Článek
„Příroda je stále otevřená kniha a jen v ní opravdu stojí za to číst.“ Antonio Gaudí Y Cornet
Víte, kde Moherské útesy najdete? Leží na divokém západě Irska, v hrabství Clare.
Pro mě ale nejsou jen statistikou o délce 8 kilometrů nebo výšce 214 metrů nad rozbouřeným Atlantikem. Jsou domovem pro neuvěřitelné tvory – pokud sem dorazíte v květnu nebo červnu, můžete přímo ve stěnách útesů sledovat hnízdící papuchalky severní.
Pokud se chcete vyhnout davům, musíte vyrazit mimo sezónu, nebo si přivstat.
Moje první návštěva - typicky turistická – organizovaný zájezd z Dublinu
Cesta přes celé Irsko sice byla pohodlná, ale časový limit byl neúprosný. Na konci výletu jsem pochopila, že „ticho“ si užijete jen, když půjdete daleko od davů lidí.
Náš autobus zastavil na velkém parkovišti u návštěvnického centra, kam jsme vešli společně s průvodcem.
Samotné centrum je vytesané přímo do svahu, aby nerušilo ráz krajiny. Kromě interaktivních expozic a nezbytných suvenýrů mě zaujala jedna praktická věc: můžete si zapůjčit dalekohled na pozorování ptactva na útesech.
O'Brien’s Tower
Výhledy z věže
Nebyl čas ztrácet čas, a tak jsem vyrazila hned k O'Brien’s Tower. Tahle věž z 19. století nabízí výhledy jako z filmu. Před sebou máte Aranské ostrovy, Galwayský záliv a divokou Connemaru.
Není divu, že si útesy oblíbili i filmaři
Možná je znáte z romantické komedie Přestupný rok (2010), ale objevily se i v oscarovém dramatu Ryanova dcera (1970). Právě scény zapovězené lásky na pozadí irského odboje mě nalákaly se na tento film podívat. Natáčel se tu dokonce i Harry Potter (Princ dvojí krve).
A zpátky k útesům. Představte si to: všude kolem davy, cvakání spouští a směs cizích jazyků. Byl to na mě až moc velký ruch, a tak jsem se vydala dál po značených cestách. Míjela jsem bezpečnostní zábrany a cedule.
Cestičky na útesech
Čím jsem šla dál, tím víc lidí ubývalo
Ruch utichal, až zbyl jen šum oceánu. Právě v těchto místech jsem potkala Marka z Anglie. Šli jsme kousek cesty spolu, sdíleli ten ohromující klid a vzájemně si pomohli zachytit ty nejkrásnější momenty na pozadí nekonečných srázů.
Když jsem se s Markem rozloučila, byl mi parťákem už jen ostrý vítr šlehající do tváří a bouřící Atlantik hluboko pode mnou. Pohled na kvetoucí vřes mi připomněl vřesoviště z mé oblíbené Jany Eyrové.
Cesta zpět
Na samotný konec útesů jsem nedošla, cesta je to opravdu dlouhá a čas odjezdu se neúprosně blížil. Zpátky k autobusu jsem spěchala. Srdce mi bušilo kombinací té nádhery a fyzické námahy, protože času už bylo málo.
Doběhla jsem s vyplazeným jazykem právě ve chvíli, kdy už byli skoro všichni uvnitř. Nakonec to bylo v pohodě, po mně ještě dorazili dva opozdilci s kávou v ruce. Ten výlet za to stál.
Našla jsem přesně to, co jsem hledala: klid uprostřed nejrušnějšího místa Irska.
Cestování s cestovkou mi dalo zázemí, nemusela jsem se trmácet úzkými cestami v pronajatém autě. Ten nezapomenutelný zážitek byla pro mě cesta k osamělým vyhlídkám. Kde mezi mnou a oceánem nestálo vůbec nic.
Cíl některých turistů
Někteří lidé vyrazili na výlet proto, aby si dali kávu, koupili si magnetku v suvenýrech, vystoupali na věž, udělali si nejúžasnější snímek pomocí selfie tyče a tím si odškrtli další splněnou irskou památku.
Zatímco já jsem využila veškerý čas efektivně. Ani minuta nazmar.
Vzpomínky napořád
Když se na ty fotky znovu dívám, tak mi srdce plesá radostí, připomene mi ty chvíle, kdy jsem byla v davu, i sama, ale hlavně byla jsem šťastná.
Nemám nic proti lidem. Ti, kteří mě znají, vědí, že vždy uvítám příležitost procvičit si cizí jazyk, i toho dne jsem v autobuse a na útesech navázala nová přátelství.
Na svůj den strávený na Mohérských útesech nikdy nezapomenu. A nebyl poslední, vydala jsem se tam ještě 2× a pokaždé jsem šla z jiného místa, ale o tom možná někdy jindy…
Malá rada
Irské počasí i útesy jsou nevyzpytatelné. Než se tam vydáte, určitě si na oficiálních stránkách zjistěte, jestli jsou všechny trasy průchodné a bezpečné.
Moje další články o Irsku
1. Výlet do Galway a nádherný prsten Claddagh opředený jednou irskou pověstí
2. Návštěvy pobřeží od severu na jih, výchozím bodem mých výletů byl Dublin:
3. Jak jsem slavila svátek sv. Patrika v Dublinu se svojí kamarádkou (17.3.)
4. A do čtveřice všeho dobrého, víkend v Belfastu v Severním Irsku:
