Článek
Miroslav Táborský se narodil 9. listopadu 1959 v Praze, ale když mu byl přibližně rok a půl, rodina se přestěhovala do Hradce Králové. Jeho otec byl voják z povolání a právě v Hradci prožil budoucí herec většinu dětství a dospívání.
Divadlo přitom nebylo rodině úplně cizí. Rodiče v mládí hráli amatérsky a také Miroslava začalo herectví přitahovat. Kolem patnácti let už hrál v ochotnických souborech a postupně se divadlo změnilo z koníčku v něco, čemu chtěl věnovat celý život. Jenže rodinnou situaci zásadně ovlivnil rok 1968.
Po sovětské okupaci se jeho otec dostal do politických problémů a byl ze zaměstnání propuštěn. Táborský později otevřeně říkal, že právě otcova politická nežádoucnost vytvořila rodině kádrový škraloup, který se přenesl i na děti.
Miroslav tehdy ještě netušil, jak výrazně mu to zkomplikuje cestu ke škole, kterou chtěl jednou vystudovat. Už při volbě dalšího vzdělání ho rodiče raději směrovali k technickým oborům, protože pro děti s podobným rodinným posudkem bývaly humanitní školy obtížněji dostupné.
„Na herectví jsem to zkoušel znovu a znovu“
Na gymnáziu proto skončil v matematicko-fyzikální třídě. Přesto měl v hlavě naprosto jasno: chtěl být hercem. Od osmnácti let se opakovaně hlásil na divadelní školu. Sám později vzpomínal, že absolvoval tři pokusy na pražskou DAMU a jeden také na JAMU v Brně. Kádrové důvody podle něj hrály v odmítání svou roli, i když zároveň připouštěl, že DAMU byla prestižní škola přijímající jen velmi málo studentů.
Rok za rokem tak přicházelo zklamání. Nebyl to příběh, v němž by mu komise otevřeně oznámila, že kvůli otci nesmí na jeviště. Skutečnost byla mnohem nenápadnější: rodinný posudek mu situaci zhoršoval a on nikdy nemohl vědět, nakolik rozhodoval talent a nakolik politika.
Miroslav se ale nechtěl vzdát. Jakmile po maturitě nebyl přijat, hrozila mu navíc dvouletá vojenská služba. Potřeboval tedy školu, na kterou se reálně dostane.
A tak udělal krok, nad kterým by u člověka toužícího po herectví málokdo hádal: přihlásil se na pedagogickou fakultu v Hradci Králové na obor fyzika a základy techniky.
Představte si ten paradox. Mladík, který touží po jevišti, sedí v posluchárnách nad fyzikou, elektrotechnikou a technickými předměty a připravuje se na povolání učitele.
Sám později s humorem říkal, že fyziku vlastně nevystudoval proto, že by po ní celý život toužil. Bylo to především náhradní řešení. Víc ho bavily základy techniky, protože byl po otci zručný kutil.
Studium přesto nevzdal. A co bylo podstatnější – nevzdal ani divadlo.
Po večerech dál hrál v amatérských souborech v Hradci Králové a okolí. Prošel například Divadlem malých forem Kaleidoskop, Studiem poezie a hudby nebo souborem Symposion v Třebechovicích. Úspěšný byl také v uměleckém přednesu a podařilo se mu zvítězit na prestižním Wolkrově Prostějově.
Fyziku nakonec opravdu dostudoval. Studium na pedagogické fakultě dokončil v roce 1985. To už ale současně seděl v lavicích úplně jiné školy. Protože mezitím to zkusil znovu. A tentokrát se dveře konečně otevřely.
V roce 1983, po několika letech opakovaných přijímaček, byl Miroslav Táborský přijat na DAMU. Bylo mu třiadvacet a proti většině spolužáků byl o několik let starší. Sám později přiznával, že začátky nebyly jednoduché. Mezi mladší spolužáky se snažil zapadnout natolik křečovitě, že pedagogové dokonce uvažovali, zda ho po prvním ročníku nevyhodit. Postupně se ale uvolnil a v roce 1987 herectví úspěšně absolvoval.
Láska na celý život
Do jeho života později vstoupila také loutkoherečka Kateřina. Nějakou dobu sami nevěděli, jestli jsou ještě jen přátelé, nebo už spolu vlastně chodí.
Přeskočila jiskra a vztah vydržel. Vzali se, když bylo Miroslavovi třiatřicet a Kateřině třicet let, a postupně vychovali dva syny, Dominika a Radovana. Kateřina zůstala sama spojená s loutkovým divadlem a později spolu dokonce hráli pohádková představení pro děti.
Po absolutoriu v roce 1987 nastoupil Táborský do Divadla Jaroslava Průchy na Kladně, kde dostal už v první sezoně několik velkých rolí. Byla to po letech amatérského hraní a čekání konečně profesionální herecká práce. Pak přišel listopad 1989.
Po změně režimu už kádrové posudky přestaly rozhodovat o tom, kam člověk smí a nesmí. Táborský prošel Divadlem E. F. Buriana, Studiem GAG Borise Hybnera, Divadlem pod Palmovkou a Labyrintem. Od roku 1996 byl dvě desetiletí výraznou tváří Divadla v Dlouhé. Za Jindřicha v Topolově Konci masopustu získal ocenění za nejlepší mužský herecký výkon roku 1997. A pak přišla nabídka, která jeho jméno dostala až do Španělska.
V roce 1998 natáčel oscarový španělský režisér Fernando Trueba film La niña de tus ojos – Dívka tvých snů. Tragikomedie se odehrává v roce 1938, kdy španělský filmový štáb přijíždí do nacistického Německa natáčet koprodukční snímek. V hlavní roli zářila Penélope Cruz.
Táborský získal roli českého tlumočníka Václava Passera, který stojí mezi španělskými filmaři a jejich německými hostiteli. Část filmu vznikala v Česku a čeští herci se dostali také na casting menších rolí. Táborský na režiséra zaujal natolik, že mu Trueba následně nechal na záznamníku vzkaz: pokud se dokáže naučit španělsky, má pro něj roli.
Pro Miroslava to byl obrovský skok do neznáma. Měl absolvovat zhruba pětatřicet natáčecích dnů, což byla do té doby jeho největší filmová práce. A především musel zvládnout španělštinu potřebnou pro jednu z výrazných postav filmu.
A jaké to bylo točit po boku Penélope Cruz? Táborský na práci se španělským štábem později vzpomínal rád. Film mu nabídl příležitost zahrát si mnohem větší zahraniční roli, než jaké předtím dostával, a jeho vystrašený, trochu tragikomický tlumočník se stal jednou z výrazných postav příběhu.
Film měl ve Španělsku mimořádný úspěch. Získal 18 nominací na ceny Goya a nakonec proměnil sedm z nich – včetně ceny za nejlepší film a nejlepší herečku pro Penélope Cruz.
Cena, kterou nikdo v Česku nečekal
Píše se 23. leden 1999. V Madridu vrcholí třináctý ročník cen Goya a mezi nominovanými sedí také Miroslav Táborský. Byl nominován v kategorii Mejor Actor Revelación – Nejlepší mužský herecký objev.
Konkurence přitom rozhodně nebyla malá. Spolu s ním byli nominováni Ernesto Alterio, Tristán Ulloa a Javier Cámara, tedy herci, kteří měli před sebou výrazné kariéry ve španělské kinematografii.
Táborský navíc jako český herec neměl důvod očekávat, že španělská filmová akademie ocení právě jeho. A pak přišel ten okamžik. Obálka se otevřela a zaznělo jméno Miroslav Táborský. Český herec cenu skutečně získal. Dobový španělský tisk si všiml nejen překvapivého vítěze z Prahy, ale také jeho emocionální děkovné řeči.
Když vystoupal na pódium a převzal Goyu, pronesl mimo jiné větu, která se objevila i ve španělském tisku: „Dnes je Madrid blíž Praze.“ Byl to mimořádný okamžik pro člověka, který ještě o patnáct let dříve seděl na pedagogické fakultě nad fyzikou a pořád doufal, že se jednou dostane na herectví.
Goya z něj udělala českého herce s jedním z nejpozoruhodnějších zahraničních ocenění své generace. A především potvrdila něco, co Táborský dokazoval už dlouho předtím: jeho cesta k herectví možná začala později a složitěji než u jiných, ale rozhodně nebyla marná.
Pokora, která nezmizela
Po úspěchu Dívky tvých snů přišly i další nabídky ze zahraničí. Táborský hrál například v Bídnících, televizní Duně, Kletbě bratří Grimmů Terryho Gilliama nebo hororu Hostel. Doma se objevil v desítkách filmů a seriálů od Tmavomodrého světa přes Bobule až po Případy 1. oddělení. A pak je tu samozřejmě jeho dabing.
Jeho charakteristický hlas znají diváci z filmů, seriálů, dokumentů i audioknih. V českém znění série o Harrym Potterovi namluvil například lorda Voldemorta a dlouhodobě patří mezi výrazné osobnosti českého dabingu. A přesto si velkou část života uchoval odstup od role celebrity.
Dodnes je spojený především s divadlem. Hrál v Divadle v Dlouhé, Divadle v Řeznické, Ungeltu a dalších scénách, spolupracuje s Divadlem Járy Cimrmana a věnuje se také vlastním projektům, režii, audioknihám a televizní práci.
A fyzika, kterou kdysi studoval víceméně z donucení? Ani ta nakonec úplně nezmizela. Když po desetiletích připravoval divadelní představení o Albertu Einsteinovi, přiznal, že se mu někdejší technické vzdělání překvapivě hodilo. Některé věci z hlavy zkrátka „vymazat“ nedokázal.
Zdroje:
https://elpais.com/diario/1999/01/24/cultura/917132411_850215.html
https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/miroslav-taborsky-herec-rozhovor-kariera-herectvi-nataceni-anglictina.A200701_115541_lidicky_sub
https://www.novinky.cz/clanek/zena-styl-miroslav-taborsky-jsme-ted-nervoznejsi-zbrklejsi-zbrkle-resime-i-vztahove-problemy-40048345
https://www.novinky.cz/clanek/kultura-miroslav-taborsky-k-me-profesi-patri-umeni-se-prizpusobit-40003579
https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/630563-produkcni-mi-rekla-ze-jsem-byl-hrozny-vzpomina-taborsky-na-nataceni-zahranicniho-filmu
https://tv.nova.cz/osobnosti/194-miroslav-taborsky
https://www.i60.cz/clanek/detail/28838/miroslav-taborsky-svym-postavam-musite-fandit-to-je-zaklad-toho-aby-mel-herec-velke-poteseni-z-prace
https://zivotopis.osobnosti.cz/miroslav-taborsky.php
