže nevím přesně, o čem jsme se bavili, ale dodnes vidím, jak v něm mizí moje buchta.
Setkání s lidmi jako je pan Radkin Honzák, na mě funguje, jako by mě někdo polil živou vodou. Jejich energie, moudrost, humor a nadhled mě fascinují. Chtěla jsem se panem Honzákem vidět znovu. Zeptat se ho na pár věcí, které mě trápily. Sice jsem odpovědi už sama tušila, ale ráda bych znala jeho názor.
Na rozloučenou mi tehdy daroval malinkou brožurku s názvem
Básně na různý způsob
Jarmilo, ach, kde je Hynek?
Je v kuchyni, žere zinek.
Cpe se s velkou vehemencí,
doslechl se na konferenci,
že je proti impotenci.
Básně na různý způsob
Začátek IX. století
Doba, kdy dvě Elišky,
dávaly si do držky
Jak to dnes chodí
Stěžují si známí:
Nad dceruškou pláčem,
vůbec není s námi,
je jen s počítačem
Sociální sítě
ukradly nám dítě
V peněžence nosím Honzákovu poezii dodnes. Na zadní stránku mi napsal svůj e-mail. Když jsem lékaře později navštívila v IKEMu, měla jsem problém mít ho sama pro sebe. Personál ho vítal jako by ho léta neviděl. Jo, o tohoto člověka je opravdu obrovský zájem. Na všechny se usmívá, pro každého má dobré slovo.
Věnoval mi hodinu svého času. To je na probrání celého života a položení otázek zoufale málo! Nicméně ve zkratce jsem mu řekla, co jsem mu říct chtěla a zeptala se na to, na co jsem chtěla znát odpověď. Poslouchal a z A4 začal skládat malý notýsek. Bylo na něm napsáno: 3+3 - 17 hodin.
„Každý den, v 17 hodin, si do něj napište tři hezké věci, které vás ten den potěšily. Plus tři hezké věci, které jste pro své potěšení udělala vy sama,“ vysvětlil mi.
Ještě ten den jsem vyplnila první stránku. Šlo to snadno. Aby ne, po takovém setkání. Pak druhou. Pak už ale nebylo co psát. Nic mimořádného jsem nezažívala a ani neměla sílu s tím něco dělat. Honzákovi jsem to napsala. Přišla mi od něj nekompromisní odpověď:
„Neexistuje, abyste kašlala na to, co jsme dohodli. Když nebudete pracovat na tom, co máte, nikdo jiný to za Vás neudělá - a v tom odmítám účinkovat!! Jak říkal Plzák: je to věc pudová, buďto to pude, nebo nepude a je na Vás, kterou variantu zvolíte. RH“ .
Je to už šest let, co jsme se setkali. Přesto setkání s tímhle chlápkem ve mně zanechalo hlubokou stopu. Když je mi nejhůř, připomenu si jeho slova – že to pude.
Radkin Honzák je český psychiatr, publicista a vysokoškolský pedagog. Specializuje se na psychoterapii a je zastáncem psychosomatického přístupu.
Umíte si představit pochod debilů? Zaskočil Čestmíra Radkin Honzák otázkou
