Článek
Jeden celý den jsme si ale vyhradily na návštěvu centra se všemi těmi mrakodrapy, vodotrysky a nákupáky.
Před jedním luxusním hotelem jsme si všimly vozu Bugatti Chiron. Už se u něj nějací turisté fotili. Také jsme udělaly pár fotek a už jsme byly na odchodu. Pak mě napadl dobrý vtípek.
Konturkou jsem napsala na druhou stranu účtenky z drogerie: „Looking for a Rich Husband!“ a přidala jsem tam svůj IG. Nechala jsem to na předním skle té kosmické lodi.
Dost jsme se nasmály.
Asi měsíc po návratu do Prahy najednou zpráva na mém telefonu z čísla s předvolbou +971
„Still looking for me?“ A na whatsappu fotka toho Bugatti.
Krve by se ve mně nedořezal!
Nechtěla jsem vypadat nadrženě, a tak jsem odpověděla až večer. Zeptala jsem se, kde vzal moje číslo, když jsem tam nechala jen svůj Ig.
Prý mu moje číslo zjistila jeho ochranka a ví o mně všechno, i kde bydlím. To mi tedy sice lichotilo, ale zároveň mi to nebylo vůbec příjemné.
Poznal to, a velice se mi omlouval.
Prý ať příjmu jako omluvu pozvánku k němu do Dubaje. Že pro mě pošle privátní Jet ještě tu noc.
To jsem samozřejmě odmítla s tím, že ho vůbec neznám, a ani nevím, kolik má už manželek.
Smál se a říkal, že není Arab, ale Ital, který žije střídavě v New Yorku a Dubaji, a že ženu ještě nemá.
Nemohla jsem tomu uvěřit! Cože? Kecá..napadlo mě. Jasně, že kecá, je to úplný nesmysl, přitakaly mé kamarádky.
No jo..ale řekněte mu, že kecá, když má svého Gulfstreama. Nelze predikovat, jak se chovají takoví lidé. Žádného jiného jsem ještě nikdy nepotkala.
Pár dní jsme si psali. Podle jeho jména jsem si ho i vygooglila.
Byl to opravdu investor a developer, šéf mnoha firem všude po světě.
A jeho pozvánka do Dubaje přišla za 14 dní znovu!
Tentokrát jsem už kývla. V noci mělo pro mě přiletět letadlo na Ruzyň. Když jsem byla na cestě na letiště, tak zavolal, že se letadlo muselo z nějakého technického důvodu vrátit zpět, a že se moc omlouvá. A že mi na ráno zařídí první třídu s Emirates.
No..Gulfstream to není, ale ani první třídou jsem taky ještě neletěla..A bylo to něco! Pokojíček i se spaním jen pro mě.
Super!
Na letišti v Dubaji už mě vyhlížel řidič s cedulkou a dovezl mě do opravdu pěkného hotelu, kde jsem měla rezervaci.
Tak přece jenom kecá, řekla jsem si. Proto jsem v hotelu, a ne u něj doma. Má asi fakt ženu nebo přítelkyni. Mě tu chce jen pro zábavu.
Obrovská kytice na můj pokoj mi opět zatemnila mozek.
Poprvé jsem ho viděla na živo. Sympoš, ale na sobě kraťasy a tričko. Takhle jsem si tedy milionáře nepředstavovala.
Zase mi vykecal díru do hlavy, že mě nechtěl urazit, abych šla hned k němu domů a tak.
No, zkrátím to… prostě skončili jsme u mě v posteli a nevylezli jsme tři dny.
Pak musel někam na chvilku odjet.
Když jsem se vrátila z večeře do pokoje, byl tam od uklízečky lístek k mému podpisu, kde jsem měla podepsat útratu z minibaru asi na 2000 dirhamů, tedy asi 500 €
Co to pro něj je? Usmála jsem se.
Smích mě ovšem brzy přešel. Investor nikde. Telefon nebere, na zprávy nereaguje. V noci jsem nemohla spát a napadaly mě fakt různé myšlenky.
Ráno, chlapík stále nikde. Jela jsem na adresu jeho firmy v Dubaji. Tam na mě koukali jak na blázna. Pan investor létá do Dubaje maximálně jednou ročně a bydlí v Římě. Po telefonu sdělí sekretářce, ať mě vyhodí, že mě nezná a nikdy ani neznal. A Bugatti určitě nikdy neměl.
Vše je mi jasné. Někomu jsem akorát dobře posloužila, a navíc ani nevím komu. Bože, já jsem ale kráva!
Z hotelu se chci vydat na letiště, jenže jaksi… hotel není zaplacen.
Dlužím tam 3200 €. Platím to kartou, kterou tím dostávám do kontokorentu a je mi do breku.
Mám takový vztek! Samozřejmě hlavně sama na sebe.
Cestou na letiště ještě kupuji letenku u Smartwings za 8 000.
Už jsem zase socka, bleskne mi hlavou, když se tlačím v letadle vedle dvou hlasitých Arabů.
Dlouho, předlouho, jsem nevěděla, kdo byl ten falešný investor.
Až jednoho dne, jsem potkala svou bývalou kamarádku, se kterou jsem byla v Dubaji. Kolem pasu ji držel náš investor. Byl to její šéf z práce. OMG!
Tak tenhle příběh se stal přímo mně, nebo jedné z naší party tří říčanských drben. Ale je fakt real, to mi věřte!
