Článek
Zažitá poučka má jisté trhliny
„Po obědě už kávu ne, nebo v noci nezamhouřím oka.“ Takovou větu zná snad každý. Jenže teď ji trochu nabourává nová studie publikovaná ve vědeckém časopise PLOS One. Vědci z Linköpingovy univerzity ve Švédsku v ní prošli data od 25 381 lidí ve věku 50 až 64 let a zjistili něco, co jde proti zažité představě.
Co přesně vědci zkoumali?
Účastníci rozsáhlého švédského výzkumu SCAPIS vyplňovali podrobné dotazníky o tom, kolik kávy běžně vypijí, a zároveň odpovídali na otázky o svém spánku: jak dlouho spí, jak snadno usínají, jak často se v noci budí, jestli se probouzejí příliš brzy, jak hlasitě chrápou a jak ospalí se cítí přes den.
Vědci pak porovnali 4 skupiny. Od lidí, kteří kávu nepijí vůbec, až po ty, kteří ji pijí několikrát denně.
Výsledek? Skoro žádný rozdíl
Souvislost mezi množstvím vypité kávy a kvalitou spánku byla podle autorů velmi nízká a vliv na denní ospalost dokonce zanedbatelný. Rozdíly mezi silnými a slabými kávaři se u většiny spánkových ukazatelů pohybovaly kolem pouhých 2 %.
A teď překvapení: lidé, kteří pili kávy více, uváděli v průměru dokonce o něco lepší kvalitu spánku, méně potíží s usínáním a méně častého předčasného probouzení. Jedinou výraznější daní bylo chrápání. To se u kávařů objevovalo častěji, a to napříč všemi úrovněmi konzumace.
Znamená to, že si můžu dát kávu na noc?
Tak rychle ne. Studie má několik omezení, která je fér zmínit a která zásadně mění, co si z ní odnést.
Zkoumala návyk, nikoliv večerní šálek. Vědci se ptali, kolik kávy lidé běžně pijí, ale nevěděli kdy. Studie tedy neříká nic o tom, jestli vám káva v 8 večer rozhodí usínání. Jiné výzkumy přitom opakovaně potvrzují, že vysoká dávka kofeinu krátce před spaním spánek narušuje. Obojí může platit zároveň: tělo pravidelných kávařů si na kofein zvykne a dlouhodobý efekt se otupí, ale pozdní silná káva pořád dokáže noc pokazit.
Lidé hodnotili spánek sami. Nikdo účastníky nesledoval ve spánkové laboratoři ani jim nedal chytré hodinky. Dotazníky jsou u takto velkých studií běžné, ale subjektivní pocit „spím dobře“ se může lišit od toho, co by ukázalo měření.
Nevíme, jak silnou kávu pili. Studie nerozlišovala velikost šálků, sílu kávy, a dokonce ani to, jestli si někdo nedává bezkofeinovou.
Zkoumala lidi mezi 50 a 64 lety. Jak výsledky platí pro dvacátníky nebo třicátníky, studie neříká. Metabolismus kofeinu se navíc s věkem mění.
Proč káva někomu vadí a jinému ne
Zajímavý detail je ten, že u lidí s vyšším BMI se zdálo, že je kofein ve spánku ovlivňuje víc. A z jiných výzkumů víme, že velkou roli hraje genetika. Zhruba polovina populace odbourává kofein rychle a káva jim spánek prakticky nenaruší, zatímco osoby s pomalejším metabolismem cítí i odpolední šálek ještě dlouho do noci.
Jednoduché univerzální pravidlo káva = špatný spánek tedy zjevně neplatí. Ale neplatí ani opak.
Co si z toho odnést
- Pokud pijete kávu pravidelně a spíte dobře, tahle studie je pro vás dobrá zpráva. Samotné množství kávy váš spánek pravděpodobně nijak dramaticky nekazí.
- Pokud špatně usínáte, časování pořád dává smysl řešit. Doporučení nepít kofein zhruba 6 až 8 hodin před spaním jiné studie stále podporují.
- Poslouchejte tedy vlastní tělo. Reakce na kofein je výrazně individuální. To, co jednomu nevadí, druhého budí ve 3 ráno.
- A jestli hlasitě chrápete, možná teď víte, na koho to svést.
Zdroje: PLOS One, PubMed, News-Medical, Earth.com, Daily Coffee News
