Článek
„Ke všemu, co je veliké, je prvým krokem odvaha.“ Johann Wolfgang von Goethe
S přítelem jsme se rozhodli, že pojedeme navštívit jeho známé, kteří bydlí v šestém největším městě Německa, hlavním městě spolkové země Baden-Württenberg, ve Stuttgartu.
Anja, Richard a jejich malá Steffi nás vyzvedli na nádraží. Richard byl sympatický, vypadá jako Slávek Boura. Zašli jsme do parku, a zatímco Steffi běhala za kačenkami tak jsme seděli na lavičce, ze které byl výhled na řeku Neckar.
Prohlédli jsme si s nimi centrum města, a dali si zmrzlinu v Mont Blanc Gelateria.
Protože už byla Steffi unavená, nasedli jsme všichni do auta a jeli k nim domů. Bydlí v krásném bytě na okraji města v části Untertürkheim.
Pokoj pro hosty byl krásně zařízený, zdi byly vymalované na zeleno, byl tam bílý nábytek.
Na večeři byl Eintopf (jídlo z jednoho hrnce, polévka se zeleninou a masem, párky a klobáskou) k tomu chléb a zapili jsme to místním pivem Swaben Bräu – Das Naturtrübe. Podívali jsme se na film Barfuss (2005) je to komedie, ve které hraje Til Schweiger a šli jsme spát, abychom měli dost energie na další den.
Následující den, hned po snídani, jsme vyrazili do muzea Mercedes-Benz, které bylo vzdálené od domu cca 1 km.
Muzeum je umístěné v moderní prosklené budově. Ke vstupence jsme dostali audio průvodce, vybrali jsme si němčinu, protože oba tento jazyk ovládáme. A pak už jsme se jen nechali unášet tou krásou…
Mercedes Benz Museum Stuttgart
Vyjeli jsme nahoru výtahem (je tam devět pater) a pak scházeli dolů a prohlíželi si vystavené exponáty, do kterých jsme si mohli sednout a udělat si parádní fotky. Povím vám, že jsme tam strávili skoro tři hodiny, užili jsme si to. A pak jsme se vydali podle našeho itineráře dál.
Ze stanice Marienplatz do části města, které se jmenuje Degerloch, jsme vyjeli zubačkovou tramvají. Pak autobusem k Fernsehturm (Televizní věž). Koupili jsme si vstupenku a výtahem vyjeli nahoru.
Protože jsme byli hladoví, tak jsme si v restauraci dali pořádný oběd, a pak jsme ze sto padesáti metrů vysoké plošiny Televizní věže koukali na výhled na město a na okolní krajinu. Výhledy to byly pěkné, z té výšky se mi trochu klepala kolena. Udělala jsem nějaké fotky a videa.
Na zpáteční cestě jsme se stavili v jednom malém obchůdku, kde jsem si koupila náušnice s modrým kamínkem a pak jsme šli zpátky do centra, kde jsme obdivovali pěkné hrázděné domy a domluvili si prohlídku města s průvodcem na další den.
Večer jsme strávili s našimi přáteli na jejich zahrádce, kde jsme grilovali. Steffi mi ukazovala svoje hračky na pískovišti, hrála jsem si s ní, dělala bábovičky a četla jí také pohádku před spaním na dobrou noc s názvem „Post aus Traumland“ (Pošta z říše snů).
Další den byla naplánovaná prohlídka města s průvodcem. Byla to prohlídka v němčině a na sraz jsme přišli o trochu dřív. Ráno bylo trochu zamračeno, naštěstí spadlo jen pár kapek deště. Bylo nám řečeno, že prohlídka se koná za každého počasí, proto jsme se vybavili deštníkem a pořádnými botami. Na prohlídku s námi šlo dalších osm lidí.
Průvodce Hans nám poutavě vyprávěl historii města, zavedl nás na všechna významná místa. Zmínila bych především Rathaus (radnici), Neues Schloss Stuttgart (Nový zámek ve Stuttgartu) a jeho zahrady, Altes Schloss (Starý zámek), Schlossplatz (Zámecké náměstí). Z tohoto velkého náměstí v centru se nabízí výhledy na historické budovy a parky. Je to nádhera.
Za mě tato hodinová prohlídka byla moc fajn, užili jsme si to a seznámili se blíž s jedním párem z Mnichova, který si tam udělal zastávku. Cílem jejich cesty byl veletrh ve Frankfurtu. Zašli jsme pak společně do cukrárny, kde jsme si dali klasický Schwarzwälder Kirschtorte (Švarcvaldský dort), kávu a v mém případě čaj.
Toto město se mi moc líbí a určitě mám v plánu ho znovu navštívit.
https://citaty.net/citaty/20039-johann-wolfgang-von-goethe-ke-vsemu-co-je-velike-je-prvym-krokem-odvaha/
https://www.tripadvisor.com/Restaurant_Review-g187291-d18545846-Reviews-Mont_Blanc_Gelateria-Stuttgart_Baden_Wurttemberg.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Stuttgart#Pam%C4%9Btihodnosti
https://www.jollybooks.de/buch/post-aus-traumland-29
