Článek
Z Brna na Pováží, první zastávka rozhledna Hajnica
Na cestu jsme se vydali brzy ráno, v autě vládla skvělá nálada, hráli jsme slovní fotbal a kamarád nám vyprávěl vtipy.
Ani jsme si nevšimli a byli jsme u sousedů – přejezd hranic dnes připomíná už jen stará celnice a cedule se znakem Slovenské republiky.
Naše první zastávka byla rozhledna Hajnica, zaparkovali jsme ve vesnici Haluzice.

Rozhledna Hajnica
Je to ten typ místa, kde si vyčistíte hlavu po dálničním přesunu. Výšlap nahoru nás odměnil panorámatem, kterému dominoval právě náš hlavní cíl toho dne: majestátní silueta hradu Beckov, která se tyčí na skále jako strážce celého údolí. Za dobré viditelnosti můžete vidět Bílé Karpaty a jejich nevyšší horu – Velkou Javořinu.
A po rozhledně jsme se s přáteli vydali do Haluzické tiesňavy, která se nachází hned vedle zříceniny starého románského kostela. Je to unikátní přírodní památka, která díky své vegetaci připomíná tropický prales.
Celou tiesňavou (soutěskou) prochází Lesnický naučný chodník Haluzická tiesňava. Vstup je volný, přístupný celý rok a doporučuji pevnou obuv. Nám nepršelo, ale dokážu si představit, jaké to tam je po děšti.
Cesta na hrad Beckov
Asi po hodince jsme se vydali na cestu, dál přes Nové Město nad Váhom a po cca 20 minutách jsme už parkovali v Beckově na placeném parkovišti, které bylo téměř plné. Díky pozitivnímu myšlení našeho řidiče tam na nás čekalo jedno z posledních míst. Super!

Nádvoří s velikonočním programem
Zábavný program pro děti i rodiče
Když jsme prošli hradní branou Beckova, slunce nám už svítilo nad hlavou a atmosféra nás okamžitě pohltila. To jsem nečekala, místo tiché zříceniny to tady vypadalo jako jedno velké hřiště.
Bylo tu plno rodin s dětmi, které chodili s košíky a hledali skrytá vajíčka. Bylo úsměvné pozorovat ty vetší i menší hledače, jak s nadšením prozkoumávají každou škvíru v kamenném zdivu nebo v trávě.
Kromě sbírání vajíček tam byl i velikonoční jarmark a bohatý program na podiu. Kluky zaujal mistr košíkář, který tam pletl z vrbového proutí korbáče (velikonoční pomlázku) neodolali jsme a také jsme si to vyzkoušeli.
Pro mě to byla zábava, jako při pletení copu, akorát když si ho pletu na svých vlasech, tak na to nevidím, dělám to po hmatu a tady to bylo jiné.
Nakoukli jsme také do tvořivých dílniček pro děti, kde si můžete nazdobit kraslice anebo velikonoční ozdoby. Probíhaly tam i ukázky tradičních řemesel a děti byly zcela uchváceni živými zvířátky.
Tečka za výletem, zasloužená odměna v podhradí
Po všech těch schodech na rozhlednu a pátrání po vajíčkách v hradních zdech se o slovo přihlásil hlad. Sejít z hradního kopce zpět do Beckova trvá jen pár minut a možností, kam zapadnout, je hned několik.
My jsme si vybrali restauraci Salaš Beckov hlavně proto, že jsme oknem viděli jeden volný stůl, neváhali jsme a vešli dovnitř. Kamarádi měli vybráno rychle: tradiční bryndzové halušky k pití žinčinu, smažený uzený ovčí sýr a pivo.
Mě to trvalo trochu déle. Nakonec jsem se rozhodla pro, napíšu to slovensky: konfitované kačacie stehno s lokšami a dusenou červenou kapustou a k tomu místní pivo.
Než se jídlo objevilo na stole, tak nás kamarád zahrnul hromadou vtipů, a pobavili jsme tím i vedlejší stůl, u kterého seděli lidé z Trenčína.
Co se natáčelo na Beckově
Tento hrad je proslavený i filmaři. Natáčela se tu jedna z nejnovějších slovenských pohádek Tři zlaté dukáty (2023), Van Helsing - seriál Netflix (2020), nebo třeba historický velkofilm Bathory (2008) a mnoho dalších.
Sladká tečka na závěr a návrat domů
Pivo bylo skvělé a jen ve mně zašumělo, takovou jsem měla žízeň. U jídla vládla veselá nálada, byli jsme hladoví jako vlci. Jako sladkou tečku jsme si objednali společně jednu porci zemiakových šúlanců preliatých slaným karamelom. No to byla lahůdka.
Odkulili jsme se na malou procházku, podél řeky Váh a potom autem zpátky domů. Byl to den plný krásných zážitků a určitě se tam vrátíme znovu.
Máte také svůj oblíbený hrad nebo místo, kde to o Velikonocích žije? Napište mi tip do komentáře, ráda se nechám inspirovat na návštěvu nějakých nových míst.






