Článek
„Jakmile budete šťastní, silní a zdraví, budete zářit jako slunce a svoje teplo předávat ostatním.“
S kamarádkou jsme přijely dřív, a tak jsme zašly na zákusek do místní cukrárny, kde jsme probraly všechno, co se přihodilo za tu dobu, kdy jsme se neviděly.
Na sraz v Bystřici p. H. na náměstí u kostela se všichni dostavili včas, tedy všech devět lidí plus kamarád, který to všechno zorganizoval.
Nejprve jsme se nechali vyvézt k Hostýnu, kde jsme se rozloučili a zamávali řidiči mikrobusu, který odjížděl s našimi plesovými šaty a obleky do Fryštáku.
Vydali jsme se s čelovkami na krátký noční pochod přes Skalný na místo bivaku (cca 5 km). Protože sněhu bylo málo a spaní v záhrabu nebylo možné, tak byla v plánu druhá varianta: spaní ve stanech s karimatkami a spacáky.
Rozdělali jsme oheň na místě k tomu vyhrazeném. Opekli jsme si buřty a párky a konverzace s plným žaludkem byla příjemnější. Jedna holka měla vegetariánské párky, jeden hoch měl zeleninový salát a jiný přinesl různé omáčky, všechno se rozprostřelo na karimatku a byla z toho nádherná večeře.
Naše ohniště, na kterém se připravovala večeře
Nechyběly termosky s čajem, ve kterých byla nejedna kapka léčivého moku na žízeň, a na zahřátí. Našli se i odvážlivci, kteří skákali přes oheň.
Když už se noční hodina blížila k té ranní, tak jsme uhasili oheň a šli spát.
Už jste někdy spali v lednu venku ve stanu? Nebo strávili nějakých pár hodin v mrazáku? Ani boty jsem si nesundala, vlezla jsem do spacáku a zachumlala se, jak nejvíc to šlo, na sobě jsem měla všechno oblečení, které jsem si s sebou přibalila.
Spali jsme po dvou a s kamarádkou jsem si povídala tak dlouho, než usnula. Těžce jsem snášela tu zimu a představovala si, jak jsem doma v teplíčku a jít ven si odskočit pro mě bylo v té zimě nepředstavitelné. Taky jsem vzpomínala, na právě přečtenou knihu Ledový muž, kterou napsal slavný Wim Hof.
Ráno jsem vyskočila ze spacáku, protáhla jsem si své ztuhlé údy rychlou chůzí a už jsem utíkala. Následovala sněhová hygiena zakončená koulovačkou.
Po vydatné snídani a čerstvě uvařeném čaji a kávě a povinném loku na zahřátí jsme sbalili stany a zvesela vyrazili dál. Pozorovali jsme stopy zvěře ve sněhu, jejich vychozené chodníčky.
Naplánovaná trasa byla cca 15 km pěknou zimní krajinou, přes hory, doly, lesy i pláně a po cestě jsme poctili svou návštěvou i zříceninu hradu Lukov.
Cestou jsme si povídali, zpívali, vyprávěly si vtipy, bylo to moc fajn. Když někdo nemohl, tak jsme na něj počkali, pak se pokračovalo zase dál. Používali jsme zdravý rozum a vytištěné mapy, nebylo třeba vytahovat mobil za každou cenu. Užívali jsme si daného okamžiku s lidmi, kteří tam byli s námi a západ slunce, jehož jsme byli svědky, byl nádherný.
Ve večerních hodinách jsme dorazili do našeho cíle. A tím byl Fryšták, konkrétně tedy Dům Ignáce Stuchlého ve Fryštáku, kde jsme měli zajištěné ubytování, a kde byl v plánu ples.
Šli jsme se nejdříve ubytovat do pokojů, do kterých jsme si rozprostřeli naše vymrzlé bágly, karimatky a spacáky.
Za necelou hodinku jsme se všichni z turistů přeměnili v pohádkové prince a princezny a vyrazili společně na ples. Přinesli nám večeři, bramborový salát s řízkem velkým jako půl talíře, byla to naprostá lahůdka.
Takto posilnění jsme šli na parket. Ve víru tance jsme protančili střevíce, někteří dokonce tančili i bosí, aby ulevili nohám po celodenním zimním putování. Hudba hrála všechno, co si dokážete představit, klasiku, disko i country tance.
Skvěle společensky unavení jsme pak ulehli na své karimatky a ukládali se ke spánku. Já jsem usnula okamžitě, zatím co mi kamarádka ještě něco vyprávěla o klukovi, se kterým tančila.
Další den dopoledne, vyspaní do růžova, jsme si vyměnili kontakty, rozloučili se a ujížděli každý svou cestou. V autobuse jsme s kamarádkou vzpomínaly na spaní ve stanu a country tanec na písničku „Šenkýřka“.
Když opustíte teplo domova a svoji komfortní zónu, je velká šance získat něco krásného, nového, co doma ve svém pokoji nenajdete. Tak jako třeba moje kamarádka, která tam našla svoji lásku, přítele, kterého si nakonec vzala.
„Zážitky tvoří tvojí osobnost, dokáží tě udělat silnějším, šťastnějším. Zatím co koupené věci tě uspokojí, na dobu nezbytně nutnou.“
Zdroje:
