Co vláda vzdala, budou dělat radnice. Zelení v nich mají 160 zastupitelek.

Koncem září jsem popsala, že z původní čtveřice obcí, kterým měly jít peníze ušetřené na rekultivaci lomu ČSA, jedině Horní Jiřetín nedostal od těžařů ze skupiny Sev.en miliardáře Pavla Tykače samostatnou nabídku. Proč zrovna on? Těžaři to nevysvětlili. Starosta Vladimír Buřt je členem Zelených, léta kritizuje praktiky těžařských firem, byl tváří odporu proti opakovaným pokusům o prolomení limitů povrchové těžby hnědého uhlí, které by znamenalo zánik obce. V komunálních volbách teď lidé v Horním Jiřetíně ukázali, komu věří. Sdružení Strany zelených a nezávislých kandidátů získalo 69,93 procenta hlasů a osm z jedenácti mandátů, o jeden víc než před čtyřmi lety. Buřt dostal nejvíc hlasů ze všech kandidátů ve městě.

Horní Jiřetín je jedním z 89 měst, obcí a městských částí ve všech krajích, kde Zelení získali mandáty. Dohromady jich máme 160 a další desítky zastupitelek a zastupitelů uspěly na nezávislých kandidátkách, které jsme podpořili. Všem, kdo nám dali hlas, i kandidátkám, kandidátům a dobrovolníkům, kteří s námi kampaň táhli, děkuji.

Proč na tom záleží i lidem, kteří Zelené nevolí? Protože na radnicích se dnes rozhoduje o věcech, na které vláda rezignovala. Ať jde o bydlení, které si lidé můžou se svým platem dovolit, veřejnou dopravu, školy a školky nebo o stín a vodu v ulicích, které budou města v horkých létech potřebovat. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů dostala v těchto volbách zpětnou vazbu, kterou by neměla přeslechnout.

Nejhlasitěji ten vzkaz zazněl v Prostějově. Hnutí ANO tam komunální volby vyhrálo v letech 2018 i 2022. Letos skončilo druhé, přestože kandidátku vedl primátor František Jura. Koalice Na rovinu! (Zelení, TOP 09 a STAN) s lídryní Janou Jílkovou ze Zelených získala 32,20 procenta hlasů a 13 mandátů, ANO 25,54 procenta a 11 mandátů. Kdo sestaví vedení města, se teprve vyjednává. Jana Jílková ale výsledek čte jako signál, že lidé už nechtějí stávající praktiky na radnici.

Prostějov není osamocený případ. Zelené Brno, za které kandidovali Zelení, Žít Brno a další uskupení, získalo 8,91 procenta a šest mandátů, zatímco ANO v moravské metropoli skončilo až třetí. V brněnských čtvrtích Komín, Nový Lískovec a Jundrov zvítězila místní uskupení pod vedením starostek za Zelené: Milady Blatné (42 procent), Jany Drápalové (34 procent) a Ivany Fajnorové (34 procent). V Praze se Zelení po osmi letech vracejí do zastupitelstva hlavního města, v Příbrami bude nově zastupitelem místopředseda strany Tomáš Mígl a na řadě dalších míst jsme posílili.

Vládním stranám se naopak nedařilo. SPD podle analýzy serveru DataTimes přišla v obcích o dvě třetiny zastupitelů a má po republice jen o 6 více než Zelení. Motoristé navrhli 1 116 kandidátů a zvoleno jich bylo dvacet, z toho dvanáct v Ostravě. V Praze nepřekročili ani tři procenta. Radnice tak podle Týdeníku Echo budou nejspíš ještě větší protiváhou vlády a Sněmovny než dosud. Pro mě z toho plyne hlavně úkol: ukázat, že se na radnicích dají dělat věci, které vláda vzdala. Nejvíc je to vidět u bydlení.

Vláda o bydlení mluví jako o své velké prioritě. V září koalice ANO, SPD a Motoristů přehlasovala Senát a prosadila novelu stavebního zákona, která má zrychlit povolování staveb. Stavební agenda přejde pod stát a 626 dnešních stavebních úřadů nahradí 205 územních pracovišť nového Úřadu rozvoje území. Stavby pro hromadné bydlení od deseti tisíc metrů čtverečních podlahové plochy zákon zařadil mezi vyhrazené stavby, jejichž výstavba je ve veřejném zájmu, což může hrát roli i při vyvlastňování. Někdejší ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš novelu nazval zákonem psaným na míru developerům. Prezident Petr Pavel ji sice podepsal, ale dodal, že se do značné míry ztotožňuje s obavami starostů, třeba z centralizace stavebního úřadu.

