Neprávem obviněný Alphonse žil 15 let na opuštěném útesu, zatímco skutečný vrah řádil dál

Příběh Alphonse Le Gasteloise je jedním z nejtemnějších a současně nejsmutnějších kapitol v dějinách malého britského ostrova Jersey, ležícího v Lamanšském průlivu. Ostrov, který je na první pohled malebný a klidný, se v 60. letech proměnil v děsivé místo plné strachu a nedůvěry. Tehdy na ostrově začal řádit neznámý násilník, známý později jako „Bestie z Jersey“. Policie i obyvatelé netoužili po ničem jiném než po dopadení pachatele, který vnikal do domů, přepadal ženy a děti a maskoval se strašidelnou kuklou.

Alphonse Le Gastelois nebyl jako většina místních. Byl to samotář, jenž se stranil společnosti. „Vypadal jako starý, sepraný kabát svázaný provazem,“ prohlásil prý jeden z tehdejších strážníků, Stan de la Haye, když jej poprvé vyslýchali. Alphonse neměl rodinu, ani přílišné přátele. Vlastně neměl téměř nic, co by jej s ostatními spojovalo. Živil se příležitostnými pracemi v zemědělství a rybolovu. Odjakživa působil dojmem, že mu je lépe samotnému — jenže právě jeho podivínství a uzavřenost udělaly z Alphonse snadný cíl.

Na přelomu 50. a 60. let proběhla na ostrově Jersey série hrůzných útoků a sexuálních napadení. Neznámý muž se vloupával do domů, mnohdy přesně ve chvíli, kdy v nich děti spaly. Oběti popisovaly, že měl na hlavě bizarní masku a pohyboval se velmi tiše. Často používal svítilnu s krytem, aby nikoho zvenčí neupozornil.

Strach obletěl ostrov jako mor. Tisk vydával znepokojivé články, které situaci ještě přiživovaly. V jednom z dobových listů The Evening Post z roku 1960 se uvádí:

„Dávejte si pozor, koho pouštíte přes práh. Zlo nosí děsivou tvář i v našich končinách a zatím nikdo neví, zda pachatel nepřijde v noci znovu.“

Někdo si všiml, že v noci vídával často procházet Alphonse v okolí St. Martin. Tu informaci sebral bulvární tisk, a přestože nebyla ničím podložená, spustila lavinu konspiračních teorií. Pro většinu vystrašených obyvatel bylo jednodušší ukázat prstem na místního „podivína“ než přijmout, že by se za hrůznými skutky mohl skrývat někdo, kdo působí mnohem nenápadněji či dokonce přátelsky.

Tlaku davu i veřejnosti brzy podlehla i policie. Alphonse byl v roce 1961 předvolán k výslechu, přičemž se měl údajně podrobit i psychologickému vyšetření. Nedlouho poté vtrhli detektivové do jeho skromného domku a zabavili několik osobních věcí, včetně starých svítilen, rybářských háčků a nožů. Nic z toho však neodpovídalo předmětům, které by mohly být spojeny se sérií sexuálních deliktů. Přesto se Alphonse stal hlavním podezřelým. Lidé si nechtěli připustit, že by se policie mohla mýlit.

„Všichni o mně mluvili jako o zrůdě, i když jsem nikdy nikomu neublížil,“ vzpomínal později Alphonse v jedné z mála dochovaných rozhovorů pro místní kronikáře. „Kdykoli jsem vyšel z domu, lidi na mě pokřikovali, házeli kamení a ukazovali si na mě.“

Přitom neexistovalo žádné přímé svědectví, které by jej s činy spojovalo. To však už nikoho nezajímalo. Obraz „bláznivého samotáře“ vystupňovala i regionální média a napětí vyvrcholilo v násilné útoky na jeho dům. V roce 1961 mu kdosi rozbil okna a vyhrožoval, že pokud ostrov neopustí, může se mu stát „něco mnohem horšího“.

Zoufalý Alphonse se v prosinci 1961 rozhodl, že nadále nemůže žít mezi lidmi, kteří ho nenávidí. „Neodešel jsem ze světa, se kterým bych si neuměl poradit. Odešel jsem z místa, které neumělo žít se mnou,“ řekl. Pravdou je, že jeho obavy o holý život byly oprávněné.

Ve stejné době se novináři předháněli v tom, kdo publikuje senzačnější příběh o údajné Bestii — a Alphonse jim do krámu zapadal jako typický „divný patron“. Nebylo divu, že se cítil v pasti.

Jedné zimní noci nasedl do malé loďky a vyplul na Les Écréhous, nehostinný shluk skal a mělčin v Lamanšském průlivu, asi 11 kilometrů od pobřeží Jersey. Na tomto místě nežil nikdo natrvalo; jen příležitostní rybáři či jachtaři zde občas trávili léto. Alphonse si tu však vybudoval provizorní útočiště, postavil si malou chýši a rozhodl se, že daleko od lidí zůstane natrvalo.

