Článek
Na návrh předsedkyně poslaneckého klubu ANO Sněmovna zařadila na program poslaneckou novelu zákona o střetu zájmů. Taťána Malá ji zdůvodnila tím, že je „důležitá pro občany České republiky“. Novelu už v červnu předložili Radek Vondráček (ANO) a Filip Turek (Motoristé) spolu s Davidem Pražákem a Marií Pošarovou. Turek tvrdí, že chtějí „narovnat právní prostředí“. Vít Rakušan k návrhu mezitím podal pozměňovací návrh, podle kterého by se měl jmenovat správně „návrh v zájmu Andreje Babiše“.
Premiér sám tvrdí, že mu žádná novela pomoct nemůže, protože Agrofert nevlastní. Víme ale, že holding jen vložil do svěřenského fondu, a vazby na něj si udržel. Evropská komise v zářijovém dopise zpochybnila, že jeho střet zájmů skončil.
Stačí si novelu přečíst. Obsahuje tři klíčové změny a každá z nich sedí na míru jednomu holdingu.
Jedny dveře zavřít, všechny ostatní otevřít dokořán
Dnes platí jednoduché pravidlo: firma, kterou ovládá člen vlády, nedostane dotace ani investiční pobídky. Novela ten plošný zákaz ruší. Firmě člena vlády by se nově zavřely jen dveře úřadu, který on sám řídí. U premiéra je to Úřad vlády, tedy instituce, ze které Agrofert dotace nečerpá. Ministerstva zemědělství, průmyslu nebo resort pro místní rozvoj by se jeho firmám otevřela.
Podle této logiky by se premiér, který nemá na starosti žádný resort, nikdy nemohl ocitnout ve střetu zájmů. Jako by předseda vlády neřídil vládu, nepředkládal rozpočet a nevybíral ministry, kteří o dotacích rozhodují. Právník Petr Bezouška z Univerzity Palackého upozornil, že Babišovy firmy by mohly čerpat dotace bez ohledu na to, zda premiér svůj střet zájmů skutečně vyřešil. Ústavní právník Ondřej Preuss novelu označil za účelovou a podle něj problém střetu zájmů bagatelizuje. Výkonný ředitel Transparency International David Kotora v ní vidí další kapitolu state capture, tedy situace, kdy se zákony ohýbají podle potřeb těch, kdo jsou u moci. Vláda postupuje podle scénáře, který jsme se spolupředsedou Zelených Matějem Pomahačem odhadovali už po zveřejnění programového prohlášení této vlády.
Podle Seznam Zpráv by na dotace nově dosáhly i Babišovy firmy SynBiol a Hartenberg, které do svěřenského fondu nikdy nevložil. Ostatní případy by se řešily jen námitkou podjatosti. Odborníci varují, že takový nástroj žádný střet zájmů účinně nevyřeší. A zcela zřejmě ani řešit nemá. Naopak.
Přímé platby: miliardy, o kterých zákon zákon pomlčí
Druhá změna vyjímá ze zákona takzvané nárokové dotace, tedy hlavně přímé platby z Bruselu. Ty dostává každý zemědělec podle obdělávaných hektarů a počtu chovaných zvířat. Kdo má nejvíc půdy, dostane nejvíc peněz. A málokdo v Česku obdělává tolik půdy jako Agrofert.
Exministr zemědělství Marek Výborný vyčíslil nárokové dotace, které Agrofert inkasoval v letech 2017 až 2021, kdy byl Babiš premiérem, na 4,24 miliardy korun. Se všemi ostatními podporami šlo za tu dobu o více než sedm miliard.
Státní zemědělský intervenční fond letos rozhodl, že nárokové dotace vymáhat nebude, protože zákaz se podle jeho výkladu týká jen nenárokových podpor. Jenže výklad úředníků není rozsudek. Sám ředitel fondu Petr Dlouhý připustil, že soudy mohou rozhodnout jinak a nařídit vrácení i přímých plateb. Novela by tuhle cestu definitivně uzavřela: z výkladu, který se hodí Agrofertu, by se stal zákon.