Obcím, které chtějí stavět dostupné nájemní byty, dnes chybějí hlavně peníze. Do státního programu na dostupné nájemní bydlení se přihlásily projekty za 18 miliard korun, k dispozici bylo sedm. Z podpořených žádostí vznikne 2 345 bytů a sedm z deseti žadatelů tvoří obce, města a kraje. Podle ředitele Státního fondu podpory investic Daniela Ryšávky mají obce v různé fázi přípravy záměry za 40 a možná i více miliard. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) v červnu sama řekla, že v území visí zhruba 123 připravených projektů za 10,3 miliardy korun, včetně stavebního povolení. Dalších necelých šest miliard z evropských fondů slibuje od ledna, a to s nižší dotací. Ta klesne z nejvýš 40 na nejvýš 30 procent, v Praze dokonce na 15.

Obcím, které mají projekty i stavební povolení a čekají na peníze, zákon nijak nepomůže. Přitom právě města a obce mají v rukou vlastní byty a pozemky, které můžou sloužit dostupnému nájemnímu bydlení. Ze státu k tomu ale musí přicházet stabilní peníze, ne jednorázové výzvy, které se rychle vyčerpají.

Na ministerstvu životního prostředí, které vláda svěřila Motoristům, se hned první zimu rušily a slučovaly sekce a odbory, které měly v názvu dekarbonizaci nebo ochranu klimatu. Samostatná sekce ochrany klimatu zanikla. Ministrem se po dvou měsících provizoria stal Igor Červený a vládním zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek, který před sněmovními volbami prohlásil: „Nevěřím v zadluženou, klimatickou budoucnost.“

Vedra ale žádná reorganizace nezruší a obce je budou mít v ulicích každé léto, ať si o klimatu myslí vládní zmocněnec a jeho strana cokoli. Investovat do městské zeleně nebo úprav veřejných ploch a budov se vyplatí mnohem víc než jen platit škody způsobené horkem. Ochrana před vedrem je až sedmkrát výhodnější, než platit škody, které způsobuje. A to nemluvím o zbytečných lidských úmrtích následkem přehřátí a stresu organismu. Že popíračům klimatické krize moc nejsou počty by nás nemělo překvapit.

Zatímco ministerstvo brzdí ochranu klimatu, obce sázejí stromy, zadržují vodu, vracejí do studní vodu a chystají ulice na vlny veder. Můj spolupředseda Matěj Pomahač připomíná, že nás lidé na radnicích volí do značné míry podle hmatatelných výsledků: lepšího veřejného prostoru, péče o městskou zeleň, zklidněné dopravy nebo nových cyklostezek, pěších zón a vůbec účelných a dobře zvládnutých veřejných investicích bez korupce. Stromy pro stín ani nádrže na dešťovou vodu nevzniknou na tiskové konferenci. Málokdy je to příležitost „přestřihávat pásky“. Ale někdo je musí naplánovat, dohlédnout na realizaci a zaplatit to, a stále častěji to budou obce.

Naši zastupitelé a zastupitelky přinesou zkušenost z praxe, která se bude hodit i ve Sněmovně. Budu ji tam nosit. U zákonů, které se dotknou obcí, se chci nejdřív ptát těch, kdo je pak budou na radnicích používat. Ke stavebnímu zákonu jsem měla takových podnětů desítky. Vládní poslanectvo shodilo ze stolu i ty, které jsem předložila jako pozměňovací návrhy. Novelu stavebního zákona předložila skupina koaličních poslanců a poslankyň v čele s premiérem Andrejem Babišem (trochu zvláštní, že předseda vlády předkládá zákon jako poslaneckou iniciativu, ne?), podle mě i proto, aby nemusela projít připomínkovým řízením, ve kterém by se k zákonu vyjádřily i obce a kraje.

Ministryně Mrázové se budu dál ptát, kdy dostanou peníze obce, které mají projekty nájemních bytů připravené i se stavebním povolením, a proč mají dostat nižší dotaci než ty, na které se dostalo dřív. Budu prosazovat, aby podpora obecního nájemního bydlení měla stálé místo ve státním rozpočtu a nezávisela na tom, jestli v evropských programech zrovna budou přebytky. A ministra Červeného se zeptám, kolik peněz na přípravu obcí na sucho a vedra jeho ministerstvo letos a příští rok skutečně dá.

Horní Jiřetín by zmizel, kdyby padly limity těžby. Obec ale stojí. Těžaři ji letos při rozdělování peněz vynechali, ale voliči ne: Zeleným a nezávislým dali téměř sedm hlasů z deseti. Je to malé město pod Krušnými horami, ale ukazuje, co dokáže radnice, která se postaví za své lidi i proti silnějším.

Takovou politiku chci dělat i ve Sněmovně.