Článek
Bylo mu jednadvacet let, když se jednou probudil v rakvi. Ve tmě cítil pod zády hedvábné polstrování a nos mu plnila vůně leštěného dřeva. Nebyla to žádná morbidní hra na Draculu, ale krutá realita – mladý muž neměl kde spát, a tak ulehl tam, kde pracoval: do rakve v truhlářské dílně, kde leštil víka pro nebožtíky.
Jmenoval se Tom. Nebyl to tehdy filmový idol Sean Connery – všichni mu říkali prostě Tom. V roce 1951 nastoupil jako učeň na leštění rakví v Haddingtonu u Edinburghu; po návratu z vojny neměl ani vindru, natož střechu nad hlavou. Spal tedy přímo v dílně mezi rakvemi, dokud se nad ním neslitoval jeden kolega a neposkytl mu volný pokoj.
Chudoba provázela Toma od dětství, a on dlouho ani netušil, že vyrůstá v bídě – „nevěděl jsem, že jsme chudí, protože tak na tom byli všichni okolo“ vzpomínal později. Narodil se roku 1930 v dělnické čtvrti Fountainbridge v Edinburghu, v rodině řidiče náklaďáku a uklízečky. Otec většinu hubených výdělků propil a prohrál v kartách.
Tommy (jak mu také říkali) odešel ze školy ve třinácti, aby pomohl rodině uživit se. Před úsvitem rozvážel mléko po edinburských ulicích a domů si týdně odnášel jen něco málo přes jednu libru výplaty. Už jako chlapec tak poznal, jak chutná vyčerpání z těžké práce i prázdný žaludek.
Když mu bylo 16, narukoval k britskému královskému námořnictvu – druhá světová válka právě skončila a Skotové jako on chtěli vidět svět. V námořnictvu si nechal vytetovat na předloktí heslo Scotland Forever („Navždy Skotsko“), aby všichni věděli, jak hrdý je na svůj původ. Jenže službu musel po třech letech ukončit – dlouhodobý žaludeční vřed ho vyřadil z posádky dřív, než stihl doopravdy vyplout do světa.
V civilu se vrátil k lopotě. Chytil se, kde se dalo: řídil náklaďák, kopal příkopy, v plaveckém bazénu dělal plavčíka. Dokonce stál modelem – nahý pózoval studentům umění na hodinách kreslení.
A samozřejmě znovu leštil rakve. Přes den dřel a k večeru zoceloval své tělo v posilovně: našel zálibu v kulturistice, zvedal činky, běhal, posiloval. V roce 1953 dokonce reprezentoval Skotsko na soutěži Mr. Universe. Jeho svalnatá postava a vytrvalost mu nakonec otevřely dveře k první skutečné šanci, jak uniknout chudobě.
Connery – tehdy stále ještě Tommy – byl vysoký, pohledný mladík. Ulice Edinburghu znal jako své boty, ale tušil, že by ho mohlo čekat něco víc.
Všechno změnila náhoda: doslechl se o konkurzu na komparz do muzikálu South Pacifica zkusil štěstí. Uspěl – brzy stál na divadelních prknech jako námořník ve sboru. Poprvé v životě viděl zblízka svět showbyznysu a ten ho uchvátil.
Dokonce dostal nabídku zcela jiné kariéry: mohl se stát profesionálním fotbalistou. Sport miloval a nabídka byla lákavá. Ve 23 letech však uvážil, že fotbalová dráha by mohla skončit dřív, než pořádně začne, zatímco herectví mu může vydržet celý život. „Rozhodl jsem se stát hercem a ukázalo se, že to bylo jedno z mých nejchytřejších rozhodnutí,“ glosoval to s odstupem.
Koncem 50. let už získával drobné roličky ve filmech a televizi. Nebyl studovaný herec, spíš samorost – vysoký 188 cm, s hlubokým hlasem a pohledem, který uměl být mrazivý i okouzlující.
V roce 1959 si zahrál irského koňského zloděje v disneyovské pohádce Darby O’Gill a skřítkové. Netušil, že právě tahle nenápadná role mu změní život. Produkční tým, který zrovna hledal ideálního představitele Jamese Bonda, si pustil onu pohádku a všiml si charismatického Skota v hlavní úloze.
Producent Albert „Cubby“ Broccoli zprvu pochyboval, jestli má ten drsný chlapík dost sex‑appealu, ale jeho manželka Dana ho přesvědčila: „Viděla jsem, jak se hýbe a mluví, a řekla jsem: ‚Cubby, on je úžasný!‘ Měl v sobě hvězdu už na první pohled,“ vzpomínala Dana Broccoli.
A tak dostal Thomas Sean Connery – do té doby známý jako Tommy – osudovou nabídku: roli britského agenta 007. Tušil tehdy, co všechno tím začne?