Platby za hektar přitom už dnes dělají z evropských peněz rentu pro největší vlastníky a nájemce půdy, zatímco malé rodinné farmy a jejich péče o krajinu a půdu zůstávají na okraji. Zemědělské dotace mají sloužit venkovu, vodě v krajině a lidem, kteří na půdě hospodaří. Koalice místo reformy tohoto systému zákonem pojišťuje, že z něj bude bez omezení čerpat firma spojená s premiérem.
Čtyři roky místo deseti
Třetí změna je nejméně viditelná a možná nejdražší. Když stát vyplatí dotaci neprávem, má dnes deset let na to, aby ji vymohl zpátky. Novela chce lhůtu zkrátit na čtyři roky. A to i zpětně: přechodné ustanovení výslovně říká, že nová lhůta platí i pro dotace vyplacené před účinností zákona.
Co to znamená v praxi? Zemědělský fond sám uvedl, že lhůty u historických dotací pro Agrofert končí v prosinci 2027 až 2031. Po zkrácení na čtyři roky by byly všechny dávno prošlé. Stát by o peníze z let 2017 až 2021 přišel definitivně, bez soudu a bez debaty, jediným paragrafem.
A ten kalendář tu hraje roli. Desetiletá lhůta pro vymáhání zhruba sedmi miliard, které Agrofert v letech 2017 až 2021 od státu dostal, podle Forum 24 vyprší na konci roku 2027. Novela přitom přichází jako poslanecký návrh, takže obešla běžné připomínkové řízení na ministerstvech. Žádná analýza dopadů, žádné vypořádání námitek. Hlavně co nejrychlejší cesta na program Sněmovny.
Lukáš Kraus z Lobbio upozorňuje, že kratší lhůty jednoduše omezí možnosti peníze vymáhat. Transparency International, Oživení, Otevřená společnost a Lobbio tento týden vyzvaly ke stažení celé novely. Správně mluví o „faktické legislativní amnestii“ pro příjemce neoprávněně vyplacených dotací.
Proti je i ministryně za ANO
Že nejde jen o opoziční nářek, ukazuje hlas z nečekaného místa. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) varovala, že novela povede k „usnadnění podvodů a korupce“. Upozornila, že člen vlády může hlasováním ovlivnit podmínky dotací i rozdělení rozpočtu u úřadů, které sám neřídí. Přesně tohle má zákon o střetu zájmů hlídat. Transparency International navíc poukázala na přímý rozpor navrhovaných změn s evropskými pravidly o střetu zájmů. Jinými slovy: co projde v Praze, může Česko později zaplatit v Bruselu.
Ani vláda novelu nepodpořila. Ve svém stanovisku zůstala neutrální, vyžádala si však další diskusi právě o zúžení zákazu dotací a o zkrácení lhůt. Varovala také, že Evropská komise může změny vnímat jako oslabení kontrol, což by mohlo ohrozit peníze z Národního plánu obnovy. Vládní Rada pro koordinaci boje s korupcí přitom v červnu jen těsně nepřijala usnesení, které novelu odmítalo.
Na co peníze nejsou
To vše se děje ve chvíli, kdy vláda počítá na příští rok se schodkem 389 miliard korun. Mně dluh sám o sobě nevadí. Vadí mi, co si za něj kupujeme a na co se nedostane. Financování sociálních služeb má podle rozpočtového výhledu do roku 2029 spadnout o 92 procent a už letos pětina jejich poskytovatelů nevylučuje omezení péče, čtvrtina propouštění. Podporu v nezaměstnanosti chce vláda v prvních měsících snížit z 80 na 65 procent výdělku. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch označil hledání úspor v nemocnicích za jasný úkol. Ministr školství Robert Plaga ještě v září tvrdil, že mu na zákonné výdaje chybí šest miliard, a rok 2027 nazval nesmírně obtížným.
Na děti, na naše zdraví se peníze hledají těžko. Kvůli byznysu jednoho muže se ale zákon dá přepsat rychle a na objednávku.
V prvním čtení budu hlasovat pro zamítnutí novely a s kolegy z opozice uděláme všechno pro to, aby ji Sněmovna nepropustila ve chvíli, kdy lidé už ani nestačí sledovat všechny vládní kauzy.
V úterý vyšly tisíce lidí do ulic, aby ubránily nezávislá média. Stejně hlasitě teď musíme říct, že veřejné peníze nejsou pokladnička jednoho holdingu.
