Článek
„Čím je člověk vzdělanější, lepší a ušlechtilejší, tím víc si váží přírody.“ Jan Amos Komenský.
Vzala jsem si mapu Německa a hledala místo, kde jsem ještě nebyla, kam bych se ráda podívala. Hamburg, Drážďany, nebo snad Berlín? Potřebovala jsem se rozhodnout, brzy už jsem chtěla být na cestě.
A vyhrál to Berlín! Z Prahy je to jen čtyři a půl hodiny, jazyk znám, tudíž tam budu jako ryba ve vodě, žádná jazyková bariéra, takové byly moje plány.
Vyrazila jsem vlakem a pak busem: Brno, Praha a docestovala jsem šťastně až na nádraží Berlin - Südkreuz. Tam jsem podle instrukcí od hostitelky přes Airbnb měla nasednout na S-bahn, jet na určenou stanici a počkat tam na ni před jednou kavárnou.
Ti z vás, kteří mají špatný orientační smysl (tak jako já) mi dají za pravdu, že po příjezdu na neznámé místo je člověk jako ztracený. Nepomůžou vám v tom ani mapy, ani internet. Místo nejjednodušší cesty se vydáte naopak oklikou, je to šílené, ale je to tak. Abych tomu předešla, „přepla“ jsem se proto na němčinu, a rovnou se zeptala na cestu i na jízdenku. Ochotná studentka mi vše vysvětlila. Našla jsem správné nástupiště, vyjela jsem a vystoupila ve stanici s krásným názvem: Sonnenallee.
Před kavárnou se objevila sympaťanda na kole. Byla to Anke. Ve svém bytě mi půjčila nabíječku, ta mi totiž během cesty přestala fungovat a mobil už jsem měla téměř vybitý.
Byt byl v přízemí, pokoj v bílé barvě. Z kuchyně vedly dveře do dvora, na terasu se zahradou. Na zahradě byla dřevěná lehátka a ve větvích stromů zavěšeny světelné barevné řetězy.
Část Berlína, ve které jsem ubytovaná, se jmenuje Neukölln. V jedné jeho části se nachází Rixdorf, ve kterém je Rixdorfer Schmiede - nejstarší kovářství v Berlíně. Krásné malebné uličky mě vedly kolem Bethlehemskirche (Betlémský kostel) z 15 století až do Comenius Garten (Zahrady Komenského).
Po té krásné procházce mi pořádně vyhládlo, potřebovala jsem doplnit energii, proto jsem si dala tradiční Currywurst s hranolkami. Nakoupila jsem si nějaké ovoce, zeleninu a další potraviny. Doma jsem uložila nákupy, vzala si knížku a odešla si číst do Zahrady Komenského.
Seznámila jsem se tam se správcem, který se o zahradu stará a zůstala až do zavírací doby. Opravdu nádherné místo. Zahrada s ovocnými stromky, kolem louky s jezírkem, altány, a bylinkové a zeleninové záhony.
Na večeři jsem si udělala „Spaghetti alla Giovanna“ (můj tajný recept) a zapila jsem to stylově panákem Limoncella.
První noc na novém místě se mi až na výjimky špatně spí. Buď to bylo tím úžasným místem, spoustou nachozených kroků nebo tím italským likérem, vyspala jsem se totiž výborně.
Dopoledne jsem si zařídila Berlin WelcomeCard, abych měla výhodnou cenu jak na dopravu, tak i na turistické atrakce. V Neukölln jsem si koupila novou nabíječku, prošla si TK Maxx a v italské restauraci si dala Lasagne Bolognese.
Moje první cesta vedla na Brandenburger Tor (Braniborská brána), prošla jsem se k Reichstag (budově říšského sněmu) a potom zamířila do parku. Odjela jsem busem a metrem na nejznámější náměstí Alexanderplatzt, kde jsem si prohlédla Weltzeituhr (Světové hodiny) a vyfotila si nepřehlédnutelnou Berliner Fernsehturm (Televizní věž).
Každý den byla na programu nějaká pamětihodnost: návštěva katedrály s vyhlídkou na věži, procházka podél Berlínské zdi, zašla jsem také na prohlídku do Říšského sněmu, zajela jsem do Potsdam (Postupimi).
Ze všech muzeí jsem si vybrala Deutsches Spionage Museum (Německé špionážní muzeum). Na Potsdamer Platz jsem vyjela výtahem za 20 sekund do výšky 100 metru, na Panorama Punkt, což je nádherné vyhlídkové místo na město a jeho památky, je tam i restaurace.
Jeden z prvních dnů jsem jezdila s busem Hop-on, hop-off. Je to fajn, když máte uchozené nohy, nebo si chcete jen tak popovídat lidmi, s turisty, jako jste vy. Seznámila jsem se s lidmi z Ameriky, z Anglie, z Belgie, dokonce i z Itálie.
V Berlíně najdete spoustu zahrad a parků. Protože mám ráda přírodu, zajímala mě Botanická zahrada. Mají tam skleníky, ve kterých jsou orchideje, masožravé rostliny, ale také obrovské palmy a sukulenty. Byla to nádhera.
Další místo, které bylo na mém seznamu: Gärten der Welt (Berlínské zahrady světa). Na velkém pozemku tam můžete vidět zahrady z různých konců světa. Nejvíce se mi líbila zahrada Jižní Afriky, byly v ní překrásné, kvetoucí, strelície královské (Strelitzia reginae). V orientálních islámských zahradách byly nádherné vodotrysky a altány. Reflexion Garten (Odrazová zahrada), mě do slova i do písmene oslnila, je vytvořená pomocí zrcadlel do tvaru bludiště.
Jako suvenýr jsem si přivezla domů oblíbenou švýcarskou čokoládu, italské mýdlo a tričko s Berlínem. Všechny země, které jsem po sobě navštívila, mají co nabídnout. Jsem vděčná, že jsem poznala zase nějaká nová místa. Pokaždé, když jsem někde bloudila, potkala jsem spoustu ochotných lidí, kteří mi pomohli najít správnou cestu.
