Článek
Prázdninový výlet
Můj malý syn hraje fotbal. Má skvělého a šíleně hyperaktivního trenéra. A tak nestačí jen trénovat, ale také se účastnit různých sportovních akcí pro děti i rodiče. Zúčastnila jsem se taky a výběr byl fakt lákavý, jízda na raftu. Jestli si při slově raft vybavíte alpskou divokou řeku a Meryl Streep jako neohroženou vodačku, tak se proberte.
Akce byla naplánována na sobotu, kdy bylo krásné slunečné počasí, pouhých 30 stupňů (chvílemi se mi ovšem zdálo, že teplota vzduchu dosahuje bodu varu). Začalo to krásným ránem a natěšenýma dětma. Měla jsem mít jen malý batůžek se svačinou. Hmm, snažila jsem se. Ale nějak se mi do batůžku nevešla svačina, náhradní oblečení, antiperspirant, parfém, lesk na rty(rtěnka by asi fakt byla moc), pití, opalovací krém, spray proti hmyzu, krém po štípnutí hmyzu, lékárnička, ještě ručníčky a batoh byl narvaný. Má se mi to vejít do nějakého plastového nesmyslu. Dojeli jsme busem na místo, odkud jsme měli vyplout. Chlapi donesli rafty. Koukám na to a nic moc pohodlí teda a vzadu díra. Na co to je, ptám se? Aby mohla vytékat voda, zněla odpověď. Jooo??? Ona do toho poteče voda? A já myslela, že to popluje po vodě a já se budu opalovat, tak to je asi omyl. U jednoho raftu nejde nafouknout zadní polštář. Tak ten dostanete vy, vás jede nejmíň, určil vedoucí. Dostali jsme plastový sud, taková baňatá obluda, jen to překáží v lodi. To určitě vymyslel chlap, já bych vymyslela plastové neprodyšné pytle, protože na těch by se dalo aspoň ležet…
Jsme na vodě a …jede to. Děti jásají, my s kamarádkou méně, musíme pádlovat a to ještě nevíme, že budeme pádlovat 7hodin a ta druhá půlka cesty bude rybník s 10cm vody. Jak je doprčic možný, že ostatní jedou tak lehce?? Otáčím se dozadu a náš kormidelník klečí na zádi raftu jako indián, jednu nohu v díře a jen tak lehce řídí směr. Až půl hodiny před koncem nám dojde, že tam sedí úplně blbě a mi kvůli němu makáme 3× tolik, ale třeba to mělo mít hubnoucí efekt. Pořád se nám to ale líbí, děti vyskakujou z vody a odírají si břicha o dno, já vylézám, skákat si netroufám, při množství vody by se po mém skoku mohl vylít zbytek řeky a ostatní by byli na suchu)).
Vidím první (a taky jedinou) zastávku, houpací most a asi milion vodáků! Co na tý vodě všichni mají? Je to jako Václavák, davy lodí a lidí a skoro žádná voda. Vedoucí výpravy říkal, že máme jet na pohodu, aby jsme si to vychutnali, ale jak mám jet do prdele na pohodu, když mě všichni předjíždějí!? To jako na vodě neplatí zákaz předjíždění aspoň v zatáčkách ,nebo co???? No asi ne a tak jedem na pohodu někde kilák za ostatníma a funíme a potíme se. Jen děti jsou pořád v dobré náladě, tu mají hlad, tu žízeň, než se začnou nudit a mlátit se pádlama. Můj syn se urazí a řekne, že končí a vystoupí si, poprvé uznávám, že málo vody má i něco do sebe.
Na odpočinkové zastávce se snažím udat náš raft komukoli a zadarmo a sháním taxi.-)) Marně, jsem prý fňukna a tak nasedám a pádluju dál jako magor, to bych chtěla vědět, kdo tvrdí, že řeka teče, přísahám bohu, že tahle netekla a jestli ano, tak leda protiproudem. Jinak by nám netrvala vzdálenost jedné autobusové zastávky víc jak hodinu. Ani si nestíhám prohlížet romantickou krajinu,jen sleduju, kdy se objeví další most a já konečně budu na souši. Jen jak ledabyle drhnu nohou, přehozenou z boku raftu, vidím ty mraky odpadků. Tady by si jeden vybavil celou domácnost, ale je mi to úplně fuk a poklady na dně řeky jsou mi ukradený.
Zajímá mě jen most, huráááá vidím ho! Je to jak v blbý pohádce, pádluju a most je pořád stejně daleko. Konečně u břehu! Jdu vrátit tu nafukovací obludu a říkám si, že už nikdy víc. Z omylu mě vyvedou mé děti ,které sa ptají, kdy pojedeme znovu, asi chudáci chytly na lodi úpal.Tak rychle domů, jedu je zchladit, nakonec jsem doma usnula dříve než děti a odpočatá se těším na další sportovní akci, třeba lyže na trávě???