Bylo mu 32 let, když v roce 1962 vstoupil na plátně do kasina jako elegantní špion, připálil cigaretu krásné neznámé a ušklíbl se: „Bond. James Bond.“ Touto nesmrtelnou větou se zrodila legenda – a také nálepka, které se Connery už nikdy zcela nezbavil.
První film Dr. No odstartoval celosvětovou bondománii. Sean Connery se přes noc stal hvězdou a symbolem mužného charisma. Jako Bond spojoval suchý britský humor se surovou silou – ve smokingu a s šarmantním úsměvem dokázal likvidovat padouchy i svádět osudové ženy.
Následující filmy (mj. Srdečné pozdravy z Ruska, Goldfinger, Thunderball, Žiješ jenom dvakrát) vznikaly v rychlém sledu a lámaly žebříčky návštěvnosti.
Jenže pohádka měla i odvrácenou stranu. Connery zakusil, že sláva může být peklo. Pronásledovali ho novináři a dotěrní fanoušci – během natáčení v Japonsku ho reportéři špehovali dokonce na toaletách.
Kamkoliv se hnul, stal se středobodem hysterie. Jenže on sám nebyl James Bond. Byl to člověk z masa a kostí, Thomas Sean Connery, který miloval klid, dal si raději pivo než Bondův martini a večírky vyměnil za tichou hru golfu.
Během pouhých pěti let natočil pět bondovek. Diváci ho zbožňovali jako 007, jemu samotnému však začala role připadat jako zlatá klec. Bál se, že zůstane navždy jen „ten Bond“. Roku 1967, vyčerpán slávou i sám sebou, oznámil odchod ze série.
Publikum však jeho náhradníka George Lazenbyho nepřijalo a producenti Conneryho záhy přemluvili k návratu. Souhlasil, že se v roce 1971 ještě jednou vrátí jako Bond ve filmu Diamanty jsou věčné – ovšem pod podmínkou, že celý honorář věnuje do skotského vzdělávacího fondu. „Teď už opravdu naposledy,“ prohlásil tehdy. Svůj slib splnil – až na jednu výjimku o desetiletí později.
V roce 1983 ještě jednou oblékl smoking agenta 007 ve filmu Nikdy neříkej nikdy. Bylo mu 53 let, šarm měl stále stejný, ale jeho neoficiální comeback vyvolal zlou krev – starý producent „Cubby“ Broccoli zuřil, že Connery vstoupil do konkurenčního projektu mimo oficiální sérii.
Role Bonda tak uzavřela jednu bouřlivou kapitolu Conneryho života – plnou slávy i hořkosti. Sám herec později upřímně přiznal, že „nenávidí toho zatraceného Jamese Bonda“.
Po Bondovi se musel herecky znovu najít. V 70. letech střídal různorodé role – od excentrické sci-fi Zardoz, kde pobíhal v rudém spodním prádle a vysokých botách, až po skvělé historické drama Muž, který chtěl být králem. Na opravdový triumf si ale počkal do let osmdesátých.
V roce 1987 ztvárnil drsného chicagského poldu ve filmu Neúplatní a za svůj výkon získal Oscara za nejlepší vedlejší roli. O rok dřív si z festivalu v Cannes odvezl cenu za roli bystrého středověkého mnicha ve filmu Jméno růže.
Jako svérázný otec Harrisona Forda v dobrodružství Indiana Jones a poslední křížová výprava(1989) zase spojil autoritu s humorem a okouzlil novou generaci diváků. Hollywood konečně ocenil, jak výjimečný herec Connery je – a on si status legendy náležitě užíval.
V roce 1989, kdy mu bylo 59 let, ho magazín People vyhlásil Nejvíce sexy žijícím mužem. O deset let později ho tentýž časopis dokonce korunoval „nejvíce sexy mužem století“. Connery to bral s nadhledem – stáří mu neubralo nic z charisma, ba naopak.
Jeho soukromý život ovšem zdaleka nebyl tak hladký jako kariéra. Už v roce 1962, na prahu bondovské slávy, se Connery oženil s australskou herečkou Diane Cilento. Narodil se jim syn Jason, ale manželství provázely krize.
Diane byla v začátcích slavnější herečka než on. Po svatbě se však Connery rozhodl, že ji chce mít doma. Trval na tom, aby se vzdala kariéry a pečovala o rodinu. To jejich vztahu nepomohlo. Seanova stoupající sláva přinesla odloučení i nevěry.
O hercově slabosti pro ženy se šuškalo odjakživa. Kolovaly zvěsti o jeho románcích s jinými herečkami – například s bondgirl Lana Wood či s americkou hvězdou Shelley Winters.
