ČEZ útočí na klimatické aktivisty a zároveň platí za dezinformace o klimatu

Stovky tisíc korun jsou pro obří společnost, jako je ČEZ, drobné. Jsou to takové šušně, které vystačí s bídou na svačiny pro zaměstnance. Jen na nedávné energetické krizi v roce 2022 vydělala firma přes 80 miliard korun. Zastavení těžby na dole Bílina na jeden den není nic, kvůli čemu by byznys firmy ČEZ přišel na buben. Přesto se společnost rozhodla kvůli této - pro ni marginální - částce podat žalobu na lidi, kteří protestovali v dole. Pikantní přitom je, že rozsudek odvolacího soudu o protestu klimatického hnutí Limity jsme my přichází zrovna ve chvíli, kdy se koná celosvětová klimatická konference v ázerbajdžánském Baku, kde zástupci firmy ČEZ mluví o tom, jak je důležité chránit klima. A zatím doma jejich firma nejenom že se vozí po klimatických aktivistech, ale dokonce sponzoruje konference, kde zaznívají dezinformace a kde se existence klimatické změny popírá. A to jen pár měsíců po ničivých povodních, které zasáhly prakticky celé území Česka a které klimatická změna prokazatelně zhoršila.

Žádná škoda nevznikla

Při protestu v uhelném velkolomu Bílina samozřejmě žádná škoda nevznikla. Přestože v dole byla téměř stovka aktivistů a aktivistek, nikdo tam nic nezničil. Peníze, které společnost teď vymáhá, jsou za hypotetický ušlý zisk. Jenže při samotném dolování uhlí žádný zisk nevzniká. Můžete narubat spoustu uhlí a budete na tom podobně jako skřítci, kteří kradli slipy v seriálu South Park, protože zisk nemáte. Až když přejdete do fáze dvě a to uhlí prodáte, případně spálíte a prodáte elektřinu nebo teplo, pak vzniká zisk. A uhlí, které vytěžíte, se hromadí u vašich odběratelů, protože ti ho nakupují do zásoby, aby ho neměli nedostatek. Když jsou příhodné podmínky, dokážete narubat uhlí víc, když jsou podmínky špatné (rypadlo je v opravě, došlo k sesuvu půdy, v dolu jsou aktivisté) narubete méně nebo nic. Ztráta jednoho dne provozu dolu není nic, co by se nedalo dohnat a nic, co by ohrozilo vaše zisky. Navíc rypadlo, na které aktivisté vylezli během protestu, bylo už předtím v odstávce. Jak tedy mohla vzniknout škoda z toho, že aktivisté „zastavili“ už zastavené rypadlo? To nedává smysl. Přesto si Severočeské doly nějakou hypotetickou škodu vyčíslily a soudy jim bohužel zatím vycházejí vstříc.

Protestů proti těžbě a spalování uhlí, které zastavily nebo omezily provoz dolů, se v dolech v severních Čechách událo - jen v dole Bílina na klimakempu v roce 2017 či v roce 2023 při protestu Greenpeace a několikrát i v končícím dole ČSA a dole Vršany. A při žádném z nich si společnost nespočítala žádnou škodu a nevymáhala ji. Důvod, proč Severočeské doly podaly na aktivisty a aktivistky žalobu v tomhle jednom jediném případě, totiž leží jinde.

Cílem té žaloby je hlavně zastrašit a odradit lidi od dalšího zapojování se do klimatického hnutí. V tomhle se ovšem žaloba mine účinkem. Klimatické hnutí to přežije, je v současné chvíli silné, soudržné a solidární. Lidé, kteří jdou protestovat do dolu, dobře vědí, že jim za to mohou hrozit nějaké tresty. A dělají to i přesto, protože vědí, že ochrana klimatu a konec spalování fosilních paliv jsou pro budoucnost lidstva naprosto klíčové věci. Nenechají se zastrašit, stejně jako se před nimi nenechaly zastrašit zástupy odvážných aktivistů a aktivistek, které usilovaly o společenské změny a o lepší lidská práva a mnohdy čelily i horším příkořím, než jsou pokuty.

A pokud by někdo skutečně nechtěl po tomto rozsudku jít protestovat do dolu, může se do klimatického hnutí zapojit i jinak - může se třeba účastnit legálních demonstrací, pochodů, průvodů či happeningů, psát politikům, organizovat sběr podpisů pod petice, podílet se na přípravě klimakempů a tak dále. Těch možností, jak se může člověk zapojit, je spousta a není to jen o protestech na fosilní infrastruktuře, i když ty jsou samozřejmě nejvíc vidět.

Uhlí skončí dřív, než fosilní firmy plánovaly

V těchto dnech si připomínáme odkaz 17. listopadu. Je ale důležité si taky připomenout, že ještě před demonstracemi v Praze se rozhořely masivní protesty na severu Čech, kde lidé protestovali proti uhlí. I díky tomu vznikly po Sametové revoluci jasné hranice - územní ekologické limity těžby, za které těžaři jít nesmějí, u dolu Bílina je však pozdější vláda v roce 2015 zrušila. I to je jeden z důvodů, proč se důl Bílina ocitl v hledáčku klimatického hnutí. Je trochu smutné, že přes 30 let od Sametové revoluce tady stále musejí lidé protestovat proti uhlí a ještě jsou za to trestáni.

Lidé protestovali ve velkolomu Bílina hlavně kvůli současné klimatické krizi, která se stále prohlubuje právě kvůli spalování uhlí a dalších fosilních paliv. Dopady klimatické krize jsou dnes ještě viditelnější než tehdy. Stačí si vzpomenout na povodně, které jsme zažili v září. A takových extrémních projevů počasí bude podle vědců přibývat. Nejnovější vědecké prognózy naznačují, že svět směřuje k oteplení o 2,6 až 3,1 °C, což by výrazně překročilo cíle Pařížské dohody a přineslo by to s sebou výrazné negativní dopady na naši společnost. Uhlí je přitom z hlediska emisí skleníkových plynů vůbec to nejhorší palivo.

V roce 2018 tvrdila skupina ČEZ, že bude na dole Bílina těžit až do roku 2050. To je z dnešního pohledu absurdní - dnes ta samá firma tvrdí, že uhlí skončí kolem roku 2030, tedy plus mínus v době, kterou dlouhodobě prosazuje klimatické hnutí. Ale přestože firma teď řeší, jak zavře doly, které mají hodnotu v miliardách korun, nebrání ji to v tom snažit se vytáhnout několik stovek tisíc z kapes lidí, kteří před několika lety uzavření dolů požadovali. Vypadá to tedy, že klimatičtí aktivisté a aktivistky sice zatím prohrávají soud o náhradu škody, ale kampaň za konec uhlí vyhrávají.

Lukáš Hrábek je tiskový mluvčí Greenpeace ČR.