Článek
Válka na Ukrajině
Ukrajina v noci na neděli vyslala rekordní nálet (Rusové prý zneškodnili 822 dronů), který cílil na Kamensk-Šachtinskij v Rostovské oblasti, kde zasáhl výrobnu tuhého paliva pro raketomety a letecké zbraně. Na Moskvu podle tamního starosty mířilo přes 600 dronů a znovu hořely sklady internetového obchodu Wildberries.
Rusko odpovědělo raketami na Kyjev a na Kryvyj Rih, kde zásah zastavil část provozu největší ukrajinské huti ArcelorMittal - dva zaměstnanci zemřeli a 13 dalších bylo zraněno. Napříč Doněckou, Chersonskou a Záporožskou oblastí zemřelo minimálně dalších pět lidí, přičemž ukrajinská protivzdušná obrana podle vlastních údajů sestřelila 85 ze 106 vyslaných dronů a tři z odpálených střel.
Rusko dlouhodobě zesiluje údery na ukrajinskou energetiku, což podle Kyjeva kvůli nedostatku munice pro PVO věští těžší zimu než tu loňskou. Mise OSN pro lidská práva na Ukrajině mezitím oznámila, že červenec byl s 437 mrtvými a 2 610 zraněnými civilisty nejkrvavějším měsícem od března 2022.
Ukrajina si ovšem umí odpovědět stejnou měnou hluboko na ruském území - dronový úder na rafinerii TANEKO v tatarstánském Nižněkamsku, přes tisíc kilometrů od hranic, si podle tamních úřadů vyžádal přes deset mrtvých a šlo o nejsmrtelnější útok v historii regionu, zatímco sibiřský petrochemický komplex ZapSibNěftěchim, který vyrábí čtyři desetiny ruského zkapalněného plynu, zůstal po zásahu odstavený na neurčito.
Na Krymu a v Černém moři drží Ukrajina iniciativu. Specializovaná Skupina 13 pomocí FPV dronů odpálených z námořních dronů Magura vyřadila dva odpalovače S-400 a navigaci pro drony Orion. U Novorossijsku ukrajinské drony, střely Neptun a nové drony Paljanycja poškodily fregaty Admirál Essen a Admirál Makarov i další dvě válečné lodě, takže Černomořské flotile, která už nemá kam ustupovat, dál ubývají nosiče střel Kalibr. Na frontě u Malynivky v Doněcku zase sbor Azov rozstřílel kolonu ruské 90. tankové divize, jež místo tanků T-90M a bojových vozidel BMP-3 postupovala v civilních autech, a to za asistence českých houfnic DITA.
NATO
Nad Lotyšskem sestřelila italská stíhačka v rámci mise NATO dron, který pronikl do oblasti Balvi, což vyvolalo poplach ve čtyřech regionech u hranic s Běloruskem a Ruskem. V Rumunsku se ve stejný den zřítil neidentifikovaný dron u obce Luncaviţa, pouhých pět kilometrů od ukrajinských hranic, a o dva dny později tam španělská F-18 sestřelila další stroj, který podle NATO byl pravděpodobně ruský - v Rumunsku jde letos už o čtvrtý podobný případ. Podobná hlášení o dronech nad citlivou infrastrukturou přišla i z britsko-americké základny Diego Garcia v Indickém oceánu.
Washington mezitím spojencům v NATO rozeslal dotazník zjišťující, zda veřejně podporují Trumpovu zahraniční politiku a nakupují u amerických zbrojovek, což má posloužit jako podklad pro plánované snížení počtu amerických vojáků v Evropě do prosince. Podobný vzorec podmiňování vojenské přítomnosti loajalitou předvedl Trump i v Asii, kde nařídil omezit společná cvičení s Jižní Koreou s odkazem na dobré vztahy s Kim Čong-unem.
V kontrastu k tomu si evropští spojenci upevňují vazby mezi sebou - Německo a Polsko zveřejnily novou smlouvu o obranné spolupráci, která sice nejde nad rámec článku 5, ale prakticky dělá z polského území zásobovací základnu pro německou 45. tankovou brigádu v Litvě a zavádí společný rámec pro vojenskou mobilitu i průmyslovou spolupráci na systémech hlubokých přesných úderů a autonomních zbraních.
Špionáž a hybridní hrozby
Švédská kontrarozvědka Säpo zmařila operaci ruské rozvědky SVR, do níž byl zapojen agent na neurčené zahraniční diplomatické misi a jejímž cílem bylo sbírat informace o švédském rozhodování a diskreditovat Švédsko, NATO i EU.
Polská ABW zase minulý pátek zadržela Rusa najatého moskevskými službami, který měl ve Varšavě zavraždit občana s americkým a ukrajinským pasem. Premiér Donald Tusk to označil za první případ, kdy se Rusko na příkaz Kremlu pokusilo zabít amerického občana na území členské země NATO, a připomněl červnovou vraždu rusky kritického karikaturisty Roberta Kuzovkova přímo v Polsku.
A mezitím Mezinárodní automobilová federace FIA zrušila omezení pro ruské a běloruské sportovce, kteří tak smí opět závodit pod národní vlajkou a se svou hymnou!
Česká republika
Armáda České republiky letos přijala 2 997 lidí, tedy 133 procent původního plánu. K 1. srpnu sloužilo v ozbrojených silách 30 907 vojáků. Babiš zopakoval, že armáda má na příští rok zajištěno financování na úrovni 2 procent HDP - ovšem loni se tento závazek splnit nepodařilo a letos to také zatím nevypadá. Česko mezi spojenci v obranných výdajích dlouhodobě zaujímá jedny z posledních příček, zatímco NATO už od loňského summitu v Haagu počítá s cílem pěti procent do roku 2035, zatímco my se stále plácáme kolem zmiňovaných dvou.
Česká skupina CSG podepsala s polskou Dezamet, součástí státní zbrojovky PGZ, smlouvu za víc než 100 milionů eur na pyrotechnické komponenty pro zapalovače dělostřelecké munice ráže 155 milimetrů. Spolupráce navazuje na dosavadní transfer know-how, díky němuž polské závody sériově vyrábí munici pro houfnice Krab v rámci zakázek za desítky miliard zlotých, částečně financovaných z unijního programu SAFE.
Blízký východ
Velitel americké protiraketové obrany generálporučík John Rafferty na sympoziu v Huntsville řekl, že armáda USA za posledních čtrnáct měsíců sestřelila přes 1 400 íránských raket a dronů. Protože na devadesátiprocentní pravděpodobnost zásahu balistické střely je obvykle potřeba vypálit dvě protirakety, zásoby USA se propadly z 2 330 kusů PAC-3 MSE pro Patrioty na současných 759 až 827 a ze 452 kusů THAAD na 234 až 278 - což je jeden z důvodů, proč byly dodávky na Ukrajinu pozastaveny, ta tak dlouhodobě nemá dost protiraket pro vlastní Patrioty.
Washington Post k tomu napočítal ztrátu až 45 dronů MQ-9 Reaper, tedy čtvrtiny celé flotily, za odhadem přes 27 miliard korun. Tento „pomalý“ (390 km/h) dron podle bývalého operátora nemá šanci proti koncentrované protivzdušné obraně, což vyvolává otázky i nad polským nákupem MQ-9B SkyGuardian pro evropské, elektronicky nasycené prostředí.
Přímé boje mezi USA a Íránem od dubnového příměří ustaly, Teherán ale podle analytiků zvažuje výměnu ústupků v jaderném programu za garance kontroly nad Hormuzským průlivem, který zůstává i přes příměří fakticky blokovaný.
Nové technologie
Německý Rheinmetall v červenci poprvé odpálil svou vyčkávací munici FV-014 z kontejnerového odpalovače namontovaného na nákladním voze. Zbraň s doletem 100 kilometrů a výdrží až 70 minut nese průraznou hlavici schopnou prostřelit zhruba 60 centimetrů oceli. Do jednoho dvacetistopého kontejneru se jich vejde 18 a operátor útok až do poslední chvíle sleduje a schvaluje přes pozemní stanici.
Lockheed Martin představil opakovaně použitelný protidronový systém MORFIUS X-Rotor, který pomocí vysoce výkonného mikrovlnného vysílače dokáže při jednom letu vyřadit přes padesát nepřátelských dronů a po přistání je připraven k okamžitému opětovnému nasazení. Firma podle vlastních slov už zrychluje výrobu, protože o systém na letošním Farnborough Airshow projevili zájem prakticky všichni návštěvníci.
Anketa
Zdroje:
Ruské útoky, Ukrajinské útoky, Rozsah útoků, Rusko zesiluje útoky, Počty zraněných, Rafinérie, Útoky na LPG infrastrukturu, Ruská proti PVO, Ruské námořnictvo, Ruská tanková divize, Dron nad Lotyšskem, Dron nad Rumunskem, Diego Garcia, Dotazníky, Jižní Korea, Německo a Polsko, Hybridní hrozba Švédsko, Zadržený Rus, FIA, Nábor armády, Kontrakt na munici, Sestřelování Íránských raket, Sestřelování Íránských raket, Íránská PVO, Rheinmetall, Lockheed Martin, Autorský text člena Generace Radka Wiltschka