Les Écréhous není žádná turistická idyla. Jedná se o skaliska a písečné mělčiny, které za odlivu vystupují nad hladinu, ale v bouřlivém počasí mizejí pod vlnami a stávají se smrtící pastí. Žádné stromy, žádná úrodná půda, jen slaný vítr a rackové. V zimě zde panuje surové počasí: teploty klesají k bodu mrazu a časté bouře bičují útesy i vše, co na nich stojí.

Alphonse žil v malé kamenné boudě. Bez elektřiny, bez topení, bez vody. V zimě si prý stavěl provizorní stan z dek a stolů, kam umístil svíčku nebo malou petrolejku, aby si alespoň trochu ohřál vzduch. K jídlu lovil ryby a sbíral mořské řasy. Čas od času ulovil králíka, kteří se na ostrovech také objevovali. Občas mu pomohli známí rybáři, kteří mu přivezli trochu konzerv, sušenek či čaje. Podle dochovaných svědectví si někdy přivydělal drobnou almužnou za to, že udržoval chatky a skladiště, která si na ostrůvky v létě postavili turisté či jachtaři.

I když Alphonse zmizel z dohledu, série brutálních útoků na ostrově Jersey se nezastavila. V letech 1962–1964 došlo k dalším incidentům a lidem začínalo být stále jasnější, že skutečný násilník nemůže být ten, který tráví celé dny a noci na téměř nepřístupných skaliskách bez lodi. Přesto ovšem úřady dlouho neměnily svůj oficiální postoj. Teprve v roce 1970 došlo k přelomu.

Oné osudné noci se policie pokusila zastavit řidiče, který projel křižovatku na červenou. Ten začal panicky ujíždět, až nakonec havaroval v poli s rajčaty. Když strážníci vůz prohledali, zjistili, že je plný znepokojivých předmětů: ostnatý kabát s hřeby vyčnívajícími dovnitř, děsivá maska, kusy pásky, provazy a baterka částečně zakrytá černou lepicí páskou. Zatčený muž se jmenoval Edward Paisnel, na ostrově známý jako docela milý chlapík, který pracoval na stavbách a dokonce nosil dárky dětem z dětského domova.

Vyšetřování potvrdilo, že právě Paisnel byl onou „Bestií z Jersey“. Měl na svědomí dlouhou řadu přepadení a sexuálních útoků. U soudu vyšlo najevo, že si svůj bizarní kostým a masku vyráběl s cílem zastrašit oběti a zmást policii. Dostal 30 let vězení. Největší otazník však visel nad tím, proč bylo tak snadné obvinit nevinného Alphonse — a zda mu úřady kdy veřejně vyjádří omluvu.

Jakmile se potvrdila Paisnelova vina, Alphonse byl oficiálně zproštěn podezření. Jenže to už si na životě v exilu zvykl. Zůstal na Les Écréhous, zatímco média začala psát o tom, že skutečný „netvor“ byl dopaden. Ve snaze setřít nespravedlnost let minulých se někdejší novináři pokoušeli získat s Alphonsovým příběhem rozhovor. Ten je však převážně odmítal. Se světem se smířil po svém — v samotě.

Teprve na začátku 70. let se o něm znovu psalo ve chvíli, kdy si podal oficiální žádost o to, aby se stal „vlastníkem“ či „králem“ ostrovů Les Écréhous. Argumentoval normanským právem starým až do 10. století, podle něhož se mohl člověk stát pánem neobydlené země, pokud ji kontinuálně obýval deset a více let bez vyzvání k odchodu. „Nikdo mi neřekl, abych odešel, a deset let je dávno pryč. Platím snad daně? Nikdy. Nikdo se o to tu nestaral. Tak proč bych neměl být pánem téhle země já?“ řekl tehdy novinářům.

Úřady samozřejmě jeho nárok zamítly a Les Écréhous zůstaly formálně pod jurisdikcí Jersey. Alphonse se nakonec z pustých útesů odstěhoval až ve stáří, když zdravotní stav už neumožňoval přežívat kruté zimy.

Přestože byl nakonec odhalen a uvězněn skutečný násilník, Alphonse se nedočkal žádného oficiálního uznání křivdy či omluvy. Zemřel v roce 2012 ve věku 97 let. Rodina dodnes usiluje o to, aby se jeho jméno dostalo pryč z trestních rejstříků a aby se ostrov, jenž jej kdysi nenáviděl, veřejně omluvil. Stigma zůstalo, přestože viník byl dopaden.

Z příběhu Alphonse by se dalo vyvodit poučení o tom, jak rychle vzniká davová hysterie a jak málo stačí k tomu, aby byl nevinný člověk zničen. „Alphonse byl pro ně pohodlným terčem,“ říkají pamětníci.

Zdroje:

https://en.wikipedia.org/wiki/Edward_Paisnel

https://www.truecrimeedition.com/post/beast-of-jersey

https://www.bbc.com/news/world-europe-jersey-31521864

https://truecrimeenthusiast.wordpress.com/2017/02/13/the-beast-of-jersey/

https://gbj.je/the-beast-of-jersey-loses-his-appeal/

https://www.reddit.com/r/myfavoritemurder/comments/x2ra8j/beast_of_jersey_still_the_scariest_story_i_think/?rdt=58557