Domů se vracel stále méně. Diane později ve svých memoárech dokonce napsala, že ji manžel psychicky i fyzicky týral. Connery to popřel, ale o temných stránkách jejich soužití vždy odmítal mluvit – zřejmě doufal, že tak zůstanou navždy skryty.
Manželství se fakticky rozpadlo koncem 60. let a roku 1973 bylo oficiálně rozvedeno. Diane i Sean si šli svou cestou. Ještě než se první svazek uzavřel, Connery potkal ženu, která změnila jeho život.
V březnu 1970 odjel s přáteli na golfový turnaj do marocké Casablanky. Přímo na greenu ho okouzlila drobná francouzsko-marocká malířka Micheline Roquebrune.
Ač byli oba tehdy ještě sezdaní s jinými partnery, přeskočila mezi nimi jiskra. Connery neuměl francouzsky a Micheline anglicky, ale rozuměli si i beze slov. Po návratu domů Sean sebral odvahu a za tři měsíce Micheline zavolal, že se do ní zamiloval.
Oženil se s ní v květnu 1975 v tichosti na Gibraltaru – na stejném místě, kde proběhla i jeho první svatba. Tentokrát to ale bylo jiné. Micheline byla jeho žena na celý život. Přivedla do manželství tři děti z předchozího vztahu a Sean je přijal za vlastní. Vlastní děti spolu neměli, ale našli klidné rodinné štěstí, které mu do té doby unikalo.
Micheline navíc převzala otěže jeho financí a doprovázela ho po světě při natáčeních. Její láska byla silná, ale i žárlivě ochranitelská. Dobře věděla o pověsti svého muže jako lamače srdcí a rozhodla se nedopustit, aby se historie opakovala.
Když Connery v roce 1998 natáčel thriller Past po boku mladičké herečky Catherine Zeta-Jones, Micheline jí prý rázně vzkázala, ať „si dá pohov“ a nechá Seana na pokoji.
S Micheline po boku se Connery nebál stárnutí ani kariérních pádů. V roce 2000 se dočkal nejvyšší pocty – královna Alžběta II. ho pasovala na rytíře a přidělila mu titul Sir. Oblékl si tehdy hrdě tradiční skotský kilt zeleno-černé barvy klanu své matky a v očích měl slzy dojetí.
I tato pocta však měla hořkou příchuť: dlouho se proslýchalo, že mu byl titul odepřen už v roce 1997, kdy ho skotský ministr Donald Dewar zablokoval kvůli Conneryho politické afiliaci.
Herec byl totiž zapálený skotský nacionalista – a také daňový exulant, který od 70. let raději žil ve Španělsku a později na Bahamách, než aby platil britské daně.
Jeho politická angažovanost budila kontroverze, ale o hluboké lásce k vlasti nikdo nepochyboval. Na paži nosil vytetovaný slogan Scotland Forever a ze zahraničí finančně podporoval Skotskou národní stranu.
Když na konci 90. let pomáhal kampani za vznik skotského parlamentu, odpůrci ho sžíravě tepali jako „patriota na dálku“. Jemu to nevadilo – věřil, že dělá správnou věc pro svůj národ.
Posledním filmem, v němž se objevil, byla akční Liga výjimečných (2003). Natáčení provázely konflikty s režisérem a výsledkem byl finanční i kritický propadák. Zahořklý Connery prohlásil, že „má po krk idio*ů“ a s herectvím skončil. Ve 43 letech od premiéry Dr. No tak tiše uzavřel svou filmovou pouť.
Naposledy veřejně vystoupil v roce 2010 na filmovém festivalu v rodném Edinburghu. Pak už se stáhl do ústraní – s Micheline trávil dny na slunečných Bahamách, občas si zahrál golf nebo fandil na tenisových turnajích. Stárnul důstojně a s úsměvem.
Jenže ani nejslavnější muž neunikne času. V posledních letech života se Connery odmlčel docela. Trápila ho postupující demence, kvůli níž už se nedokázal ani vyjádřit. Jeho žena u něj bděla ve dne v noci. A pak – v tichém pokoji na Bahamách – Sir Sean Connery tiše vydechl naposledy. Bylo brzké ráno 31. října 2020.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Sean_Connery
https://www.theguardian.com/politics/1999/apr/26/uk.politicalnews
https://www.mi6-hq.com/news/index.php?itemid=6583
https://www.reuters.com/world/asia-pacific/former-james-bond-actor-sean-connery-dies-aged-90-2020-11-03/
https://www.grunge.com/271023/the-bizarre-jobs-sean-connery-had-before-acting/
https://www.scotsman.com/news/homeless-bond-sir-sean-slept-in-coffin-says-old-workmate-2510297
https://news.sky.com/story/sean-connery-obituary-the-life-and-career-of-the-ultimate-james-bond-12119631
https://www.kvety.cz/historie/sean-connery-herec-skotsko-james-bond-charisma-rytir/
