Článek
Naše výprava za historií a přírodou
S přítelem jsme si do navigace zadali obec Holštejn a vyrazili jsme na cestu. Zaparkovali jsme a od vesnice jsme se vydali vyšlapanou cestou k jeskyni.
Stojíme na dně vápencového amfiteátru a nad námi se tyčí temný otvor jeskyně Hladomorna. Ticho a chlad na nás sálá z útrob země. Zatímco u nedalekých Punkevních jeskyní se lidé mačkají v zástupech, tady jsme úplně sami.
Není to výlet jen pro drsné jeskyňáře. Stačí vám dobré boty a trocha odvahy sestoupit pár metrů pod povrch. Odměnou vám bude ticho, monumentální prostory a pocit, že jste objevili něco, co zůstává komerčnímu pozlátku skryto.
Tajemství pod hradem Holštejn
Dominantou celého areálu je jeskyně s ponurým názvem Hladomorna (někdy uváděná jako Lidomorna). Už při příchodu k jejímu obrovskému vchodu ve vápencové skále pochopíte, proč se jí tak říká. Ve středověku sloužila jako vězení pro místní hrad – odsouzence sem spouštěli otvorem ve stropě a cesta ven pro ně neexistovala. Strašlivá představa!
Měla jsem trochu obavy, jestli to uvnitř zvládnu, ale vchod je tak široký a prostorný, že i strach z uzavřených prostor šel stranou.
Dovnitř proniká dostatek denního světla a jeskyně připomíná spíše vysokou kamennou katedrálu než tísnivou chodbu, takže klaustrofobie tady prakticky nehrozí.
Ochrana přírody a netopýři
V zimním období (zpravidla od listopadu do března) se jeskyně stává útočištěm pro přezimující netopýry. Kvůli jejich ochraně je v tomto čase nutné dodržovat přísný klid.
- Rušení: Jakýkoliv hluk, svícení nebo zvyšování teploty v jeskyni může netopýry probudit ze zimního spánku (hibernace), což pro ně bývá kvůli vyčerpání tukových zásob fatální.
- Doporučení: Pokud jeskyni navštívíte v zimě (např. kvůli ledové výzdobě), pohybujte se tiše, nesviťte na stropy a stěny a zbytečně se v prostorách nezdržujte.
Holštejnské skály
Když vyjdete z šera Hladomorny zpět na denní světlo, nezapomeňte zaklonit hlavu. Okolní vápencové stěny jsou doslova obsypané horolezci, kteří tu na kolmých skalách předvádějí neuvěřitelné kousky. Je to fascinující podívaná, která vás donutí na chvíli se zastavit a pozorovat ten souboj s gravitací.
Hladomorna není v okolí jediná. Celé údolí je prošpikované menšími jeskyněmi a skalními výklenky, které dělají z Holštejna opravdový ráj pro průzkumníky.
Jen mějte na paměti, že zatímco v Hladomorně je prostoru na tancování, ostatní jeskyně mohou být užší a členitější.
Všechny tyto volně přístupné podzemní prostory navštěvujete výhradně na vlastní nebezpečí.
Pohled na obec Holštejn z vyhlídky u hradní zříceniny
Zřícenina hradu Holštejn
Hned nad jeskyní se klikatí nenápadná pěšina, která vás po pár minutách dovede k samotné zřícenině hradu Holštejn.
Dnes už z něj sice zbyly jen základy a kusy zdí doslova srostlé s vápencem, ale ten výhled do údolí stojí za to. Navíc ten pocit, když stojíte přímo nad jeskynním vězením, dodává místu zvláštní, až magickou atmosféru.
Pokud se sem vydáte, mám pro vás pár osvědčených rad:
· Bez pořádného světla to nejde: Mobil sice posvítí, ale na detaily ve tmě nestačí. Vezměte si čelovku nebo pořádnou baterku.
· Boty, které snesou bláto: V jeskyni je vlhko a kluzko v každém ročním období. Tenisky nechte raději v autě.
· Parkování: Zaparkovat můžete na centrálním parkovišti u infocentra. Přestože je zpoplatněné, poplatek je symbolický a pomáhá obci s údržbou tohoto krásného okolí. Pokud vám ale nevadí se kousek projít a chcete mít výlet skutečně za nula korun, nechte auto na okraji obce na místech, kde to dopravní značení dovoluje.
· Jídlo: po návratu z podzemí se nezapomeňte stavit v místní restauraci v „Hostinci Pod Hradem“, lze tam platit kartou. Můžete si zde koupit proslulou holštejnskou nivu. Vyrábí se přímo v obci a je tak čerstvá a dobrá, že si nejspíš jako já koupíte pořádný kus domů.
Takhle vypadala Topinka před 16 lety – a jak jí to sluší dnes, se můžete přesvědčit sami při návštěvě Hostince Pod Hradem.
Moje vzpomínka
Právě tento hostinec jsem objevila čirou náhodou před šestnácti lety, když tam náš tým jel na turnaj v šipkách.
Tehdy jsem si dala svou první výbornou topinku s nastrouhanou nivou. Ten kopec sýra byl tak obrovský, že mi to navždy utkvělo v paměti. Už to není úplně ta stejná chuť jako tehdy, ale kvalita i poctivost zůstaly. Skvělá topinka, obří porce a poctivé řemeslo. Rozhodně doporučuji ochutnat!
Holštejn je důkazem, že ty nejlepší zážitky se neschovávají za drahými turnikety.
Tady totiž platíte jen za to, co si sami vyberete – ať už je to podpora obce skrze parkovné, nebo pořádná topinka v „Hostinci Pod Hradem“ jako odměna za průzkum podzemí. Stačí vzít baterku a vyrazit tam, kde příroda ještě patří všem.
Hledáte další cíle v okolí Holštejna? Přečtěte si můj článek z návštěvy Punkevní, Kateřinské a Balcarky - tří jeskynních pokladů, které stojí za to vidět.
