Článek
Petra s Lukášem koupili starší přízemní dům na okraji menší obce na Vysočině. Nemovitost byla obyvatelná a kromě několika postupných oprav nevyžadovala větší investice. Jediným kompromisem byla chybějící obecní kanalizace.
Odpadní vody z domu byly svedené do podzemní jímky o objemu přibližně deset metrů krychlových. Manželé se proto ještě před podpisem smlouvy ptali předchozího majitele, jak často musí objednávat vývoz.
Podle něj vycházel zhruba jednou za čtyři až šest týdnů. Rodina s tímto nákladem počítala a první měsíc po nastěhování všechno odpovídalo jeho slovům.
Potom začalo pršet.
Nádrž byla za několik dnů skoro plná
První vývoz objednali po zhruba pěti týdnech. Za službu zaplatili necelé tři tisíce korun a předpokládali, že další fekální vůz budou potřebovat opět nejdříve za měsíc.
Jenže následující víkend vydatně pršelo. Když Lukáš o několik dnů později zkontroloval hladinu, jímka byla znovu téměř plná.
Nejdříve si myslel, že při předchozí kontrole něco přehlédl. Čtyřčlenná domácnost ale nemohla za několik dnů běžným provozem naplnit nádrž, do které se vejde kolem deseti tisíc litrů.
Vývoz tedy objednali znovu.
Když se stejná situace zopakovala po dalším vydatném dešti, bylo jasné, že příčina bude někde jinde. Během suchého počasí se totiž hladina zvyšovala normálně.
Podezření padlo na netěsnou nádrž
Manželé se začali obávat, že starší jímka praskla a při podmáčení okolní zeminy se do ní dostává voda zvenčí. Taková závada by byla nepříjemná hlavně kvůli umístění nádrže.
Nacházela se vedle domu v zatravněné části zahrady nedaleko terasy. Pokud by bylo nutné ji odkopat nebo kompletně vyměnit, znamenalo by to nejen další výdaje, ale také rozkopanou část pozemku.
Pozvaný instalatér ale při základní kontrole žádné viditelné poškození nádrže nenašel. Místo toho si všiml ještě jedné věci.
Vedle potrubí odvádějícího splaškovou vodu z domu ústila do jímky další plastová trubka. Ani jeden z majitelů netušil, odkud vede.
Odpověď přinesl další déšť
Staré podklady k domu nepomohly. Potrubí v nich zakreslené nebylo, a tak nezbývalo než zjistit jeho účel přímo na místě.
Při následujícím dešti otevřeli revizní poklop jímky. Z neznámé trubky začala dovnitř proudit prakticky čistá voda.
Podezření se rychle přesunulo k okapům.
Na domě byly čtyři svody. Jeden končil v sudu na dešťovou vodu, další byl vyvedený za garáž. Dva zbývající mizely několik centimetrů nad zemí do plastového potrubí a dál nebylo vidět, kam pokračují.
Po jednoduché zkoušce bylo jasno. Voda z těchto svodů končila přímo v jímce.
Platili za odvoz dešťové vody
Předchozí majitel pravděpodobně upravil vedení svodů v době, kdy řešil vodu hromadící se u domu. Místo samostatného zasakování nebo zachytávání ji odvedl potrubím pryč od fasády. Potrubí však skončilo v nádrži určené pro splaškové vody.
Problém se výrazně projevoval pouze při silnějším dešti.
U střechy s půdorysnou plochou kolem 120 metrů čtverečních představuje třicetimilimetrová srážka teoreticky 3 600 litrů vody. Pokud by do jímky směřovala například polovina střechy, mohly v ní během jediného vydatného deště skončit přibližně dva tisíce litrů navíc.
U desetimetrové nádrže už jde o značnou část jejího objemu.
Manželé tak při deštivém počasí neplatili za vývoz většího množství odpadních vod z domácnosti, ale z velké části za vodu, která předtím spadla na jejich střechu.
Dva svody nechali přepojit
Oprava byla nakonec podstatně jednodušší, než se původně obávali. Nebylo nutné jímku měnit ani odkopávat.
Řemeslník dohledal vedení problematických svodů a od jímky je odpojil. Petra s Lukášem následně začali dešťovou vodu zachytávat odděleně a část využívají během sezóny pro zalévání zahrady.
Rozdíl se projevil už při prvních dalších srážkách. Hladina v nádrži se po dešti nezvýšila o několik desítek centimetrů a interval mezi vývozy se vrátil přibližně na dobu, kterou jim před koupí popisoval původní majitel.
Během několika předchozích deštivých týdnů přitom museli objednat několik mimořádných vývozů. Z rodinného rozpočtu tak zbytečně odešly tisíce korun.
U starého domu se vyplatí sledovat i okapy
Při koupi nemovitosti lidé běžně kontrolují střechu, okna, vytápění nebo stav elektroinstalace. Vedení dešťové vody však může snadno zůstat bez povšimnutí, zejména pokud svody mizí přímo do země.
U starších domů navíc mohly během desetiletí vzniknout úpravy, které nejsou zanesené v dostupné dokumentaci.
Pokud se jímka naplňuje neobvykle rychle právě během deštivého počasí, nemusí být problém automaticky v její netěsnosti. Vyplatí se zkontrolovat také jednotlivá potrubí, která do nádrže vedou, a zjistit, kam jsou svedené okapy.
Petru s Lukášem nakonec jedna neznámá plastová trubka uchránila od mnohem dražšího řešení. Místo výměny celé jímky stačilo napravit starou úpravu, která jim při každém vydatnějším dešti posílala peníze doslova do odpadu.
