Hlavní obsah
Názory a úvahy

Od zatýkání v Hong Kongu přes masakr na Národní třídě po převrat v Česku

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: AI generováno

Tanky mířicí na náměstí Nebeského klidu zastavil neznámý chodec 5. června 1989

Vyhodíte je oknem a vrátí se vám dveřmi. To jsou komunisté. Co ale kdyby takoví byli i bojovníci za demokracii? Úvaha ke článku o zatýkaní členu demokratického disentu v Hong Kongu.

Článek

Demokraté v Hong Kongu byli pozatýkáni. Příbuzní a přátelé obžalovaných, nyní odsouzených v zemi, kde obhajoba také stojí na straně obžaloby, čekají fronty k soudu v Hongkongu na podporu straně obhajoby, aby mohli svědčit ve prospěch obžalovaných. Obžalovaných občanů v zemi, která si dokázala udržet demokratické hodnoty, i když je obklopena totalitou, nyní je však totalitou pomalu pohlcována.

Mohl někdo něco takového udělat u procesu pro Miladou Horákovou? Možná k tomu něco chybělo. Chybělo odhodlání bojovat za správnou věc a nebýt ke zlu pasivní. Pokusit se alespoň o změnu rozsudku o popravě.

Když byla souzena Milada Horákova v komunisty vykonstruovaném procesu, stáli před budovou soudu lidé, kteří volali „pověsit!“, „popravit!“ za to, že se postavila zločinnému režimu, tak jak to vykreslil film Milada? Každopádně, její rozsudek byla smrt. I když je možné, že ti, co po smrti Horákové volali, byli to ti, nastrčení režimem, podobně jako když agenti StB sířili během revoluce roku 1989, že na Národní třidě byl zabit student. A to jen proto, aby se události a veřejné mínění konformitou naklonily ve prospěch jejich agendy.

Nyní, když se podobná situace opakuje v Hong Kongu, člověk se musí podivovat nad statečností a odhodláním lidí a solidaritou, nenechat zločinný režim vyhrát nad osudem Hong Kongu, který byl demokratickou enklávou v komunistické Číně.

Musím se tedy pozastavit nad neochotou národa zastat se ženy, která byla ochotna obětovat za demokracii a národ všechno, včetně svého života. Stejně tak se musím zamyslet i nad stavem naší obrany. Chtělo by se dnes vůbec někomu umírat za národ, který zapomněl na to, že kdysi byli schopni zvítězit proti Francké přesile, byli národem Otce vlasti, Karla IV. a zároveň císaře Svaté říše římské, bojovníků výprav do Svaté země během třetí kruciáty pod vedením Richarda I. - Lvího srdce, hrdinů při obléhaní Milána, husitského revolučního hnutí Jana Žižky, nebo z pohledu dnešní historie lví podíl Československých legionářů? Z jistého důvodu tato fakta v učebních osnovách za socialismu chyběla.

Nasadil by dnes vůbec kdokoliv svůj život za národ, co zradil sám sebe a za frakce průřezu populace, co bez mrknutí oka vymění demokracii za oligarchii? Populismus za Patriotismus? Hrdost za kost, co už ohlodali nenasytní „otesánci“ u koryt co nemají nikdy dost?

Hodnoty se nám totiž poslední dobou dost pletou díky procesům demoralizace.

Je to nedostatkem Aloisů Rašínů a přebytkem Vasilů Biľaků? Vzal nám všechno tohle Mnichovský diktát nebo demoralizace komunistické totality? Bránila se snad Československá lidová armada invazi vojsk Varšavské smlouvy?

Kam se poděly hodnoty jako je jednota a soudržnost? Odešlo to s perzekucemi církve a morálních hodnot a skutečného vlastenectví? Možná nám chybí jen to lví srdce.

Ale měli bychom se vrátit ke kontextu a do současnosti.

Absence jednoty, kterou postrádám i u pravicových politických stran a absence vlastenectví u levice, která se jeví, že více reprezentuje zájmy totalitních režimů. Z politického spektra si dnes český občan může pouze vybrat to menší zlo. Nejeden poslanec vlády totiž obhajuje zájmy Ruska nebo čínských komunistů, kteří si likvidací opozice upevňují moc Hong Kongu a stejně tak i v zahraničí, včetně Česka. A jakou k tomu máme opozici a máme vůbec nějakou? Kdo z českých politiků, co se prezentují jako vlastenci se opravdu vyhranili proti totalitě a totalitním režimům?

Co je však společným jmenovatelem jakékoliv krize, je morální krize, kterou provází finanční krize a všichni čtyři jezdci apokalypsy.

Od vítání čínských letadel s erárem zaplacenou pomocí za dob nezvládnuté pandemie jsme Číně děkovali. Naopak za pomoc zdarma od vlády demokratického Tchaj-wanu, si tehdejší vláda odhlasovala, že se za takovou pomoc děkovat nesluší. Zdá se tedy, že mnoho členů vlády totiž výroční zprávy BIS buďto absolutně ignoruje, nebo záměrně porušuje. Ale skutečně je jedno jestli jde o hloupost nebo o špionáž. Obojí je stejně nebezpečné. Nakonec největší roli hraje to, co si národ nechá líbit. Volba menšího zla problém neřeší, pouze oddaluje. Imituje národ chování svých lídrů, nebo jsou lídři národa zrcadlem společnosti?

Každopádně je v Hong Kongu vidět něco, co u nás z ohledu politiky vidět není.

Solidarita!

Solidarita se projevuje v zemích bývalého Království českého spíše při živelných katastrofách. Na morálku ve vládě se už v naší kotlině momentálně poněkud „kašle“ a zrádcovství a kolaborace se toleruje. Jinak bychom totiž nemohli nechat Vasila Biľaka dožít 96 let a stejně tak i jiné komunistické zločince na výsluhách a důchodech vládních funkcionářů.

Pokud se nezajímáte o záležitosti své vlády, pak jste odsouzeni žít pod vládou zkorumpovaných hlupáků!

- Platón

Než čtenáře tedy nechám projít materiály níže, musím se zeptat, jak daleko jsme ochotni se brodit v bahně, něž se začneme chovat jako občané? Občané Hong Kongu, jak se zdá, v tom mají už jasno. Morálních osobností v politice není dost. Docházejí. V Hong Kongu jsou však nyní odsouzeni k odnětí svobody.

Články a materiál odkud jsem čerpal kontext jsou zde:

Facebook autora.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz