Článek
Majitelé vzrostlých kulatin přirozeně tvrdí, že jedině na pořádné kládě se můžete spustit z pořádného kopce.
Ti, ke kterým byla máti příroda skoupější, to zpochybňují, a argumentují tím, že „devětsetjedenáctka“ je taky menší, než „S-klasse“ a když s ní umíš jezdit, tak si užiješ jízdu života, třeba i cestou k babičce, nebo každý den cestou do práce.
My holky, se v názoru na toto citlivé téma dělíme přibližně na dvě stejně velké části.
Ty mladší z nás, berou spíše to Porsche, a nám pokročilejším nezbývá než se spolehnout na velkého Mercedesa v maximální výbavě. A cvičení pánevního dna, to je fakt běh na dlouhou trať.
Jak jsem již psala, tak zhruba do své dvacítky jsem neměla jasný názor, a moje pánevní dno bylo pevné a pružné jak guma praku.
Pingpongové míčky jsem střílet nezkoušela, ale asi bych nebyla bez šance.
Potkala jsem pár týpků, co o sobě tvrdili, že mají velké kladivo na čarodějnice, a nakonec z toho vyšlo geologické kladívečko, kterým se vykoupil mukl z věznice Shawshank.
Fakt jsem je nenechala, aby ho napodobili, a klepali do mě tím nářadíčkem dlouhou řadu let.
Mnohým velkohubkům jsem nedala ani klepnout, protože ač se chlubili velkým nástrojem dole, tak jim chyběl výkonný nástroj v hlavě.
A co si budeme povídat, my ženy, ten nástroj v hlavě u mužů, vždy upřednostníme, před tím nástrojem dole.
Zatímco rozum, musí váš muž používat 24/7/365, tak svým kyjem vás omráčí jen občas.
V prváku na vejšce jsem ale pochopila, že výjimky se vždy najdou, a někdy je každý rozum krátký, když si má poradit s něčím ještě kratším.
Dlouho po mně pokukoval jeden nesmělý sympaťák, až se mě jednou odvážil oslovit na chodníku před školou.
Nemohla jsem uvěřit tomu, jak byl po všech stránkách dokonalý.
Ničím se nechlubil jako ostatní mluvkové. Byl sečtělý, inteligentní, vtipný, a dokonce i bohatý, protože už při studiu i úspěšně podnikal.
Byl také velice trpělivý, a vůbec na mě nespěchal.
Jiní chtěli postel už po prvním rande, ale on mě vodil měsíc za ruku po kinech, divadlech a koncertech.
Přikládala jsem to jeho plachosti a rozhodla jsem se mu trošku pomoci.
Jednou, když mě dovezl domů, tak jsem mu, při polibku na rozloučenou, sáhla do kalhot.
Byl zaskočen, ale já ještě více.
Nemohla jsem tam nějak nic nahmatat. Prostě, jak kdybych sáhla na holku s větším klitorisem. Trapas.
Začal koktat, že mi to chtěl říct, že má problém…
V tu chvíli jsem věděla, že pohádky je konec, pro malý zvonec.
Dost si vyčítám do dnes, že jsem byla taková mrcha zvědavá, že jsem ho po něm chtěla vidět.
Když mi ho ukázal, nemohla jsem se udržet, a začala jsem se děsně smát, i když vím, jak je to strašné chování. Prostě to nešlo zastavit za žádnou cenu.
Představte si dvou centimetrový ztopořený penis!
Pomsta přírody jak vyšitá.
Na rovinu jsem řekla, že s tím se nepopasuju, a dlouho jsem se omlouvala za své kravské chování.
On se zase omlouval mně, že to neřekl hned.
Přestoupil pak na jinou školu, nevím, zdali kvůli mně.
Takže ano, maličký kašpárek zahrál při premiéře, rovnou i derniéru, a navíc velmi pobavil obecenstvo.
Jen nevím, jak moc ho role těšila.
...tak tento příběh se stal přímo mně, nebo jedné z naší party tří říčanských drben. Ale je fakt real!
To mi věřte!
