Článek
Miloši, jako finanční specialista a účetní ředitel se denně pohybujete v číslech. Jak vnímáte aktuální vlnu odporu proti zvyšování minimálních záloh pro OSVČ, které se v roce 2026 opět posunuly nahoru?
Sleduji to s profesním údivem. Lidé jako by zapomněli, co slovo ‚podnikání‘ vlastně znamená. Pokud vás zvýšení záloh o pár stovek měsíčně dostává do existenční tísně, tak to prostě není podnikání v pravém slova smyslu. Je to jen velmi riskantní a špatně placená forma obživy. Jako účetní ředitel pracuji s efektivitou a čísla jsou v tomto případě neúprosná. Minimální záloha je pro mě jen základní provozní náklad, nic víc. Pokud ho nejste schopni pokrýt, tak v tom byznysu prostě nemáte co dělat.
Jenže pro mnoho živnostníků a řemeslníků je to realita. Ceny všeho rostou a oni mají pocit, že stát je těmito „minimálními“ částkami doslova dusí.
Respektuji každého, kdo se snaží postarat sám o sebe. Ale z pohledu financí není snaha totéž co zisk. Pokud vaše činnost v roce 2026 nedokáže vygenerovat dostatek prostředků na pokrytí zákonného minima, trh vám dává jasnou zpětnou vazbu. Říká vám, že váš model je neudržitelný. Místo psaní ublížených komentářů by se tito lidé měli zamyslet, jestli není čas na změnu – najít si lépe placenou pozici nebo úplně změnit obor. Pokud zůstáváte u řemesla, které už dnes finančně nevychází, jednáte proti základní ekonomické logice.
Budoucí důchod? Při minimálních zálohách jen výsměch
Argumentem živnostníků je často fakt, že za tyhle peníze od státu v budoucnu stejně nic nedostanou. Proč by tedy měli platit víc?
To je ten největší paradox, který jako finančník nechápu. Ti samí lidé, co dnes bojují proti každé koruně navíc na odvodech, budou za dvacet let první v řadě, kteří budou u přepážek křičet, že mají „nedůstojný důchod“. Už teď je matematicky jasné, že důchod z minimálních záloh bude v době neustále rostoucích cen jen k smíchu. Spoléhat na to, že se systém nějak zázračně upraví, je čirá naivita. Ti lidé si dnes dobrovolně volí chudobu ve stáří, protože si odmítají přiznat fakt, že ceny v budoucnu budou úplně jinde. Ten důchod bude v porovnání s životními náklady prostě výsměch.
Takže řešením není úprava systému, ale změna u samotných živnostníků?
Přesně tak. Pokud mi současná práce nedovolí odvést slušné pojištění a ještě generovat zisk, musím buď radikálně zdražit, nebo jít dělat něco jiného. Svět se transformuje a lpět na profesi, která vás neuživí, jen z nostalgie, je ekonomická sebevražda. Pokud na to nemáte buňky nebo štěstí, tak prostě mazejte mezi ovce do korporátu. Tam za vás tyhle starosti vyřeší někdo jiný.
To zní od člověka z vysokých financí trochu tvrdě vůči lidem, kteří se prostě jen snaží?
Možná to zní tvrdě, ale je to fér. Jako účetní ředitel vidím, kolik firmu stojí jeden průměrný zaměstnanec. Firma za něj ty odvody bez mrknutí oka zaplatí, protože jeho práce tu hodnotu má. Pokud živnostník není schopen vygenerovat ani zlomek této hodnoty, proč se do toho podnikání vůbec pouštěl?
Co byste poradil někomu, komu ty zálohy v roce 2026 prostě nevychází?
Přestat brečet a začít jednat. Najděte si lépe placenou pozici nebo jinou práci. Pokud zůstáváte u řemesla, které „už nenese“, tak se to samo nezlepší. Nečekejte, že stát sníží zálohy na úroveň roku 2010. To se nestane. Adaptujte se, nebo si najděte teplé místo v kanceláři, kde za vás ty „strašné“ zálohy vyřeší šéf. Podnikání je zkrátka hra pro ty, co dokážou růst, ne pro ty, co se jen snaží neutonout.
Jak se na tuto situaci díváte vy? Podělte se s námi o váš názor v komentářích.
