Hlavní obsah

Promítači si nahé scény Hedy Lamarr stříhali jako suvenýry. Manžel zase skupoval kopie filmu Extase

Foto: By Employee(s) of MGM - source, Public Domain,edit, https://commons.wikimedia.org/wiki/Special:Redirect/page/44898216

V Praze se v lednu 1933 na Extasi chodilo v klidu a kritici se přeli jestli není staromódní. Ve Vídni se kvůli ní demonstrovalo, papež ji odsoudil a v Americe kopii spálili, a režisér Gustav Machatý pak marně doufal, že ho film znovu proslaví.

Článek

Ve středu 18. ledna 1933 měl v pražské Lucerně premiéru film, o kterém noviny psaly už od podzimu. Skladatel Giuseppe Becce osobně dirigoval předehru v podání rozhlasového orchestru Radiojournalu. Majitelé kina, rodina Havlů, se dva dny předtím se společností Slaviafilm dohodli na společné reklamě. Počítala s deseti tisíci pohlednic s portrétem hlavní představitelky, se sto šedesáti plakáty, s inzeráty ve čtyřech provedeních a s malými reklamními balónky.

Cenzurní komise film povolila „s vyloučením osob mladistvých“ a do protokolu napsala, že po stránce režijní, fotografické i herecké „snese konkurenci cizozemských filmů, ba naopak je předčí“. Na plátně se pak objevila mladá Vídeňačka Hedy Kieslerová, kterou natáčeli jako sedmnáctiletou, nahá v lese, a o pár let později ji celý svět znal jako Hedy Lamarrovou.

Chtíč a nervové zhroucení

Gustav Machatý, který se narodil v roce 1901 v pražských Holešovicích, neměl maturitu, u filmu začínal jako rekvizitář a na začátku dvacátých let strávil pár let v Americe. Proslavil se němým Erotikonem, prvním českým filmem, který se soustavně věnoval erotice, a o svém příštím díle začal mluvit už na podzim 1929. Odborný Filmový kurýr tehdy oznámil, že chystá exteriéry nového filmu Chtíč podle námětu básníka Vítězslava Nezvala. Pak se natáčení odložilo.

Foto: By Anonymous, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/wiki/Special:Redirect/page/46275973

Gustav Machatý

Nezvalovi Machatý v říjnu 1929 napsal, že prodělal nervové zhroucení, a vysvětloval ho jako náhlou reakci organismu na nadměrné pracovní vypětí. O projektu se dál psalo už jen jako o Extasi. O Machatém, podle Horníčka pověstném sklonem k velikášství, se mezitím v tisku objevila zpráva, že kupuje zvukovou aparaturu, a se Slaviafilmem vyjednával dva roky, během nichž mu zamítli dva scénáře.

Nakonec si vymohl smlouvu nesrovnatelně výhodnější, než bylo u českých režisérů zvykem. Stal se koproducentem, aniž by vložil vlastní hotovost, a negativ filmu měl po zaplacení nákladů patřit jemu. Hvězdy nepotřeboval. „Já dělám a pokouším se udělati film, který dělá herce, a nikoli film, kde herci, tj. jejich jména, dělají teprve film,“ psal řediteli Slaviafilmu Otto Sonnenfeldovi.

Pátého července 1932 se v pražském ateliéru A-B točily zkušební záběry hlavních představitelů: Hedy Kieslerové, Němce Ariberta Moga, chorvatského herce Zvonimira Rogoze a André Noxe. Hedy se narodila v listopadu 1914 ve Vídni jako jediné dítě bankéře Emila Kieslera, který jí na procházkách Vídeňským lesem vysvětloval, jak funguje tiskařský lis nebo tramvaj. Zkušenosti s filmem už měla, ale žádnou velkou roli. Herci odjeli z Prahy nejspíš jen s předběžným příslibem. Aribert Mog, který měl hrát mladého inženýra Adama, poslal Machatému 8. srpna děkovný dopis. Svou vhodnost pro roli muže, který svede cizí manželku, v něm podle Horníčka „kuriózně dokládá osobními zkušenostmi s podobnou avantýrou prožitou během pobytu v exotické Persii“.

Ještě v srpnu přitom nebylo obsazení jisté. Sonnenfeld chtěl pro českou, německou a francouzskou verzi různé herce a francouzský Gaumont podmiňoval peníze tím, že Adama ve francouzské verzi zahraje Pierre Nay. Mezi Prahou a slovenskou Dobšinou, kde byl štáb, létaly dopisy, ve kterých podle Horníčka nechyběly ani jedovaté formulace.

Motýl za dva dny

Natáčení na Slovensku si vyžádalo povolení ministerstva zemědělství i ministerstva železnic. Štáb bydlel v Dobšiné a na den nebo dva vyjížděl do hřebčína v Topoľčiankách, kde se točilo páření koní, do Chustu na Podkarpatské Rusi a na stavbu železnice mezi Červenou Skalou a Margecany. Pracovalo se jen od šesti ráno do tří odpoledne za plného slunce, aby se materiál dal bez potíží vyvolat v pražských laboratořích, a když pršelo, čekalo se. Krátký záběr motýla, který vzlétne z kaluže před přicházejícím dělníkem, se podle Machatého točil dva dny. Francouzský herec Nay potřeboval každý záběr v průměru čtyřikrát, kdežto Hedy si Machatý v dopisech nemohl vynachválit, mimo jiné proto, že Nayovi překládala jeho pokyny.

Nahé scény chystal Machatý pečlivě, protože věděl, že mají přilákat publikum. Sonnenfeld se bál cenzury a chtěl od choulostivých záběrů několik verzí, a Machatý proto každý z nich konzultoval se spoluautorem scénáře Františkem Horkým. Hedy po letech v pamětech Ecstasy and Me tvrdila, že o nahé scéně předem nevěděla. Souhlasila prý až po slzách, a jen pod podmínkou, že kamera bude daleko na kopci, o teleobjektivu jí ale nikdo neřekl.

Foto: By author of photo anonymous, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/wiki/Special:Redirect/page/125712143

Po návratu do Prahy byl rozpočet 745 tisíc korun vyčerpaný a plán dokončit natáčení 5. října dávno padl. Devět dní v ateliéru A-B nestačilo a prodloužit se dalo jen o tři. Na Barrandově, v areálu restaurace rodiny Havlů, stála kvůli svislé jízdě kamery dvacetimetrová věž, jejíž zbourání se podařilo odložit o týden. Slaviafilm proto narychlo sehnal povolení ministerstva obchodu i Národní banky a dotáčelo se ve vídeňském ateliéru Schönbrunn. Celý film nakonec podle Slaviafilmu stál dva miliony korun. Hedy měla po celou dobu natáčení pokoj v pražském hotelu Alcron, a to podle dohody, kterou s vedením hotelu uzavřeli Machatý s Horkým, za jedinou podmínku: uspořádá tam „čaj pro novináře“, kteří pak ve zprávách zmíní jméno hotelu.

V pamětech popsala i scénu milování, ve které se kamera dívá jen na její tvář. Machatý ji prý zespodu postele píchal špendlíkem. „Jestli jste Extasi viděli, můžu jen říct, že v detailech jste mě možná viděli trpět kvůli píchání špendlíkem,“ stojí v knize. „Byly záběry, kdy jsem už neměla sílu a sotva jsem zaostřila oči.“ Ve filmu tu scénu zakončí roztržený náhrdelník a perly rozsypané po zemi.

Žádný jazz ani tanec

Pražské recenze v lednu 1933 byly většinou příznivé. „Velkolepý film, skutečně světové úrovně,“ psal Filmový kurýr. Lidové noviny vyčítaly Machatému, že uplatňuje „spíše pečlivě propracované zkušenosti jiných než své vlastní výboje“, a list Národní střed se ohradil proti mezinárodnímu obsazení, které by prý bylo „našemu filmu hodně nebezpečné, kdyby se u nás zahnízdilo“. Kvůli nahotě se ale v Praze téměř nikdo nepohoršoval. Spor vyvolal spíš František Horký, který prý Slaviafilm i Machatého žaloval, protože ho na kopiích a plakátech neuvedli jako spoluautora. Její rodiče byli podle jejích pamětí z filmu zděšení a donutili ji slíbit, že s filmováním skončí.

