Článek
Kamarádka si otevřela kosmetický salon „U Zlaté hvězdy“. Tak u tohoto slova se mi vybaví Jaromír Hanzlík, který do jednoho takového „kosmeťáku“ jel v komedii „Léto s kovbojem“. Neměla jsem žádné tetování, kterého bych se chtěla zbavit. Mě tam přivedla bolest zad a ochablé svaly.
Možná to znáte. Když život člověku nakládá víc a víc, pak se člověk hrbí, na zádech mu svaly ochabnou a bolest, kterou ze začátku pociťuje jen občas, je pak stálá. Nejsem pecivál: jezdím na kole, bruslím, plavu. Chodím na procházky (na svých cestách v zahraničí třeba i 20 kilometrů denně, bez problému).
Mám ráda nové výzvy, nové věci, proto jsem do toho šla. „Elektrogymnastika“, tak se ta metoda jmenuje. Přístroj, který pomocí střídavého elektrického proudu o různé frekvenci pomáhá stimulovat svaly a nervy. Pomáhá mírnit bolest a snižuje napětí ve svalech např. po tréninku, pomáhá také při hubnutí. Principem této léčby je stahování a uvolňování svalového vlákna za účelem jeho posílení a nápravy jeho funkce.
Pocítila jsem nejdříve takové mrazení, na které jsem si postupně zvykala. Popsala bych to, jako by vám někdo jemně ťuknul spojenými prsty například do kolene a postupně je roztahoval (pavouček, kterého dětem dělám na koleno). Po počátečních dvaceti minutách mě to uvolnilo víc než masáž, a navíc bezbolestně.
Moje poslední masérka se se mnou nadřela, jen aby mi uvolnila krční páteř. Mívala jsem ji totiž pravidelně zablokovanou a bolavou. Způsobovala jsem si to špatným držením těla, skláněním se k dětem a zvedáním dětí, ale také neustálým stresem, který jsem neuměla odbourávat, a tak se mi v těle hromadil. Ruku na srdce, neumím ten stres odbourat ani teď, začínám se to učit.
První čtyři měsíce jsem chodila pravidelně dvakrát týdně, doba trvání byla nejdříve dvacet minut. Jak si tělo zvykalo, tak se postupně doba zvyšovala pomaloučku na dvacet pět, třicet, třicet pět, čtyřicet… minut. Je to zcela individuální. Tak tomu bylo i v mém případě. Nyní jsem na šedesáti minutách a chodím jednou týdně na udržovací terapii.
Ten, kdo tuto metodu provádí, je certifikovaný profesionál. Bez patřičných znalostí a praxe by tuto činnost nemohl provádět.
Moje kamarádka disponuje ale ještě mnohem větším potenciálem. Je totiž úžasnou terapeutkou. Můžete se na ni obrátit se svými starostmi. Vyslechne vás a poradí. Umí pracovat s hlasem, má ho příjemný a krásně zabarvený. Její ruce uzdravují nejenom tělo, ale i duši. Když chodíte pravidelně, začnou vás opouštět staré bolesti (a to jak fyzické tak i psychické), odcházíte s tím, že je vám lépe. Aspoň já to tak mívám. Díky kamarádko, jsi pro mě „zlatá hvězda Andromeda“.
A jak se na toto téma dívá psychosomatika? Výskyt bolesti zad není vzácný, alespoň jednou se s nimi setkalo až 80 % lidské populace. Na rozdíl od klasické medicíny psychosomatika vidí příčinu bolesti zad hlavně v psychice. Na záda „odkládáme“ problémy, které nechceme vidět, pocity, které potlačujeme, bolesti souvisí i s hledáním sama sebe a odmítáním stárnutí. To vše se projevuje na našem opěrném systému, kterému tak nakládáme příliš a on nám to oplácí bolestí.
Základem k uzdravení je objevení skutečné příčiny. Příčinou jsou nezvládnuté emoce, musíme tedy přijít na to, čeho se bojíme, co nás trápí. Proto: „Začni, kde jsi. Použij, co máš. Dělej, co dokážeš.“ Anebo jak řekl Elbert Hubbard: „Největší chyba, kterou v životě můžete udělat, je mít pořád strach, že nějakou uděláte.“ Přeji vám, ať nad svými strachy a bolestmi zvítězíte.
