Článek
Je prosincové dopoledne a já vcházím do řeznictví na I. P. Pavlova v Praze. Periferně vidím, že z obchodu odchází sympatický chlapík. Zničehonic se ale objeví ve frontě za mnou a hledá si ještě něco k obědu. „Kupte si tyhle francouzský brambory, jsou fakt vynikající,“ radím mu zkušeně. Překvapí a jde do nich. Ještě mu doporučuju plněnou bramboru, ale dnes mají poslední a tu si beru já, tak třeba příště. Sympaťáka moje vášeň pro jídlo začíná bavit, směje se, že obchodu dělám dobrou reklamu. To už si nás dvou všimnou i prodavačky. „Platíte dohromady? Jste tu spolu?“ ptá se jedna z nich. „Nejsme, my se známe asi minutu,“ říkám se smíchem a pán se nechce nechat zahanbit a navrhne, že mi nákup zaplatí. „Tak moment, to já si vezmu ještě sladkost ke kafi,“ reaguji pohotově. Z obchodu vycházíme se smíchem a jako staří známí. Ráda bych nastoupila do tramvaje, která mi právě přijela, ale chci se s tím chlápkem ještě vidět. On očividně taky, tak ho prozváním, představíme se a potykáme. To už na nás koukají i lidi z tramvaje, kam naskakuju. Směju se jak měsíček na hnoji a hned touhle scénkou bavím své kamarády a kolegy.
Ti jsou ve věku mého syna a už mě znají. Ale seznámením v masně jsem je dostala. Šeptanda funguje a moji historku za chvíli znají i ti, kteří měli poradu. Stejně ji ale chtějí slyšet ode mě. Pobavila jsem spoustu lidí! Nejvíc ale sebe.
Jak se z introverta stane člověk, který se dá do řeči s cizími lidmi? Stárnutím. Čím jsem starší, tím snadněji vycházím ze své komfortní zóny. Zažila jsem toho totiž už tolik, že případně odmítnutí mi nemůže ublížit. Ale právě naopak - můžu potkat nové přátele, jako třeba pana Tomáše. Už se mi ozval a půjdeme na oběd. Platit budu tentokrát já.
Nehledám vážnou známost. Hledám nové kamarády, kteří mi do života přinesou něco nového. Zkouším to i na Tinderu. Ten je ale úplně o ničem. To v reálu je lepší.
K mým 53. narozeninám mi kolega založil TikTok. Začala jsem cvičit a obléká mě módní poradkyně. To vše asi vyzařuji do okolí. Včera jsem se seznámila s dalším chlápkem, tentokrát v garáži na Smíchově.
Po cvičení přicházím k autu a vidím, že vedle mě parkuje řidič s SUV. A dost blízko mé fabie. Začínám brblat, že mám opravdu velkou radost a připravuji si jízlivou poznámku na jeho adresu. Když se ale přišel slušně zeptat, jestli se dostanu do auta a jestli nemá popojet, moje reakce se náhle mění. „Ale jo, já myslím, že se protáhnu. Jsem štíhlá, protože chodím cvičit,“ vytahuju se. „Jo, vidím, že máte krásnou pevnou postavu. To já bych se neprotáhl, s tímhle bříškem,“ reaguje on. Prý nemá motivaci ani s kým chodit. Myslím si své a začínám se protahovat ke dveřím. Pán s bříškem se ještě přišel rozloučit. „No počkejte, a co teda bude s tím cvičením? Já vás namotivuju. Inspirovala jsem svýho syna, šéfa, tak proč ne Vás?“ ztrácím zábrany. On souhlasí a píše si můj telefon. Ještě ten den píše. Je prý časově zaneprázdněný, ale snad společný čas najdeme. Uvidíme. Já ho ráda uvidím a pomůžu mu shodit bříško.
Kolegy už nic nepřekvapí. Některým ale začíná hrabat. Anetě se zdálo, že se vrací po Vánocích do práce. Otevře kancelář a tam ji vítám já v erotickém prádle a za mnou jsou červené lucerničky. No nevím, mám se tomu smát, nebo se spíš zamyslet?
Sen
A co vy? Jak se seznamujete? Nejenom ženy 50+. Oslovíte muže/ženy jako první?
