Královna večírků Paris Hilton je velmi bohatá. Poznamenala ji sláva, skandály a trauma z polepšovny

Paris Whitney Hilton (narozena 17. února 1981) je dědička hotelového impéria, která na počátku nového tisíciletí definovala pojem „celebrita“ – skandály, luxus, reality show i pravidelný materiál pro bulvár. Její příběh ale není jen o extravagantních večírcích a růžových šatech. Ve skutečnosti do něj patří i zneužívání v mládežnických ústavech, kontroverze s uniklým erotickým videem, boj za sociální změny a postupná proměna z party girl ve vyzrálou a podnikavou ženu. Pojďme se podrobněji ponořit do životní ságy Paris Hilton.

Rodina Hiltonů není v USA jen tak ledajaký rod: Conradu Hiltonovi se podařilo vybudovat rozlehlou síť luxusních hotelů po celém světě a jméno „Hilton“ se stalo synonymem pro bohatství a prestiž. Když se Paris narodila, dědictví téhle značky už bylo značné. Rodiče Rick a Kathy Hiltonovi se pohybovali v nejvyšších vrstvách společnosti – galavečery, filantropické akce, přepychové rezidence v New Yorku i Los Angeles.

Matka Kathy byla dříve herečkou (pod jménem Kathy Richards). Ze sourozenců je Paris nejstarší, má sestru Nicky (provdala se do rodiny Rothschildů), bratry Barrona a Conrada. Každý si vybral svůj směr – Nicky se stala designérkou, Barron držel stranou reflektorů, Conrad měl problémy se zákonem.

Paris se od dětství přemisťovala mezi New Yorkem a Beverly Hills, chodila do prestižních škol, ale necítila se vždy komfortně:

„Od útlého věku jsem věděla, že existují pravidla, jak se chovat jako Hilton. Bylo to svazující,“

napsala ve svých nových memoárech (Paris: The Memoir, 2023).

V 90. letech, kolem 14–15 let, Paris objevila newyorskou klubovou scénu. Rodiče se snažili držet ji zkrátka, ale ona s falešným průkazem a tipy od starších kamarádů pronikala do legendárních podniků typu Club USA nebo The Tunnel. Tam se setkávala se začínajícími modely, fotografy i celebritami.

Zprvu to mohla být jen zvědavost, ale Paris se zamilovala do pocitu, že je středem pozornosti. Tančila do ranních hodin a pak prý chodila do školy jen naoko. Rodiče si posteskli v New York Post (později citováno v dokumentu This Is Paris), že „Paris je nekontrolovatelná“.

Rodina Hilton se bála, že jim dcera „ujede na špatnou stranu“ – experimenty, drogy, riskantní vztahy. Rick a Kathy proto vyzkoušeli různé soukromé internátní školy. Nakonec ji poslali do tzv. Provo Canyon School v Utahu, což je zařízení pro „rebelující mládež“.

Ačkoliv marketing těchto škol sliboval „přísnou, ale léčebnou“ výchovu, realita podle mnohých svědectví (včetně Paris) zahrnovala křik, tvrdé restrikce, dokonce i psychické a fyzické týrání. Paris to léta tajila, ale uvnitř si nesla trauma, které ji poznamenalo.

„Cítila jsem se tam jako vězeň. Byly to výhružky, izolace, násilí. Nikdy jsem neřekla rodičům pravdu, bála jsem se, že mi nikdo neuvěří,“

sdělila v This Is Paris (2020). Po útěku z takového zařízení definitivně ztratila naivní důvěru v to, že rodinný svět je jen o luxusu.

Poté, co se vrátila domů, se Paris v 17 letech naplno vrhla do modelingu. Její postava – 173 cm, štíhlá, s blond vlasy a aristokratickým půvabem – zaujala agentury. Nafotila kampaně pro Iceberg, objevila se v menších projektech. Často byla srovnávána s modelkami 90. let, ale měla přidaný prvek: mediální rodinné jméno.

Byl to fenomén tzv. „IT girls“ – dcery bohatých, které se stávaly středem pozornosti jen tím, že existovaly, fotily se v mondénních klubech a stávaly se jakousi nižší aristokracií celebrit. Paris byla jednou z nich, spolu s kamarádkou Nicole Richie (dcerou Lionela Richieho). Postupně se zrodil i jejich fenomén party girls – objevovaly se na každém večírku, paparazzi je pronásledovali, a internet začínal vše šířit rychlostí blesku.