Skandál přišel až v cizině. Ve Vídni kina lákala na „erotický obraz choulostivých situací nahé krásy“, a diváci, kteří čekali bůhvíco a dostali umělecký film, se bouřili. Pražský časopis Film to odbyl suchým „inu, Vídeňáci…“. V Berlíně vyprovokovali nacisté v lednu 1935 demonstraci proti údajné pornografii a nacistická verze filmu Symfonie lásky z roku 1936 předělala sebevraždu manžela na infarkt. Na festivalu v Benátkách v roce 1934 se o film přel papež Pius XI., který ho odsoudil, s Benitem Mussolinim, který na jeho uvedení trval.

Ve Spojených státech v roce 1935 federální maršál dovezenou kopii spálil a celní zákon se tehdy poprvé použil proti filmu. Do kin se Extase dostala až po soudních sporech a úpravách, s nahotou schovanou za keři, bez páření koní a s přidaným šťastným koncem. Její manžel, zbrojař Fritz Mandl, mezitím za stovky tisíc dolarů skupoval kopie, aby ji na plátně nikdo neviděl. Z Panamy psalo v roce 1936 československé vyslanectví: „První večery byly biografy vyprodány, druhého dne byly však téměř prázdné.“ A vysvětlovalo proč: film „nehoví místním požadavkům: jest příliš zdlouhavý, žádný jazz, žádný tanec“. V Buenos Aires se naopak podle místního tisku žádný film kromě Na západní frontě klid neudržel na programu tak dlouho.

Extase se nakonec hrála ve více než padesáti zemích. Machatého i Hedy pozvala do Hollywoodu MGM. Z Hedy se díky filmu stala hvězda, Machatý v Americe dostával hlavně podřadnou práci a pro RKO točil zkušební záběry začínajících herců. Nejznámější z jeho amerických filmů je Žárlivost z roku 1945. Po sebevraždě své ženy, herečky Marie Rayové, se v roce 1951 vrátil do Evropy, učil na filmové škole v Mnichově a zemřel tam v prosinci 1963. Poslední vlastní verzi Extase připravoval ještě na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Podle Horníčka ho posedlost tímto titulem téměř ochromila a „setrvával v planých nadějích na realizaci filmu pod všeobecně stále známým a pro Machatého tak magickým a osudovým názvem – Extase“.

Když Národní filmový archiv v roce 2019 film restauroval, zjistil, že v české kopii nahé záběry chybějí. „Promítačům ve třicátých letech tyto explicitnější a skandálnější záběry sloužily jako svého druhu suvenýry, takže si je z filmu vystřihovali,“ vysvětlil vedoucí restaurování Matěj Strnad. Chybějící kousky se skládaly z kopií z celého světa. V září 2019 dostala restaurovaná Extase v Benátkách cenu za nejlepší restaurovaný film, a o rok později se vrátila do Lucerny, kde ji před promítáním znovu uvedl rozhlasový orchestr, stejně jako v lednu 1933.

Zdroje:

https://web.archive.org/web/20160222071505/http://www.iluminace.cz/JOOMLA/images/stories/clanky/hornicek_2_2002.pdf

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/pro-nacisty-neprijatelna-restaurovana-verze-skandalni-extase-zahaji-festival-v-benatkach-77265

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/kultura/festival-v-benatkach-zazije-extasi-uvede-restaurovany-film-gustava-machateho-61677

https://english.radio.cz/node/8110414

https://english.radio.cz/node/8126264

https://forbes.cz/cesi-v-benatkach-triumfovali-s-restaurovanou-extasi-i-diky-miliardari-kucerovi/

https://deeprootsmag.org/2016/08/11/ecstasy-1933

https://ebsco.com/research-starters/film/hedy-lamarr-appears-nude-czech-film-exstase

https://www.lbi.org/documents/203/Beauty_and_Brains_Transcript.pdf

https://cs.wikipedia.org/wiki/Extase_(film)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Gustav_Machatý

https://en.wikipedia.org/wiki/Hedy_Lamarr

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz