Hlavní obsah
Zdraví

„U Zlaté hvězdy“ aneb kam mě přivedla bolest zad

Foto: Giovanna Arancione

Můj boj s nekonečnou bolestí zad mě nakonec zavedl na místo, kde bych pomoc nečekala – do kosmetického salonu.

Článek

„Přijmi to, co je. Nech odejít to, co bylo. Měj víru v to, co přijde.“

Kamarádka si otevřela kosmetický salon „U Zlaté hvězdy“. Tak u tohoto slova se mi vybaví Jaromír Hanzlík, který do jednoho takového „kosmeťáku“ jel v komedii „Léto s kovbojem“. Neměla jsem žádné tetování, kterého bych se chtěla zbavit. Mě tam přivedla bolest zad a ochablé svaly.

Možná to znáte. Když život člověku nakládá víc a víc, začnete se hrbit, svaly na zádech ochabnou a bolest, kterou jste dříve cítili jen občas, se stane trvalou. Přitom nejsem žádný pecivál: jezdím na kole, bruslím, plavu. Na svých cestách v zahraničí nachodím bez problémů i 20 kilometrů denně. Jenže tělo si občas řekne o jiný druh pomoci…

Mám ráda nové výzvy, a ráda zkouším nové věci, proto jsem do toho šla bez váhání. Metoda se jmenuje elektrogymnastika. Jde o přístroj, který pomocí střídavého elektrického proudu o různé frekvenci stimuluje svaly a nervy.

Možná to zní technicky, ale princip je prostý: přístroj pomáhá mírnit bolest a snižuje napětí ve svalech (třeba po tréninku), a dokonce pomáhá i při hubnutí. Celá léčba stojí na přirozeném stahování a uvolňování svalového vlákna, čímž se sval posiluje a napravuje se jeho správná funkce.

Pocítila jsem nejdříve zvláštní mrazení, na které jsem si ale rychle zvykla. Kdybych ten pocit měla k něčemu přirovnat, je to jako by vám někdo jemně ťuknul spojenými prsty do kolene a postupně je roztahoval – přesně jako ten „pavouček“, kterého děláme dětem.

Už po počátečních dvaceti minutách jsem cítila větší uvolnění než po klasické masáži, a co je nejdůležitější: bylo to zcela bezbolestné!

Moje předchozí masérka se se mnou vždycky pořádně nadřela, jen aby mi uvolnila krční páteř. Mívala jsem ji pravidelně zablokovanou a bolavou. Kromě špatného držení těla a věčného zvedání dětí za tím stál neustálý stres. Ten jsem neuměla odbourávat, a tak se ve mně prostě hromadil.

Ruku na srdce – neumím ten stres úplně vypnout ani teď, ale začínám se to učit. Právě pochopení, že naše tělo je zrcadlem našeho vnitřního napětí, byl ten největší zlom.

První čtyři měsíce jsem chodila pravidelně dvakrát týdně. Začínaly jsme na dvaceti minutách, a jak si tělo postupně zvykalo, dobu jsme pomaloučku navyšovaly: dvacet pět, třicet, čtyřicet… Je to velmi individuální proces a v mém případě to zafungovalo skvěle. Dnes už jsem na šedesáti minutách a chodím jednou týdně na udržovací terapii.

Důležité je podotknout, že tuto metodu musí provádět certifikovaný profesionál. Bez patřičných odborných znalostí a praxe by se do takové stimulace svalů a nervů nikdo pouštět neměl.

Moje kamarádka ale disponuje ještě mnohem větším potenciálem než jen technickou znalostí přístrojů. Je to především úžasná terapeutka. Můžete se na ni obrátit se svými starostmi – vyslechne vás, poradí a díky svému příjemně zabarvenému hlasu vás okamžitě zklidní.

Její ruce i přístup uzdravují nejenom tělo, ale i duši. Když k ní chodíte pravidelně, začnou vás opouštět staré bolesti, fyzické i ty psychické, a odcházíte s pocitem, že je vám prostě lépe. Aspoň já to tak mívám. Díky, kamarádko, jsi pro mě skutečná „zlatá hvězda Andromeda“.

Co nám o zádech říká psychosomatika?

Výskyt bolesti zad není nic vzácného – alespoň jednou v životě se s nimi setkalo až 80 % z nás. Zatímco klasická medicína se soustředí na svaly a obratle, psychosomatika vidí příčinu často v naší psychice.

Na svá záda si totiž obrazně „odkládáme“ problémy, které nechceme vidět, nebo pocity, které potlačujeme. Bolesti mohou souviset i s vnitřním hledáním sebe sama nebo s podvědomým odmítáním stárnutí. To vše se projevuje na našem opěrném systému – naložíme mu zkrátka víc, než dokáže unést, a on nám to pak poctivě oplácí bolestí.

Základem ke skutečnému uzdravení je objevení pravé příčiny. Často jsou jí nezvládnuté emoce – musíme zkrátka přijít na to, čeho se bojíme a co nás doopravdy trápí. Proto si pamatujte: „Dělej, co umíš, s tím, co máš, tam, kde jsi.“

Anebo jak řekl Elbert Hubbard: „Největší chyba, kterou v životě můžete udělat, je mít pořád strach, že nějakou uděláte.“

Přeji vám všem, ať nad svými strachy i bolestmi úspěšně zvítězíte.

❤️ Podpořte mě a sledujte můj profil na Seznam Médium: Giovanna Arancione - Médium.cz Každý týden vydávám nové články, tak ať vám neuteče můj příští cestovatelský průvodce! Stačí kliknout na tlačítko „Sledovat“.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz