Článek
A dlouho jsem si myslela, že je to správně. Že být „hodná holka“ je kompliment.
Jenže hodná holka často znamená holka, která se neumí ozvat. Která řekne „to je v pohodě“, i když není. Která se omlouvá, i když nic neudělala. Která si nechá věci líbit, aby někoho jiného nezatížila, nenaštvala, nezklamala.
Být hodná není špatně. Ale když tě to stojí samu sebe, není to laskavost – je to zrada. A já jsem unavená ze zrazování sebe sama.
Už nechci jen přikyvovat
Chci říct „ne“, když něco nechci. Chci říct „tohle se mi nelíbí“, i když to někoho rozladí. Chci být slyšet, i když to není pohodlné. Protože být pořád v pohodě pro ostatní znamená být mimo pohodu sama pro sebe.
Být hodná mě naučilo, jak se líbit. Ale nenaučilo mě, jak být spokojená. A možná je čas přestat se snažit být tou, kterou mají všichni rádi. A začít být tou, kterou má ráda aspoň jedna osoba – já sama.
