Hlavní obsah
Rodina a děti

Moje sestra zmizela před 10 lety. Včera jsem dostal dopis, který všechno změnil

Bylo to deset let. Deset dlouhých let, co se moje sestra prostě vypařila.

Článek

Žádné varování, žádné vysvětlení. Jednoho dne tady byla – a druhý den už ne. Policie po ní pátrala, rodina se rozpadala pod tíhou zoufalství, ale žádné odpovědi nepřicházely.

Nakonec jsme museli přijmout hořkou pravdu: už ji nikdy neuvidíme.

A pak, včera večer, jsem otevřel schránku a našel tam dopis.

Dopis, který mi obrátil svět vzhůru nohama.

Den, kdy zmizela

Byl jsem tehdy mladší. Nechápal jsem, co se děje. Pamatuju si jen ten moment, kdy se všechno změnilo.

Bylo léto. Sestra vyšla z domu jen v lehkých šatech, řekla, že si jde něco zařídit.

A už se nikdy nevrátila.

Hledali jsme ji všude. Policie rozjela pátrání, nasadili psy, prohledali okolí, sledovali její telefon. Nic. Jako by se po ní slehla zem.

Rodiče se z toho nikdy nevzpamatovali. Matka se uzavřela do sebe, otec se utápěl v pocitu viny. A já? Já jsem se snažil žít dál, i když mi v hlavě pořád blikala ta otázka.

Co se jí stalo?

Teď možná konečně znám odpověď.

Dopis bez odesílatele

Byl obyčejný večer. Přišel jsem z práce, unavený, jako každý jiný den. Automaticky jsem otevřel schránku, čekal jsem jen reklamy a složenky.

Ale mezi nimi byl i bílý obálka.

Na ní stálo jen moje jméno. Nic víc.

Zadržel jsem dech. Už když jsem ji držel v ruce, něco mi říkalo, že tohle nebude obyčejný dopis.

Otevřel jsem ho.

A když jsem začal číst, srdce se mi rozbušilo.

„Nehledej mě.“

To byla první slova.

Rukopis jsem poznal okamžitě.

Byl to její.

Moje sestra.

Byla naživu.

Zamrkám a znovu si přečtu první řádky.

„Vím, že jsi mě hledal. Že jste všichni hledali. Ale prosím… nehledej mě. Nejsem tam, kde bys mě chtěl najít.“

Nechápal jsem.

Pokračoval jsem ve čtení.

„Udělala jsem to schválně. Musela jsem odejít. Bylo to jediné řešení.“

Co to mělo znamenat? Jaké řešení? Před čím utekla?

A pak přišlo něco, co mě zlomilo.

„Jsem v pořádku. Ale pokud bys mě našel, už bych nebyla. Prosím, věř mi. Nevím, jestli se někdy uvidíme, ale chci, abys věděl, že na tebe nikdy nezapomenu.“

A nakonec jen tři slova.

„Mám tě ráda.“

A nic víc.

Co to znamená?

Držel jsem ten kus papíru a nemohl uvěřit. Moje sestra byla živá… ale proč se nevrátila? Proč se ukrývá?

Utekla před něčím? Nebo před někým?

Celou noc jsem nespal. Hlava mi jela na plné obrátky.

Měl bych ji hledat?

Nebo bych měl poslechnout její prosbu a nechat ji být?

A co když je v nebezpečí?

Vím jediné.

Od toho dne už nic nebude jako dřív.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz