Článek
V učebnicích dějepisu zůstala dvě jména vedle sebe: Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Dva českoslovenští parašutisté, dva muži vyslaní z Londýna, dvě tváře jedné z nejodvážnějších akcí evropského odboje. Operace Anthropoid se stala symbolem odvahy, zoufalého odporu i ceny, kterou za něj český národ zaplatil.
Jenže když se zeptáme jednoduše a trochu nepohodlně: kdo vlastně Heydricha zabil? — odpověď už není tak školsky uhlazená.
Dne 27. května 1942 se v pražské Libni odehrálo několik vteřin, které změnily dějiny. Gabčík vystoupil před Heydrichovo auto a namířil samopal. V tu chvíli mělo přijít rychlé, jasné zakončení. Jenže zbraň selhala. Vteřina, která mohla znamenat konec celé akce. Vteřina, po které mohl Heydrich přežít a parašutisté zemřít zbytečně.
A pak přišel Jan Kubiš.
Hodil upravený granát na Heydrichův vůz. Výbuch nebyl dokonalý, nezabil Heydricha na místě, ale zranil ho tak vážně, že o několik dní později v nemocnici zemřel. Ne kulka ze samopalu, ale střepiny, poranění a následná infekce dokončily to, co mělo být jedním z největších úderů proti nacistické moci.
Takže ano — atentát provedli Gabčík a Kubiš společně. Ale smrtelný zásah přišel od Kubišova granátu.
A právě v tom je ten příběh silný. Ne proto, abychom jednoho hrdinu postavili nad druhého. Ale proto, že dějiny nejsou plakát. Nejsou čisté, rovné a jednoduché. Jsou plné selhání, náhod, odvahy a vteřin, kdy se rozhoduje všechno.
Gabčíkovi selhala zbraň. Kubišovi neselhaly nervy.
A Heydrich, jeden z nejmocnějších mužů nacistické říše, muž přezdívaný „pražský řezník“, nakonec nezemřel v bitvě, nepadl na frontě a neochránila ho ani jeho moc. Zemřel po útoku dvou mužů, kteří proti němu stáli téměř sami — s odvahou, která byla větší než jejich šance na přežití.
Děkujeme
Zdroj:
https://vhu.cz/en/muzea/ostatni-expozice/krypta/historie-operace-anthropoid/