Když Fox uvedla reality show The Simple Life s Paris a Nicole, stala se z toho senzace. Diváci s úsměvem sledovali, jak dvě mladé „rozmazlené“ dědičky žijí na venkově a zkouší manuální práci. Scénáře je ukazovaly jako naivní, hloupoučké, ale zábavné – měla to být lehká komedie.

„Bylo to hraní role. V reálu nejsem tak hloupá, ale lidem se to líbilo. Jednoduchá bloncka, co nerozezná krávu od koně,“

řekla v Vanity Fair (2011). Nicméně show jí vynesla obrovskou popularitu. Během 5 sérií se vypracovala mezi nejvyhledávanější tváře. Mnozí ji považují za průkopnici novodobých reality show, jež později inspirovaly i formáty typu Keeping Up with the Kardashians.

Ovšem rok 2003 nepřinesl jen The Simple Life. Ve stejnou dobu uniklo do médií domácí porno video „1 Night in Paris“, které natočila se svým tehdejším partnerem Rickem Salomonem. Paris netušila, že se nahrávka stane tak masivně rozšířenou na raném internetu a kazetách distribuovaných pololegálními způsoby.

„Nechtěla jsem, aby to kdokoli viděl. Byla jsem zrazená člověkem, kterého jsem milovala. Nikdy jsem nevydělala ani cent z toho videa, ač si to mnozí myslí,“

svěřila se v dokumentu This Is Paris. Skandál ovšem zvedl její popularitu do astronomických výšek – bulvár i veřejnost se po ní mohla utlouct, hledali každý detail.

Po úspěchu The Simple Life zkoušela Paris další reality show. Např. Paris Hilton’s My New BFF (2008) – show, kde hledala „nejlepší kamarádku“ z řad fanynek. Přišlo to mnoha lidem povrchní, ale opět to generovalo sledovanost. Později zkusila také Paris Hilton’s British Best Friend (2009), obdobu v Británii. Zaznamenala také pár drobnějších rolí ve filmech.

Zatímco její osobní život byl pod palbou médií, Paris strategicky rozjížděla podnikání. V roce 2004 vydala první parfém Paris Hilton, který zaznamenal ohromný úspěch. Postupem let se objevilo dalších víc než 20 parfémů. Všechny nesly jméno Paris Hilton a staly se fenoménem – v duty-free obchodech i parfumeriích.

„Nikdy jsem nechtěla spoléhat jen na rodinné jmění. Toužila jsem vybudovat vlastní impérium. Parfémy, módní doplňky, brzy i kosmetika. V tom se cítím svá,“

řekla Forbesu (2009). Do toho přišly i kolekce kabelek, bot a oblečení, a navíc řada licenčních smluv, jimiž si zajistila mnoha milionové příjmy.

Méně se ví, že Paris také vydala vlastní hudební album s názvem Paris (2006), na kterém byla píseň „Stars Are Blind“. Singl slavil úspěch ve světě, dostal se i do Top 20 v některých zemích. Kritika byla rozpačitá, ale posluchači překvapivě reagovali pozitivně na chytlavý letní pop.

„Hudbu jsem milovala, obklopovala jsem se DJi a v klubech vždy do noci poslouchala hity. Tak jsem si řekla, proč to nezkusit,“

uvedla v Billboardu (2006). Ač album neprošlo do dějin, definovalo, že Paris je schopná expandovat i do hudební sféry.

Kolem roku 2012–2013 se Paris vrhla do DJingu – pro některé šok, pro jiné logický krok, když měla tak blízký vztah k nočnímu životu. Začala vystupovat v klubech na Ibize, v Las Vegas a v Číně. Její sety byly kritiky rozporuplně přijaty, ale kluby ji zvaly kvůli velkému zájmu. Brala honoráře v řádu stovek tisíc dolarů za vystoupení.

„DJ pult je pro mě místo, kde můžu kontrolovat energii davu. Chci, aby lidi zapomněli na starosti a jen tančili,“

řekla pro Billboard (2014).

Paris brzy zjistila, že svět chce vidět „Paris Hilton – prostoduchou blondýnu s malým pejskem v kabelce“. V soukromí prý však byla daleko sečtělejší, měla ráda byznysové knihy a obklopovala se mentory z investičního prostředí. Její stará přítelkyně, Kim Kardashian, kdysi řekla:

„Paris byla moje učitelka v tom, jak vybudovat osobní značku a marketing. Věděla, jak se prodat a zůstat v centru pozornosti,“

Rolling Stone (2017).

Zásadním zlomem byla jízda v autě, když měla zákaz řízení. Soud shledal porušení podmínky, kterou dostala za dřívější přestupek, a Paris tak nastoupila k výkonu 45denního trestu. Věznění vyvolalo mezinárodní mediální mánii – kamery stály před branami, fanoušci demonstrovali, aby byla propuštěna. Byla po několika dnech propuštěna ze zdravotních důvodů, ale soud rozhodl, že se musí vrátit do cely a odsloužit zbytek.

„Cítila jsem strašný strach a ponížení. Najednou zmizely večírky, kamarádi. Byla jsem tam sama se sebou. A uvědomila si, že se musím změnit,“

popisovala v Larry King Live (2007). Tahle zkušenost vedla k tomu, že slíbila angažovanost v charitě a také v určitém zklidnění životního stylu.

Po letech divokých a častých známostí a mnoha zrušených zasnoubení se Paris v listopadu 2021 vdala za investora a autora Carter Reuma. Obřad byl luxusní, konaný v Bel Air, s ohromným seznamem celebrit. Paris popisovala, že tentokrát cítí něco upřímného, a Carter je muž, který ji opravdu podporuje.

„Najednou jsem klidnější, s ním se cítím v bezpečí. Sdílíme stejné vize, chceme rodinu, pomáhat, a přitom si užívat života,“

vyznala se v Vogue (2021). Mnozí říkají, že je to důležitý pilíř, který Paris dlouho hledala.

Po vydání dokumentu This Is Paris nastal další zásadní milník: v září 2020 se v Kongresu státu Utah otevřela diskuze o zneužívání dětí v soukromých ústavech typu Provo Canyon School. Paris svědčila o tom, co v těchto zařízeních zažila. Postavila se do čela kampaně #BreakingCodeSilence, která bojuje za reformu a transparentnost, aby teenagery už nikdo nemohl takto týrat.

„Doufám, že moje špatná zkušenost bude varováním a přispěje k uzavření podobných institucí,“

řekla v projevu, z něhož citoval CNN (2021). Dostala veřejnou podporu od řady psychologů, aktivistů i celebrit. Tím si vydobyla obdiv i u těch, kdo ji kdysi považovali za povrchní.

Po letech se také Paris opět sblížila s rodiči. Ve filmu Paris in Love (Peacock, 2021–2022) se řešilo plánování svatby, rodinné schůzky, trocha konfliktu ohledně detailů – matka Kathy si občas stěžovala, že Paris je někdy až příliš uvolněná, ale obě si to vyříkaly. Rodiče také poprvé slyšeli o traumatických událostech v Provo Canyon School, o nichž prý dříve nevěděli.

Mnozí sociologové říkají, že Paris byla „tváří generace 2000s“, která předznamenala influencer marketing: luxus, selfie, sdílení všeho online. Její styl – dlouhé blond vlasy, miniaturní psíci, velké sluneční brýle, vysoce střižené sukně – se stal symbolem té doby. Bulvár ji následoval na každém kroku, spouštěl diskuze o fenoménu „fame for being famous“.

Zdroje:

https://www.biography.com/celebrities/paris-hilton

https://www.npr.org/2023/03/18/1163964122/paris-hilton-book-memoir-interview

https://www.nytimes.com/2020/09/12/style/paris-hilton-documentary.html

https://eu.usatoday.com/story/entertainment/books/2023/03/14/paris-the-memoir-revelations-paris-hilton/11424760002/

https://people.com/tv/paris-hilton-opens-up-about-the-secret-terrifying-abuse-she-suffered-as-teen/

https://www.vogue.com/article/paris-hilton-talks-about-her-new-documentary

https://www.independent.co.uk/life-style/paris-hilton-netflix-cooking-show-b1896008.html