Článek
ISS World je uzavřená konference na pozvání. Sjedou se na ní šéfové zpravodajských služeb, policejní důstojníci a prodejci špehovacích technologií z celého světa. Je to také tržiště, na kterém se nakupují a předvádějí nástroje k masovému sledování, odposlouchávání a hackování telefonů. Hlavním sponzorem letošního ročníku byla izraelská firma NSO Group, která stvořila Pegasus, nejslavnější špehovací program planety.
Pegasus je komerčně nabízený už od roku 2011 a postupně se stal symbolem digitálního sledování. Dokáže na dálku proniknout do telefonu a v některých případech i bez toho, aby uživatel na cokoli kliknul nebo něco potvrdil. Peagasus umí přečíst šifrované zprávy, odposlouchávat hovory, zapínat kameru i mikrofon, aniž byste měli šanci si toho všimnout. V roce 2021 odhalilo mezinárodní konsorcium novinářů a Amnesty International, že na uniklém seznamu potenciálních cílů figurovalo přes 50 000 telefonních čísel: včetně čísla francouzského prezidenta Macrona, maďarských občanských aktivistů a opozičních politiků, nebo rodiny saúdsko-arabského novináře Džamála Chášukdžího, kterého agenti saúdské monarchie brutálně zavraždili na konzulátu v Istanbulu. Pegasus nasadily proti vlastním občanům i členské státy Evropské unie, například Řecko, Španělsko, Polsko , Maďarsko. NSO Group software prodávala s povolením izraelského regulačního úřadu od Ázerbájdžánu přes Rwandu až po Spojené arabské emiráty.
Dobře vím, o čem mluvím. Když jsem pracovala s oponenty a kritiky ázerbájdžánského autoritářského režimu, sledovala jsem zblízka, jak vypadalo nasazení softwaru Pegasus v Ázerbájdžánu. Na uniklém seznamu se objevilo přes tisíc ázerbájdžánských čísel a čtvrtina z nich patřila protikorupčním aktivistům, právníkům, obhájcům lidských práv, novinářům i akademikům. Vím dobře, že nejde o nějakou abstraktní hrozbu. Mezi napadenými byla třeba investigativní novinářka Chadídža Ismailová, která odhalovala korupci režimu Ilhama Alijeva, novinářky Sevinj Vaqifqizi z Meydan TV a později Abzas Media; protikorupční bloger Mehman Huseynov, který byl zatčen, mučen a vězněn na vykonstruovaných obviněních; nebo mladá aktivistka Fatima Movlamli, vůči níž režim použil ponižující zveřejnění intimních materiálů jako nástroj zastrašení, obzvláště účinný v konzervativním Ázerbájdžánu.
To byla a je děsivá realita, ve které se z libovolného počtu mobilních telefonů stane nástroj represe. V Ázerbájdžánu následovalo zatýkání, věznění a mučení obviněných s doživotními následky. A může následovat kdekoli, kde se vláda vymkne demokratické kontrole. Právě firma, která vyvíjí a prodává tuto a další technologie, komukoli, kdo zaplatí, přijela prodávat i do Prahy. A nepřijela sama.
Kdo všechno seděl v Clarion Hotelu
Jak upozornil David Scharf v Deníku Alarm, na veletrhu vystupovala i firma Protelion. Jde o přejmenovaný InfoTeCS - firmu, kterou založil bývalý příslušník KGB Andrej Čapčajev, kterého v r. 2022 vyznamenal ruský vládce Vladimir Putin. USA ji zařadily na sankční seznam v roce 2018, EU v rámci 11. sankčního balíčku v roce 2023. Protelion se ale tváří jako jiná firma. Ve vedení ovšem sedí titíž lidé, jen na jiných židlích.
Firma napojená na ruské bezpečnostní služby tedy přijela do hlavního města členského státu NATO předvádět své produkty - na akci, kterou sponzoruje pro změnu firma, jejíž software byl nasazen proti politikům, novinářům a aktivistům po celém světě. Koalice občanských organizací vedená European Digital Rights (EDRi) vydala ke konání veletrhu společné prohlášení a jmenuje další firmy: Cellebrite, Elbit Systems či BAE Systems. EDRi upozorňuje, že veletrh „normalizuje šíření technologií spojených s porušováním lidských práv“. A žádá EU, vlády členských států i univerzity, aby odmítli mít s akcí cokoli společného.
Izraelský Elbit Systems vyrábí podle odhadů 85 % dronů používaných izraelským letectvem. Použití těchto dronů proti civilistům dokumentovala Human Rights Watch i další organizace. Cellebrite, další izraelská firma z veletrhu, dodává forenzní nástroje na extrakci dat z telefonů policejním složkám po celém světě - včetně české policie.
Co s tím má Česko
Vazba ISS World na Česko není nová. Časopis Politico označil veletrh za „ples odposlouchavačů“ (wiretappers’ ball). Podle zdrojů deníku E15 se představitelé NSO Group setkali rovněž s českými tajnými službami. Kontakt měl zprostředkovat Tomáš Pojar - poradce premiéra Fialy pro národní bezpečnost, který firmu zná z doby, kdy působil jako velvyslanec v Izraeli. Pojar však schůzku popřel a uvedl, že neví o tom, že by český stát software zakoupil.
Český stát oficiálně Pegasus nepoužívá. Příslušné úřady ale přiznávají, že nasazují blíže nespecifikovaný sledovací software. A používají i Cellebrite, software, který umí z telefonu vysát veškerá data, jak popsal novinář Českého rozhlasu Jan Cibulka. Policejní prezidium za něj platí distributorovi okolo šesti milionů korun ročně. Tentýž nástroj v Srbsku pomáhal potlačovat protesty a sledovat novináře. Firma po zprávě Amnesty International v únoru 2025 pozastavila srbským úřadům přístup. V Jordánsku podle Citizen Lab slouží ke sledování propalestinských aktivistů. Nástroj, který denně používá naše policie, je jinde zbraní proti novinářům, aktivistům, ale i běžným občanům. To by nás mělo, v souvislosti s některými kroky současné české vlády, znepokojit.
Občanská společnost totiž už roky upozorňuje, že vedle spywaru se v Evropě rozšiřuje používání technologií na rozpoznávání obličejů, masový sběr dat i automatizované sledování lidí na hranicích. Například analýza Access Now ukazuje, jak se digitalizace azylových procedur mění v nástroj, který lidi na útěku redukuje na záznamy v databázích - bez individuálního posouzení, bez lidského příběhu, jen podle automatického screeningu. A EDRi upozorňuje, že Evropská unie není dlouhodobě schopná vytvořit funkční pravidla a nechává tento trh komerčně růst. Proto v červnu 2025 vyzvala k úplnému zákazu spywaru v celé EU.
Ale i bez definitiv si lze položit otázku, proč v EU pořád chybí pravidla a dohled, které by podobnému byznysu nastavily pravidla? A v otázkách můžeme dál pokračovat. Věděla vláda, že se v Praze koná veletrh, na kterém se prezentují firmy spojované se sledovacími technologiemi používanými proti novinářům, aktivistům a politikům? A co hodlá udělat, aby se Česko přidalo k zemím, které volají po regulaci trhu se špehovacími technologiemi?
Zeptala jsem se na to včera při interpelacích ve Sněmovně premiéra Andreje Babiše. Nebyl přítomen, a tak mu bude moje otázka adresována písemně. Dám vědět, co odpověděl.
