Článek
Generální manažer Pittsburghu Craig Patrick prý nevěřil vlastním uším. Jeho nejlepší křídelník, muž s obřím talentem pro hru, o kterém server NHL psal jako o hráči, jenž nejlepší obránce světa obcházel „tak nějak mimochodem“, mu jednoho dne oznámil, že s NHL definitivně končí.
Bylo to v lednu 2006, Pálffymu bylo teprve třiatřicet let, v sezoně stihl za Penguins odehrát pouhých dvaačtyřicet zápasů, ve kterých ale nasbíral jedenáct gólů a jednatřicet asistencí – tedy přesně 42 bodů, tempo přesně bodu na zápas. Překvapený zůstal i spolumajitel klubu Mario Lemieux a tehdy teprve nastupující hvězda týmu Sidney Crosby, se kterým si Pálffy na ledě rozuměl natolik, že mu asistoval i u jeho vůbec prvního gólu v NHL.
Zničené tělo
Důvodem byly chronické bolesti ramena, kvůli kterým už lékaři nedoporučovali další operaci. Pálffy se rozhodl nepokračovat v nekonečném kolotoči bolesti, zákroků a návratů, a to i za cenu, že se vzdal zbytku hodnoty své tříleté smlouvy s Penguins. „Zdraví je prvořadé,“ řekl tehdy v Pittsburghu a dodal, že by chtěl být v budoucnu schopný zvednout vlastní dceru Saskii oběma rukama, ne jen jednou.
Žigmund Pálffy se narodil 5. května 1972 ve slovenské Skalici jako syn Alžběty a Žigmunda Pálffyových starších, šest let po dvou starších sestrách, dvojčatech Alžbetě a Aleně, které se později staly volejbalistkami. Jako kluk ho víc než hokej bavil fotbal – fotbalové hřiště měl blíž k domovu než zimní stadion a ve žákovských kategoriích ho dvakrát vyhlásili za nejlepšího fotbalistu skalického okresu.
V páté třídě ale musel volit, protože ve Skalici tehdy otevřeli sportovní hokejovou třídu, a nakonec dal přednost hokeji. Od začátku žákovské a dorostenecké kariéry ho pravidelně vyhlašovali za nejlepšího střelce a hráče, přestože často nastupoval proti starším soupeřům.
Po juniorských angažmá v Dukle Trenčín a Nitře si ho v roce 1991 draftovali New York Islanders z celkově šestadvacáté pozice. Debut v NHL přišel 7. ledna 1994 proti Calgary a už v první „plné“ sezoně 1995/96 zazářil s bilancí 43 gólů a 44 asistencí. O rok později si vytvořil kariérní maximum 48 gólů.
Za dvanáct sezon v dresech New York Islanders, Los Angeles Kings a Pittsburgh Penguins odehrál v základní části NHL 684 zápasů, ve kterých nasbíral 713 bodů za 329 gólů a 384 asistencí. Z hráčů slovenského původu měli v historii NHL lepší než bodový průměr na zápas jen Stan Mikita, Peter Šťastný a právě on. Čtyřikrát si zahrál Zápas hvězd NHL, v letech 1997, 1998, 2001 a 2003, do play-off se s Los Angeles Kings dostal třikrát, Stanley Cup ale nikdy nezískal.
Server NHL.com o jeho herním stylu později napsal, že udivoval skvělým přehledem, ohromným citem pro hru i šikovnýma rukama a že své parádní kousky předváděl „tak nějak mimochodem“, jako by obcházet nejlepší obránce světa nebylo nic neobvyklého.
Během výluky NHL v sezoně 2004/05 se na čas vrátil domů a nastoupil za rodnou Skalici i za pražskou Slavii, než se pro sezonu 2005/06 upsal Pittsburghu – v týmu, kde tehdy začínal Sidney Crosby, ale kde jeho vlastní kariéra po pár měsících nečekaně skončila.
Návrat domů
Po definitivním konci v zámoří následovala pauza dlouhá zhruba rok a půl. Zdravotní stav se mu ale postupně zlepšil natolik, že se rozhodl vrátit k vrcholovému hokeji – a to výhradně doma, ve slovenské Skalici. Nejdřív podepsal jen na rok, pak na další tři, a přestože se o něj později ucházely i kluby z KHL, po návratu z NHL už nikdy neoblékl dres žádného jiného týmu.
V sezoně 2007/08 dovedl Skalici k historickému bronzu a v produktivitě extraligy vyrovnal tehdejší rekord Pavla Demitry z výlukového ročníku 2004/05 – 99 bodů za 37 gólů a 62 asistencí. O rok později, v sezoně 2008/09, ovládl základní část zae s 99 body za 52 gólů a 47 asistencí v 53 zápasech. Po přičtení play-off se dostal na celkových rekordních 126 bodů v 70 utkáních za 64 gólů a 62 asistencí, což zůstává nepřekonaným rekordem soutěže.
Se Skalicou se v tom ročníku probojoval až do finále proti Košicím, kde jeho tým padl 2:4 na zápasy – v semifinálové sérii ale nejdřív vyřadil obhájce titulu, bratislavský Slovan, gólem v prodloužení sedmého zápasu přímo na jeho ledě, a v celém play-off si připsal dalších 27 bodů v 17 utkáních.
Zajímavé je, že podobně dominantní byl i dávno předtím, ještě v éře společné československé federální ligy – v sezoně 1991/92 patřil v dresu Dukly Trenčín k nejproduktivnějším hráčům soutěže a v následujícím ročníku 1992/93 ji po započtení play-off ovládl se 79 body.
Přestože mu bylo už přes třicet pět, produktivita mu vydržela ještě řadu let. Ještě v sezoně 2011/12, tedy ve svých devětatřiceti letech, byl znovu nejproduktivnějším hráčem celé extraligy s 83 body v 48 zápasech. Ke svému nezaměnitelnému stylu přidával i pověstnou svéráznost – kamarádi dodnes vzpomínají, jak jednou vyrazil na venkovní zápas do Banské Bystrice, v prvních dvou třetinách nastřílel domácím čtyři góly, pak si v šatně sundal výstroj a odjel autem domů se slovy, že vedení už by měli spoluhráči udržet sami. Skalica nakonec vyhrála 7:1.
Pálffy byl i výraznou oporou slovenské reprezentace – v roce 2002 se stal mistrem světa v Göteborgu, o rok později přidal bronz z mistrovství světa v Helsinkách a v roce 2010 reprezentoval Slovensko na olympijských hrách ve Vancouveru.
https://www.espn.com/nhl/news/story?id=2296464
https://sportnet.sme.sk/spravy/necakane-zigmund-palffy-zdravie-je-prvorade-a-preto-koncim/
https://www.nhl.com/player/ziggy-palffy-8458540
https://www.iihf.com/en/events/2019/wm/static/52420/zigmund_palffy
https://www.olympic.sk/clanok/skalicky-genius-s-hokejkou-zigmund-palffy
https://www.pravda.sk/sportweb/hokej/extraliga/clanok/124558-palffy-opusta-extraligu-s-rekordom-126-bodov-zo-strieborneho-vlanajska
https://www.eliteprospects.com/player/12627/zigmund-palffy
