Melatonin umí víc než uspávat. U nočních směnařů nastartoval opravu DNA o 80 %

Práce v noci není jen únavná. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), odborná instituce Světové zdravotnické organizace, řadí noční směny mezi pravděpodobné příčiny rakoviny u člověka. Důvodem je rozhození cirkadiánního rytmu – vnitřních hodin, podle nichž tělo pozná, kdy má být vzhůru a kdy odpočívat.

Jedním z hlavních podezřelých je oslabená schopnost opravovat drobné šrámy na DNA, tedy na genetické informaci uložené v každé buňce. Vznikají běžně každý den a tělo je průběžně zaceluje.

Klíčovou roli v tomto nočním servisu hraje melatonin – hormon, který tělo vyplavuje za tmy a který nás uspává. Jenže kdo pracuje pod umělým osvětlením a spí přes den, tomu se přirozená tvorba melatoninu potlačí. A s ní zřejmě i část oprav.

Tým z kanadského BC Cancer Research Institute a University of British Columbia provedl první pokus, který tuto úvahu opravdu otestoval. Zapojil 40 lidí ve věku 18 až 50 let, kteří pracovali nejméně 2 noční směny týdně po dobu alespoň 6 měsíců. Polovina z nich brala 4 týdny 3 mg melatoninu hodinu před denním spánkem, druhá polovina dostávala placebo, tedy tabletku bez účinné látky. Kdo co bere, nevěděli ani účastníci, ani výzkumníci.

Jak se ale změří, kolik oprav v těle proběhlo? Když buňka poškozený úsek DNA vystřihne a nahradí, vyloučí vystřižený kousek do moči. Čím víc téhle látky (odborně 8-OHdG) v moči je, tím pilněji opravy běžely.

Lidé, kteří brali melatonin, měli během denního spánku hodnoty zhruba o 80 % vyšší než skupina s placebem. To značí, že doplněk vrátil tělu část signálu, o který ho noční práce připravila.

Statisticky šlo ale o výsledek na hraně. Výpočty připouštěly i možnost, že skutečný účinek je nulový, a autoři proto svá zjištění popisují opatrně. Jako naznačený směr, ne jako důkaz. Během následující noční směny se navíc obě skupiny nelišily. Melatonin tedy nefungoval jako celodenní štít, pomohl jen v době, kdy ho tělo přirozeně používá, tedy ve spánku.

Studie má svá „ale“ a autoři je sami přiznávají. Vzorek 40 lidí je malý, sledované období krátké a měřila se pouze ta látka v moči, nikoli skutečný výskyt nemocí. Většina zapojených navíc pracovala ve zdravotnictví, takže výsledky nemusí platit pro řidiče nebo skladníky.

Melatonin je navíc hormon, ne bonbon. Kdo o něm uvažuje, měl by se poradit s lékařem, zvlášť pokud bere další léky. Přesto jde o nadějný směr. Pokud se výsledky potvrdí na větším počtu lidí, mohla by se z levné pilulky stát jednoduchá pomoc pro stovky milionů lidí, kteří drží svět v chodu, zatímco ostatní spí.

Zdroje: